Kostel svatého Jakuba Staršího (Bořejov)

Kostel sv. Jakuba Staršího
v Bořejově
Kostel v Bořejově v říjnu 2023
Kostel v Bořejově v říjnu 2023
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký kraj
OkresČeská Lípa
ObecBořejov
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátčeskolipský
FarnostBořejov
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Současný majitelfarnost Bořejov
ZasvěceníJakub Starší
Specifikace
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
Kód památky41622/5-3484 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel sv. Jakuba Staršího je nejvýznačnější památkou vesničky Bořejov, která je částí obce Ždírec na Českolipsku v Libereckém kraji. Kostel spolu s ohradní zdí je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek České republiky od 20. ledna 1965.[1]

Historie

Farnost v Bořejově (a tedy i kostel) je doložena rejstříkem papežských desátků (Registra decimarum papalium) k roku 1352.

Dvě stě let stará Bořejovská lípa před kostelem

Patronátní právo nad kostelem, jakož i právo dosazovat faráře měli v letech 1358–1363 místní vladykové, kteří byli pravděpodobně leníky nedalekého hradu Houska, později toto právo získali přímo držitelé hradu Houska.[2]

Kostel byl původně dřevěný. Farnost (plebanie) zanikla v roce 1427, zřejmě v důsledku husitských válek, které neblaze ovlivnily strukturu duchovní správy v širokém okolí (kvůli válkám např. zanikla plebanie v Chlumu u Dubé nebo Drchlavě).

Kostel byl přifařen k farnosti Bezděz a v rozmezí let 16791724 k faře v obci Kruh. V roce 1699 začaly být v Bořejově vedeny samostatné matriky a v roce 1703 byl dřevěný kostel přebudován na kamenný. V roce 1727 byla dostavěna nová dřevěná fara a do Bořejova byl instalován samostatný farář. V dobách existence historické farnosti Bořejov patřily do jejího obvodu kromě Bořejova také vesnice Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko a samoty Palác, Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlosserberg.[2]

V roce 1825 byla před západním průčelím vybudována hranolová věž a v roce 1868 byly pořízeny věžní hodiny.[2] Ve věži byly umístěny tři zvony, pocházející z 18. století. Tyto zvony však byly zabaveny a odvezeny v době první a druhé světové války ve 20. století.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Bořejov.

Na přelomu 20. a 21. století

Ve 2. polovině 20. století začali farnost spravovat kněží z okolí, Bořejov od té doby až dodnes nemá vlastního kněze. V 90. letech 20. století došlo k devastaci kostela, byl několikrát vykraden a zpustl. Duchovní správu obstarává farář farnosti Bělá pod Bezdězem. Od roku 2003 začalo o kostel pečovat občanské sdružení Drobné památky severních Čech a v kostele se opět čas od času konají bohoslužby, probíhá postupná oprava a revitalizace. Každoroční poutní slavnost se v Bořejově koná vždy v červenci, a to v sobotu, která je nejblíže svátku sv. apoštola Jakuba (25. červenec).[2]

Stavební podoba kostela

Kostel je jednolodní barokní stavba s věží ve středu vstupního průčelí a polygonálním závěrem presbytáře. Uvnitř kostela je trojboká dřevěná kruchta, z původních barokních varhan, opravených v roce 1884, byla zachována jen část skříně.[2] Vnitřní omítky jsou značně poškozené. Zařízení kostela, které bylo zdevastováno a dochovalo se jen částečně, je s přispěním občanů a místních spolků postupně obnovováno a doplňováno.[3][4]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-11-22]. Identifikátor záznamu 153737 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e Bořejov: kostel sv. Jakuba [online]. Bělá pod Bezdězem: Římskokatolická farnost Bělá pod Bezdězem [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  3. Aktuality [online]. Spolek Drobné památky severních Čech [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  4. Aktuality, informace [online]. Houska: Pšovka - okrašlovací spolek Kokořínska [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bořejov 1.jpg
Vchod do kostela sv.Jakuba v Bořejově, v pozadí tzv. Bořejovská lípa.
Bořejov 4.jpg
Kostel sv.Jakuba v Bořejově
Bořejovská lípa 2023 (4).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Tzv. Bořejovská lípa u kostela sv. Jakuba ve vesnici Bořejov, části obce Ždírec v okrese Česká Lípa.
Fara Bořejov (4).jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Bývalá fara v Bořejově, kulturní památka v obci Ždírec v okrese Česká Lípa.