Kostel svatého Jakuba (Chvojen)

Kostel svatého Jakuba
Kostel svatého Jakuba
Místo
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°46′15,24″ s. š., 14°37′55,2″ v. d.
Základní informace
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Vikariát	benešovský
Farnost	Benešov
Status	filiální kostel
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	románská architektura
Výstavba	13. století
Další informace
Kód památky	25985/2-73 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba^[1] (podle některých zdrojů Kostel svatého Jakuba a Filipa)^[2] ve Chvojně pochází ze 13. století. Je umístěný o samotě na návrší nad barokním hospodářským dvorem Chvojen v katastrálním území města Benešov u Prahy.

Historie

Návrší, na kterém se kostel nachází, bylo opevněno v závěrečné fázi raného středověku, tj. zřejmě ve 2. polovině 11. století.^[3] Plocha hradiště má rozlohu přibližně 3 hektary. Fortifikace se skládala z příkopu a valu, nejlépe patrná je na západní straně lokality. Na opevněném hradišti vznikl velmožský dvorec, který se rozkládal západně od lodi dnešního kostela. Archeologický výzkum zde dosud prováděl jen Antonín Hejna.^[4]

Zřejmě v polovině 13. století byl v sousedství šlechtického sídla postaven románský tribunový kostel. Ten byl upravován v letech 1872 a 1904. Druhá z oprav proběhla podle projektu Josefa Mockera, který výrazně zvýšil věž a opatřil ji novorománskými sdruženými okny.^[5] Kostel obklopuje hřbitov, přístupný novogotickou brankou. Na ní jsou umístěny desky s historií objektu a připomínkou pohřbu selských rebelů z povstání roku 1775. Keltské opevnění lokality, o němž se píše na informačních tabulích u kostela, není archeologickým průzkumem prokázáno. Později se zde rozkládalo slovanské hradiště a po něm dnes již zaniklá ves. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[6]

Stavební podoba

Kostel se skládá ze tří komponent: široké krátké lodi (20 × 8 m) sklenuté příčnou valenou klenbou, hranolové, v novověku zvýšené věže, a na východě čtvercového presbytáře sklenutého křížovou klenbou s hřebínky. Kružby v oknech pocházejí většinou z novodobých úprav.^[1] Nejstarší částí kostela je loď a dolní část věže, v níž se nalézá v síle zdiva schodiště. Ve zdivu kostela jsou zabudovány renesanční epitafy. Na podlaze kostela je dlažba ze 14. století.

Malířská výzdoba kostela

V kostele jsou vzácné nástěnné malby z poloviny 14. století. Na severní straně podvěží je votivní výjev představující dva šlechtice předávající desátek a dobytče svatým Jakubovi a Filipovi.^[7] Na severní straně vítězného oblouku je zpodobeno Peklo představované Leviathanem, což byla v gotice oblíbená divadelní kulisa. Obraz Madony korunované anděly se vrací k románskému tvarosloví.

Zvláštnost: V kostele je také obraz ukazující, jak si lidé představovali sluneční soustavu ve 14. století. Země je tam uprostřed a kolem obíhají měsíc i další planety, což je celkem nezvyklý motiv pro sakrální prostředí.

Zvony

Původní zvon ve věži je vysoký 0,65 m a průměru 0,80 m nese nápis: AVE MARTIN.^[8] V roce 2012 byl do věže zavěšen nový zvon svatý Václav s dolním průměrem 0,58 m a hmotnosti 120 kg a je poháněný lineárním motorem.^[9][10][11] Zvon byl posvěcen 15. září 2012 J. M. Michaelem Pojezdným O. Praem, opatem strahovským v kostele sv. Jakuba a Filipa na Chvojně.^[12]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba na Wikimedia Commons
• Obsáhlá fotogalerie (verif. 20240107)
• Historie kostela Archivováno 24. 6. 2020 na Wayback Machine.
• Chvojen u Benešova