Kostel svatého Jakuba Staršího (Litoměřice)

Kostel svatého Jakuba Staršího
v Litoměřicích
Litoměřický kostel sv. Jakuba Staršího
Litoměřický kostel sv. Jakuba Staršího
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
ObecLitoměřice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
Farnostu Všech svatých Litoměřice
Statusklášternífiliální kostel
Užíváníbližší informace
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelŘímskokatolická farnost u Všech svatých Litoměřice
ZasvěceníJakub Starší
Datum posvěcení14. července 1750
Architektonický popis
ArchitektOctavio Broggio
Stavební slohpozdní baroko
Typ stavbyjednolodní kostel
Výstavba17301740
Specifikace
Délka41 metrů
Šířka15 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, cihly
Další informace
AdresaDominikánské náměstí, Litoměřice
Kód památky47076/5-1802 (PkMISSezObrWD) (součást památky Klášter minoritů v Litoměřicích)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího (Většího) na Dominikánském náměstí v Litoměřicích je původně minoritským kostelem. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Historie

Pohled na kostel. sv. Jakuba Staršího z domu Kalich

Kostel sv. Jakuba je poprvé připomínán ve zprávě středověkého letopisce Beneše Minority o nejstarším klášteře ve městě v roce 1233. Byl založen pražským biskupem Janem II. z Dražic jako klášterní kostel mnichů františkánů-minoritů. Konventní stavby s kostelem sv. Jakuba vznikly jako součást městského opevnění. Jaká byla základní dispozice kostela kostela není známo, lze se pouze domnívat, že kostel stál na jihu, zatímco konventní budovy na severu objektu. K přestavbě došlo nejpozději na konci 14. století, kdy byl kolem roku 1390 klášter bohatě obdarován Ješkem Kamenickým z Čakovic. Za husitské revoluce v roce 1421 byl objekt zdevastován a po jejím skončení znovu obnoven. Po jeho zničení během třicetileté války ležel původní kostel dlouho v ruinách. V letech 16621667 došlo k první pobělohorské přestavbě. Dále v roce 1714 se konvent, zničený ohněm rychle opravoval spolu s kostelem, jehož úpravy se šíří blížily zásadní přestavbě. V roce 1715 byl takřka dokončen presbytář a pokračovalo se i v pracích na lodi kostela, která měla být brzy dokončena. Došlo v té době uzavření kontraktu s nejmenovaným architektem, zřejmě Octaviem Broggiem, který projekt roku 1716 zjednodušil. Minorité se pustili do opravy kláštera a pustili se do opravy konventu. Dnešní pozdně barokní podobu, která je připisována Octaviu Broggiovi, získal kostel v letech 17301740. K svěcení kostela došlo však až po smrti stavitele 14. července 1750;[2] v roce 1752 byla dostavěna loď a definitivně byl dokončen roku 1758 za současného osazení oltáře sv. Anny.

Duchovní správci kostela byli nejprve minorité z přilehlého kláštera a od roku 1877 dominikáni, kteří v klášteře nahradili minority. Od roku 1950 po Akci K, která zlikvidovala mužské kláštery v komunistickém Československu, duchovní správu převzalo litoměřické děkanství. Duchovní správcové od roku 1950 jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost u Všech svatých Litoměřice.

Architektura

Průčelí a bok kostela

Exteriér

Jedná se o podélnou jednolodní stavbu s odsazenou půlkruhovou apsidou. K jeho severnímu boku přiléhají budovy bývalého kláštera. Průčelí kostela je dvouetážové bez věží. Při nárožích se nacházejí vysoké štenýře proláklých pilastrových svazků. Na hlavní římse je umístěn štítový nástavec s volutovými křídly a sochou sv. Jakuba ve výklenku. Na jižním boku je osový rizalit s trojúhelníkovým štítem. Kostel zdobí vysoké pilastry. Okna jsou s trojdílnými záklenky a vysokými klenáky opatřená nadokenními římsami různých tvarů a štukovou ornamentikou pozdně barokního a rokokového typu. Půdorys má i přes své podélné založení zřetelný centrální záměr.

Interiér

Uvnitř kostela jsou plackové a lunetové klenby, které jsou oddělené pásy na vtažených pilastrových svazcích. Varhanní kruchta na západní straně je se zvlněným poprsníkem. Na východní straně se prostor rozšiřuje o polokruhový závěr presbytáře.

Vybavení kostela

Loď kostela
Varhany u sv. Jakuba Staršího

Zařízení kostela vznikalo postupně až do roku 1781. Při severní straně v prvním poli je rokokový oltář sv. Vincence Ferrerského z umělého mramoru z poloviny 18. století. Portálový diagonální nástavec s volutovými křídly a plastickými i řezanými doplňky. Titulní obraz je novodobý. Po stranách jsou umístěny polychromované sochy sv. Augustina a bl. Jindřicha Susa. Obraz sv. Antonína na klekadle, ve zlaceném rámu s rokajovými řezbami, pochází z 2. poloviny 18. století.

Ve středním poli je oltář sv. Jana Nepomuckého z umělého mramoru. Rokokový oltář z poloviny 18. století je portálový, sloupový s nástavcem, s plastickými a řezanými doplňky andílků a ornamentů. Titulní obraz je původní, v nástavci však novodobý.

Luisézní kazatelna z konce 18. století je zhotovena z umělého mramoru. Na řečništi jsou pilastry. Festonový medailón je s reliéfem, andílci s atributy a na stříšce kazatelny socha sv. Jakuba.

V třetím poli je rokokový oltář sv. Dominika z umělého mramoru pocházející z 18. století. Je portálový s nástavcem s volutovými křídly a plastickými doplňky. Titulní obraz je novodobý.

V presbytáři se nachází rokokový hlavní oltář z roku 1769. Mramorářská práce pochází od Johanna Hennevogela. Oltářní meza s vysokým tabernáklem je rokajových tvarů. Vedle oltáře jsou boční branky se sochami klečících andělů. Titulní obraz znázorňující Smrt sv. Jakuba pochází zřejmě od Antona Kerna z roku 1718. Obraz je v bohatě profilovaném rámu s akantovými řezbami, andílky a rokajovou kartuší. Barokní pontifikální křeslo z 1. čtvrtiny 18. století je s bohatě řezaným akantovým opěradlem.

Na jižní straně v posledním poli před chórem je rokokový oltář Panny Marie Růžencové z umělého mramoru z poloviny 18. století. Tvoří protějškový obraz k oltáři sv. Dominika. Místo obrazu je nad oltářem nika s dřevěnou sochou Panny Marie s Ježíškem a anděly. Po stranách dole jsou sochy klečícího sv. Dominika a sv. Kateřiny Sienské. Na pilíři středního pole edikula se sv. Josefem z umělého mramoru v rokokovém slohu pocházející z třetí čtvrtiny 18. století, s pilastry, vzdutou římsou a nástavcem. V nice je pak novodobá socha sv. Josefa.

Ve středním poli je oltář sv. Tomáše Akvinského z umělého mramoru. Je rokokový z poloviny 18. století a tvoří protějšek k oltáři sv. Jana Nepomuckého. Oba obrazy jsou novodobé.

V prvním poli je oltář sv. Anny z umělého mramoru. Je v rokokovém stylu z poloviny 18. století. Jedná se o protějškový obraz k oltáři sv. Vincence. Oba obrazy jsou původní a mají po stranách polychromované sochy sv. Kateřiny Sienské a Růženy Limské.

Po kruchtou jsou lavice z 2. poloviny 18. století. Na zádveří jsou zlacené řezby s rokajovými motivy pocházející z poloviny 18. století, jejich původ však není znám.

Sakristie je vybavena skříňovým barokním stolem z počátku 18. století. Je bohatých tvarů, s vykládaným páskovým ornamentem. Údajně pochází ze zrušeného litoměřického dominikánského kostela sv. Michaela. Obrazy znázorňující sv. Jeronýma a sv. Ambrože jsou v černo-zlatých oválných rámech. Také obraz sv. Dominika pocházející z poloviny 18. století je v černo-zlatém rámu členitého tvaru. Krucifix nese v chronogramu letopočet 1733.

Galerie osob při kostele

Odkazy

Poznámky

  1. František Marián Červený, terciář 3. řádu sv. Dominika, byl znám tím, že v těle nosil kulku z 1. světové války, která nešla vyoperovat. Pohřben byl do dominikánského řádového hrobu na městském hřbitově v Litoměřicích.
  2. Hana Krejzová (18. března 1928 – 16. července 2019 Litoměřice) byla od 60. let 20. století sekretářkou ředitele ruzyňského letiště. V období normalizace musela toto místo z důvodů náboženské víry opustit. Stala se sekretářkou vedoucích pracovníků v lovosické Secheze, podniku který se později přetransformoval v Lovochemii. Po odchodu do důchodu se věnovala mnoha aktivitám v litoměřických farnostech. Závěr života prožila v domově důchodců litoměřické Charity na Dómském pahorku, kde také zemřela.
  3. Hana Krejzová na youtube.com
  4. Jaroslav Pulda byl zároveň byl varhaník a regenschori litoměřického chrámového sboru a pracovníkem litoměřického biskupství až do 17. dubna 2021, kdy zemřel ve věku nedožitých 50 let.
  5. Web litoměřického biskupstvi: Zemřel pan Jaroslav Pulda

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-23]. Identifikátor záznamu 159623 : Klášter dominikánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. LUKSCH, Vinzenz. Topographie der historischen und Kunst-Denkmale im politischen Bezirke Leitmeritz. Teil I, Stadt Leitmeritz = Soupis historických a uměleckých památek v politickém okresu Litoměřice. Díl I., Město Litoměřice. Příprava vydání Kristina Uhlíková, Jana Chadimová, Martin Barus, Jan Kvapil; překlad Petra Sochová. Litoměřice: Artefactum, 2015. 486 s. ISBN 978-80-86890-79-1. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Litoměřice náměstí 3.jpg
Pohled na hlavní litoměřické náměstí z Domu Kalich východoseverovýchodním směrem. Východnístrana Mírového náměstí, s budovou bývalé radnice (dnes muzea) na nároží Dlouhé ulice vpravo, vlevo mezi domy vyniká kostel sv. Jakuba v Dominikánské ulici. Na obzoru Sedlo (726 m), nejvyšší hora východní části Českého středohoří, vzdálená 11,5 km.
Hana Krejzová.jpg
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
Hana Krejzová 20. listopadu 2010 ve svém bytě v Litoměřicích
František Marián Červený.jpg
Autor: NeznámýUnknown author, Licence: CC BY-SA 3.0
František Marián Červený, terciář 3. řádu sv. Dominika, kostelník od sv. Jakuba v Litoměřicích v 60. letech 20. století.
P. Josef Švach, Litoměřice 1948.jpg
Autor: Jaroslav Krejčí, Licence: CC BY-SA 4.0
P. Prokop Švach OP, převor kláštera dominikánů v Litoměřicích v roce 1948 - 1. svaté přijímání, ministranti (zleva): Jaroslav Krejčí, Vladimír Koval, Vladimír Krejčí, Štěpán Benda a Josef Syka.
Jaroslav Pulda.jpg
Autor: Martin Davídek, Licence: CC BY-SA 4.0
Jaroslav Pulda, varhaník a regenschori chrámového sboru v Litoměřicích, zemřel 17.4.2021
Leitmeritz-Jakobskirche.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Litoměřice, kostel svatého Jakuba Většího