Kostel svatého Jakuba Staršího (Bořejov)
Kostel sv. Jakuba Staršího v Bořejově | |
---|---|
Kostel v Bořejově v říjnu 2023 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Liberecký kraj |
Okres | Česká Lípa |
Obec | Bořejov |
Souřadnice | 50°30′33,12″ s. š., 14°37′8,04″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | českolipský |
Farnost | Bořejov |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Současný majitel | farnost Bořejov |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen a zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 41622/5-3484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel sv. Jakuba Staršího je nejvýznačnější památkou vesničky Bořejov, která je částí obce Ždírec na Českolipsku v Libereckém kraji. Kostel spolu s ohradní zdí je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky od 20. ledna 1965.[1]
Historie
Farnost v Bořejově (a tedy i kostel) je doložena rejstříkem papežských desátků (Registra decimarum papalium) k roku 1352.
Patronátní právo nad kostelem, jakož i právo dosazovat faráře měli v letech 1358–1363 místní vladykové, kteří byli pravděpodobně leníky nedalekého hradu Houska, později toto právo získali přímo držitelé hradu Houska.[2]
Kostel byl původně dřevěný. Farnost (plebanie) zanikla v roce 1427, zřejmě v důsledku husitských válek, které neblaze ovlivnily strukturu duchovní správy v širokém okolí (kvůli válkám např. zanikla plebanie v Chlumu u Dubé nebo Drchlavě).
Kostel byl přifařen k farnosti Bezděz a v rozmezí let 1679–1724 k faře v obci Kruh. V roce 1699 začaly být v Bořejově vedeny samostatné matriky a v roce 1703 byl dřevěný kostel přebudován na kamenný. V roce 1727 byla dostavěna nová dřevěná fara a do Bořejova byl instalován samostatný farář. V dobách existence historické farnosti Bořejov patřily do jejího obvodu kromě Bořejova také vesnice Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko a samoty Palác, Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlosserberg.[2]
V roce 1825 byla před západním průčelím vybudována hranolová věž a v roce 1868 byly pořízeny věžní hodiny.[2] Ve věži byly umístěny tři zvony, pocházející z 18. století. Tyto zvony však byly zabaveny a odvezeny v době první a druhé světové války ve 20. století.
- Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Bořejov.
Na přelomu 20. a 21. století
Ve 2. polovině 20. století začali farnost spravovat kněží z okolí, Bořejov od té doby až dodnes nemá vlastního kněze. V 90. letech 20. století došlo k devastaci kostela, byl několikrát vykraden a zpustl. Duchovní správu obstarává farář farnosti Bělá pod Bezdězem. Od roku 2003 začalo o kostel pečovat občanské sdružení Drobné památky severních Čech a v kostele se opět čas od času konají bohoslužby, probíhá postupná oprava a revitalizace. Každoroční poutní slavnost se v Bořejově koná vždy v červenci, a to v sobotu, která je nejblíže svátku sv. apoštola Jakuba (25. červenec).[2]
Stavební podoba kostela
Kostel je jednolodní barokní stavba s věží ve středu vstupního průčelí a polygonálním závěrem presbytáře. Uvnitř kostela je trojboká dřevěná kruchta, z původních barokních varhan, opravených v roce 1884, byla zachována jen část skříně.[2] Vnitřní omítky jsou značně poškozené. Zařízení kostela, které bylo zdevastováno a dochovalo se jen částečně, je s přispěním občanů a místních spolků postupně obnovováno a doplňováno.[3][4]
Fotogalerie
- Vstup do kostela
- Kostelní věž
- Pohled na kostel od hradu Houska
- Kříž u zdi kostela
- Bývalá fara, památkově chráněná usedlost čp. 4
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-22]. Identifikátor záznamu 153737 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Bořejov: kostel sv. Jakuba [online]. Bělá pod Bezdězem: Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Aktuality [online]. Spolek Drobné památky severních Čech [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Aktuality, informace [online]. Houska: Pšovka - okrašlovací spolek Kokořínska [cit. 2018-09-03]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vchod do kostela sv.Jakuba v Bořejově, v pozadí tzv. Bořejovská lípa.
Kostel sv.Jakuba v Bořejově
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Tzv. Bořejovská lípa u kostela sv. Jakuba ve vesnici Bořejov, části obce Ždírec v okrese Česká Lípa.
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá fara v Bořejově, kulturní památka v obci Ždírec v okrese Česká Lípa.
Autor: MartinVeselka, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z 2. patra hradu Houska, Blatce-Houska, okres Česká Lípa. Ždírec-Bořejov, kostel svatého Jakuba.