Kostel svatého Jakuba Staršího (Škrle)

Kostel svatého Jakuba Staršího; ve Škrli
	Pohled od jihozápadu
Místo
Stát	Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Chomutov
Obec	Bílence
Lokalita	Škrle
Souřadnice	50°24′57,69″ s. š., 13°32′0,7″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	krušnohorský
Farnost	děkanství Chomutov
Status	filiální kostel; (do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Vysočany)
Užívání	bližší informace o bohoslužbách
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	gotický, barokní
Výstavba	polovina 14. století
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Stavební materiál	lomové zdivo
Další informace
Kód památky	32758/5-443 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jakubu Staršímu ve Škrli v okrese Chomutov. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka.^[1] Kostel stojí ve východní části vsi přibližně uprostřed na jih orientovaného svahu údolí řeky Chomutovky. Obklopoval ho hřbitov, který byl zrušen v polovině 19. století, obehnaný hřbitovní zdí.

Historie

Kostel ve Škrli byl poprvé zmíněn, stejně jako vesnice, roku 1341, kdy král Jan Lucemburský udělil vsi městská práva.^[2] Stavba pochází nejpozději z poloviny 14. století. Další významné přestavby proběhly v letech 1586 a 1840. K velkému poškození kostela došlo v 80. letech 20. století, kdy se mezi Bílenci a Škrlí plánovalo vybudování Velemyšlevské výsypky a v obou vesnicích byla vyhlášena stavební uzávěra. V roce 2001 byl kostel zastřešen břidlicovou krytinou a postupně se opravuje.^[3]

Stavební podoba

Stavba kostela je jednolodní s obdélným presbytářem, ke kterému je na severní straně přistavěná sakristie dříve přístupná dnes zazděným vstupem v západní zdi. Loď i presbytář mají nároží armovaná pískovcovými kvádry. Osvětlují je obdélná okna s půlkruhovými záklenky. Vstup v západní zdi byl zdobený pozdně gotickým hrotitým portálem, který však byl vytržen a odvezen. Za vstupem se dochovala hluboká kapsa, do které se zasouval trám jako závora. Jednoduchá předsíň byla přistavěna až v roce 1814.

K jižní zdi lodi byla v pozdní gotice přistavěna hranolová věž na čtvercovém půdorysu. Je vyzděná do úrovně zdiva kostelní lodi. Do přízemí i prvního patra věže se původně vstupovalo zvenčí, ale oba portály jsou zazděné. V prvním patře se dochovaly drobné obdélné střílny. Druhé patro věže je tvořené trámovou konstrukcí s bedněním.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-23]. Identifikátor záznamu 144357 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Škrle, s. 61–67.
↑ BINTEROVÁ, Zdena, a kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Škrle, s. 18.

Literatura

Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. P/Š. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Škrle, s. 499.

Externí odkazy

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-12-23]. Identifikátor záznamu 144357 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Škrle, s. 61–67.

[3] BINTEROVÁ, Zdena, a kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Škrle, s. 18.

[1]

[2]

[3]

Navigation

Navigace

Tématické portály