Kostel svatého Jakuba Staršího (Bukov)
Kostel svatého Jakuba Staršího v Bukově | |
---|---|
pohled od jihu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Kraj Vysočina |
Okres | Žďár nad Sázavou |
Obec | Bukov |
Lokalita | v centru obce |
Souřadnice | 49°27′12,94″ s. š., 16°13′20,12″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | Žďár nad Sázavou |
Farnost | Rožná nad Pernštejnem |
Status | filiální kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Další informace | |
Kód památky | 19356/7-3971 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jakuba Staršího (případně také kostel svatého Jakuba Většího) je filiální kostel v římskokatolické farnosti Rožná nad Pernštejnem, nachází se v centru obce Bukov. Je gotickou jednolodní stavbou stojící uprostřed hřbitova, v 19. století byl přestavěn. Kostel má pravoúhlé kněžiště a hranolovou věž na západní straně budovy. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] V kostele jsou umístěny dva oltáře.[2]
Historie
Kostel tvořený pravoúhlým kněžištěm a lodí byl postaven na přelomu 13. a 14. století. Pravděpodobně během 2. poloviny 17. století byla přistavěna sakristie.[3] V roce 1530 byl do kostela pořízen zvon s reliéfem Golgothy, znakem zubří hlavy a s nápisem, zvon byl v roce 1729 opraven, získal nové srdce zvonu. Druhý zvon byl pořízen počátkem 16. století, ten pukl během první světové války a byl opraven, třetí zvon byl pořízen také na počátku 16. století a byl během druhé světové války rekvírován a po válce se vrátil poškozený.[4]
V roce 1603 byl do kostela umístěn náhrobní kámen Jana Radešínského z Radešína a na Radešině a Mitrově, v kostele je také umístěn náhrobní kámen Petra Čížovského z Čížova, který byl zavražděn v roce 1608, do kostela byl umístěn až v 70. let 20. století. V roce 1715 byl do kostela umístěn i náhrobek Mariany, manželky Pavla Berana.[4]
V roce 1857 byl kostel rekonstruován a rozšířen, byla přistavěna zděná novogotická zvonice[3], která tak nahradila strženou dřevěnou zvonici, která stála na hřbitově za branou.[4]
Popis
Kostel svatého Jakuba Staršího je orientovaná jednolodní stavba, s protáhlou lodí zakončenou na východě obdélným kněžištěm, se sakristií při jeho severní straně. K západní straně lodi přiléhá hranolová věž. Vstup do kostela je v severní stěně lodi. Loď a kněžiště odděluje zděný vítězný oblouk. Kněžiště a sakristie jsou završeny valenou klenbou, loď má plochý trámový strop.[3] Hlavní oltář je gotický, se sochami svaté Barbory a svaté Kateřiny.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-09-24]. Identifikátor záznamu 130115 : kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ TENORA, Jan; DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Bystřický (n. P.) okres. 1.. vyd. Brno: Musejní spolek v Brně, 1907. 272 s. S. 72–73.
- ↑ a b c SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 318–319.
- ↑ a b c d Obec Bukov. Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Bukov: Obec Bukov [cit. 2017-09-24]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba na Wikimedia Commons
- Farnost na stránkách biskupství brněnského
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci grantu fotografie českých obcí.