Kostel svatého Jakuba (Kolinec)

Kostel svatého Jakuba Většího
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Klatovy
Obec	Kolinec
Souřadnice	49°18′2,56″ s. š., 13°26′19,09″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	Sušice-Nepomuk
Farnost	Kolinec
Status	farní kostel
Zasvěcení	Jakub Starší
Specifikace
Stavební materiál	zdivo
Další informace
Kód památky	38038/4-3057 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího v obci Kolinec leží na trase mezi městem Klatovy a Sušicí v blízkosti říčky Ostružná. V pramenech je Kolinec poprvé zmiňován roku 1290. Místo bylo majetkem královny Elišky Přemyslovny a až roku 1350 jej získali páni z Velhartic. Vlastnictví se dále přesunulo k pánům z Hradce, a to od konce 14. století. Již od 14. století se jednalo o farní kostel farnosti Kolinec.^[1]

Stavební fáze

Vznik kostela sv. Jakuba Většího sahá do konce 12. století. Předpokládá se, že z nejstarší románské stavební fáze se v kostele zachovalo obvodové zdivo lodi, vstupní portál a části presbytáře situované na jeho západní straně. Z tohoto období se dále dochovaly zbytky původního opevnění a krypta pod presbytářem. Pravděpodobně v 1. polovině 14. století byla ke kostelu postavena sakristie s žebrovou klenbou. Zásadní proměny probíhaly v období mezi lety 1727 až 1730 a 1749 až 1755, kdy byl prodloužen a zaklenut presbytář, jehož strop byl zároveň doplněn štukovou výzdobou. V 18. století rovněž vznikla jižní předsíň před románským vstupním portálem. Dále byla roku 1854 vystavěna hranolovitá věž, která se tyčí nad kostelním chórem. Tato věž nahradila starší a podstatně menší středověkou věž. Při této přestavbě došlo ke zboření kaple sv. Barbory, která stála na severní straně kostelní lodi.^[2]

Stavební podoba

Jde o jednolodní kostel s polygonálně zakončeným presbytářem. Kostelní loď je plochostropá se štukovým zrcadlem. Na východní stranu lodi navazuje křížově zaklenutý chór a barokně upravený presbytář. Při jižní straně chóru se nachází sakristie. V prostoru kostelní lodi se na jižní straně nachází románský ústupkový portál s půloválným obloukem, v jehož tympanonu se částečně zachovala gotická malba. K tomuto portálu navazuje přistavěná vstupní předsíň s plochým stropem. Po severní straně lodi se nachází zazděný triumfální oblouk, který je pozůstatkem zbořené kaple. Západní stranu zakončuje kruchta s varhanami. Průčelí kostela je bez architektonických prvků a je pouze narušeno vstupem vybudovaným v 19. století.^[3]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons