Kostel svatého Hippolyta Římského (Paříž, zaniklý)
Kostel svatého Hypolita | |
---|---|
Pozůstatky kostela v roce 1857 | |
Místo | |
Stát | Francie |
Region | Île-de-France |
Department | Paříž |
Obec | Paříž |
Souřadnice | 48°50′11,66″ s. š., 2°21′2,7″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická církev |
Diecéze | Arcidiecéze pařížská |
Status | farní kostel |
Zasvěcení | Hippolyt Římský |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Hippolyta (tj. Église Saint-Hippolyte) byl katolický farní kostel v Paříž ve čtvrti Croulebarbe ve 13. obvodu v prostoru dnešního domu č. 12 na Boulevardu Arago. Kostel byl zbořen v roce 1807. V současnosti se v Paříži nachází kostel stejného zasvěcení postavený na počátku 20. století na Avenue de Choisy.
Historie
První písemná zmínka o zdejší kapli se nachází v papežské bule Hadriána IV. z roku 1158. Patřila pod správu kolegiátní kapituly svatého Marcela. Na počátku 13. století se stala farním kostelem. V 16. století byl kostel byl přestavěn s výjimkou lodě, oltář navrhl Charles Le Brun. Kostel byl za Velké francouzské revoluce zrušen a znárodněn a dne 3. srpna 1793 prodán. V roce 1807 byl z větší části zbořen. Poslední pozůstatky kostela definitivně zmizely během přestavby za Druhého císařství při výstavbě Boulevardu Arago a Boulevardu de Port-Royal v letech 1850-1860.
V kostele byli pohřbeni malíř François Bonnemer (1638-1689), průmyslník François Jullienne (1650-1733) a malíř Gabriel Audran (1659-1740). V kostele byl 2. srpna 1754 pokřtěn Pierre Charles L'Enfant, architekt města Washington.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ancienne église Saint-Hippolyte de Paris na francouzské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Hippolyta Římského na Wikimedia Commons
- (francouzsky) Dějiny kostela: Revue de l'art chrétien, Paris, sv. V, 1861, s. 561-563
Média použitá na této stránce
Autor: Internet Archive Book Images, Licence: No restrictions
Identifier: revuedelartchr05lill (find matches)
Title: Revue de l'art chrétien
Year: 1857 (1850s)
Authors:
Subjects: Art -- Periodicals Christian art and symbolism -- Periodicals Archaeology -- Periodicals Art -- Bibliography
Publisher: Lille, (France) : Desclée, De Brouwer, & cie.
Contributing Library: Getty Research Institute
Digitizing Sponsor: Sloan Foundation
View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.
Text Appearing Before Image:
ion ; en effet, ce livre nest pas untravail hagiographique, mais une dissertation historique; il ne sa-dresse pas aux pieux fidèles, mais aux savants. Naurait-il pas été fa-cile, au moyen de quelques modifications et additions, de lui donnerune double destination ? Cest ce que nous ne voulons pas décider. On ne doit guère, à notre avis, critiquer le plan dun travail quequand il est visiblement défectueux ; loin de nous la pensée dinsi-nuer rien de semblable sur le remarquable travail de M. Do, ni defaire une critique de sa disposition, nous demanderons seulementsi sa troisième partie naurait pas pu être fondue avantageusementdans les deux autres. Le livre de M. Do, nous venons de le dire, sadresse aux savants ;il doit en avoir reçu bon accueil. Que de semblables travaux sepublient dans chaque diocèse, que chacun apporte ainsi sa part ducontingent et bientôt la grande question chronologique de loriginede la Foi dans les Gaules sera définitivement résolue. CHARLES SALMON.
Text Appearing After Image:
RUINES DE LÃGLISE SAINT-HIPPOLYTE à Paris- ^ Il existe, rue Saint-Hippolyte, dans le douzième arron-dissement, des restes dune église qui fut construite sousle vocable de Saint-Hippolyte. Dabord, comme beaucoupdautres églises et même Notre-Dame de Paris, elle ne futquune simple chapelle. On na que des données peu certainessur lépoque de sa construction comme sur celle de son érec-tion en paroisse; ce quon sait seulement, cest quelle dépen-dait du chapitre de Saint-Marcel. Il en est fait mention dansune bulle dAdrien IV, du 26 juin 1158. On attribue le nomquelle porte à la dévotion toute particulière que le bon roiRobert avait pour le Saint de ce nom, martyrisé à Rome enlan 244, sous lempereur Dèce, le treizième jour daoût. Le corps de ce Saint fut déposé dès lan 715 à Saint-De-nis, où le pieux roi allait assister chaque année à loffice proprede ce saint Martyr. Il obtint du chapitre des reliques quifurent transportées en grande pompe en léglise qui était dÃ
Note About Images