Kostel svatého Jakuba Staršího (Ježov)

Kostel svatého Jakuba Staršího
(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0 Kostel svatého Jakuba Staršího v Ježově
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihomoravský
Okres	Hodonín
Obec	Ježov
Souřadnice	49°1′33,87″ s. š., 17°12′24,67″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	arcidiecéze olomoucká
Děkanát	kyjovský
Farnost	Ježov
Status	farní kostel
Užívání	pravidelné
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Výstavba	1677–1681
Specifikace
Stavební materiál	kámen, cihla, omítka
Další informace
Kód památky	31971/7-2277 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický farní kostel v Ježově v okrese Hodonín, v kyjovském děkanátu a olomoucké arcidiecézi. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Historie

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

(c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

Kostel byl postaven pravděpodobně v letech 1677–1681 na kopci Křib vysokém okolo 250 m n. m. Rok ukončení výstavby se odvozuje podle pamětní desky se dvěma erby nad hlavním vstupem do kostela. Připomíná Jana Bedřicha Forgáče s manželkou Kateřinou Barborou a je datována právě rokem 1681. O ježovském faráři Gerhardovi je písemná zmínka v roce 1320 a kostel proto může mít starší jádro.

Popis

Nad hlavními dveřmi je vitráž s Kristem a nápisem "Pojďte ke mně všichni a já vás občerstvím" (citát z Matoušova evangelia 11,28).

Od roku 1570 patřil Ježov do panství Dolní Moštěnice, z něhož zůstal zchátralý zámeček v katastru obce Hýsly.^[2] V ježovském kostele je pět náhrobků moštěnických pánů. Na první pískovcové desce je v rytířském brnění vyobrazen Mikuláš ze Zástřizl, který zemřel v roce 1552. Druhý náhrobek z roku 1590 patří Janu Morkovskému ze Zástřizl, jeho manželce Anně z Modřic a synům Jiříkovi, Pročkovi, Bernardovi a Václavovi. Ve zdi za oltářem má náhrobek Alina Skrbenská z Hříště, vnučka Jaroše Morkovského ze Zástřizl, která zemřela v roce 1616. Další dvě žulové desky patří Marii Cecílii, hraběnce z Lody († 1791) a jejímu synovi rytíři Rudolfu z Lövenfeldu († 7. října 1846). Pískovcové desky na kryptě uprostřed kostela byly zasazeny v podlaze, kde značně trpěly. Proto byly později přemístěny ke stěně kostela včetně těch žulových. Kostel je jedním z mála moravských míst, kde se dochovaly náhrobní kameny rodu pánů ze Zástřizl. Církev po třicetileté válce náhrobky protestantské šlechty v kostelech často likvidovala.^[3] Krypta byla údajně otevřena v roce 1906.^[4]

Varhany vyrobil Matěj Strmiska z Uherského Hradiště v roce 1874. V letech 1989–1990 byly restaurovány.^[5] V kostelní věži bývaly tři zvony: Jakub, Maria (z roku 1743) a Anna. V roce 1916 byly rekvírovány a roztaveny. V roce 1924 byly pořízeny tři nové zvony se stejným zasvěcením a ty byly roku 1942 opět odevzdány na válečné účely. Současný zvon Maria byl pořízen v roce 1940. V sanktusníku je menší zvon s reliéfy sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého z roku 1780.

Okolí

Kostel je obklopen hřbitovem a hřbitovní zdí. Hlavní přístup vede po schodech od silnice ze západní strany. Po stranách schodů je po levé straně socha svaté Anny s Pannou Marií, kterou v roce 1917 věnovali manželé Štěpán a Karolina Hlaváčovi z domu č. 42 v sousední Skalce na upomínku syna Cyrila. Ten padl 24. srpna 1917 v první světové válce. Po pravé straně je socha sv. Josefa s Ježíšem, kterou nechal zhotovit Josef Šupal a jeho rodina v roce 1907.

• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

  Pohled od jihovýchodu

• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0
• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

  Věž

• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

  Vstup ke kostelu

• 

  Interiér

• 

  (c) Radek Linner, CC BY-SA 3.0

  Socha sv. Anny

• 

  Socha sv. Josefa

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

• SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek. Praha: Academia, 1999. 782 s. ISBN 80-200-0695-8. Kapitola 364 Ježov, s. 66–67.