Kostel svatého Jakuba Staršího (Louchov)
Kostel svatého Jakuba Většího v Louchově | |
---|---|
Pohled od jihozápadu (stav v roce 2010) | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Chomutov |
Obec | Domašín |
Lokalita | Louchov |
Souřadnice | 50°25′33,98″ s. š., 13°11′26,32″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | krušnohorský |
Farnost | Klášterec nad Ohří |
Status | filiální kostel (do 31. 12. 2012 patřil do farnosti Louchov) |
Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
Současný majitel | Bc. Aleš Olbram Hoffmann |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | přechodný, gotický, barokní |
Výstavba | 2. polovina 13. století |
Specifikace | |
Umístění oltáře | východ |
Stavební materiál | lomové zdivo |
Další informace | |
Kód památky | 33762/5-493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jakuba Staršího v Louchově patří k nejstarším dochovaným kostelům v Krušných horách.[1] Jedná se o římskokatolický kostel zasvěcený svatému Jakubu Staršímu, který se nachází v Louchově, části obce Domašín v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Kostel stojí v areálu hřbitova u rozcestí v jižní části vsi a je chráněn jako kulturní památka.[2]
Historie
Kostel vznikl ve druhé polovině 13. století,[3] a to pravděpodobně koncem jeho šedesátých let, kdy král Přemysl Otakar II. daroval louchovský dvůr společně se vsí Vernéřov saskému cisterciáckému klášteru v Grünhainu.[4] Jiné zdroje kladou vznik kostela méně přesně do druhé poloviny třináctého století.[5] Vznik ve druhé polovině třináctého století je doložen stavebně historickým průzkumem.[6] Kostel se nacházel u významné obchodní cesty, která zde vedla patrně až do poloviny čtrnáctého století. V majetku kláštera zůstal Louchov až do první poloviny šestnáctého století, kdy klášter zanikl. Samotný kostel i s vesnicí byl dán řádem do zástavy pánům z Šumburka již v první polovině 14. století.[4] Šumburkové poté prodali Louchov společně s polovinou města Přísečnice roku 1446 Hasištejnským z Lobkovic a roku 1490 se při dělení rodového majetku dostal do držení Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic.[7] V kostele se nachází hrob (kenotaf) zakladatele rodu Lobkoviců Mikuláše I. Chudého z Lobkovic a i Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Oba byli pohřbeni původně v kostele svatého Mikuláše v Přísečnici, který se nacházel jen pět kilometrů od tohoto místa a který je již zbourán a místo potopeno na dně vodní nádrže Přísečnice. Oba kostely byly velmi obdobné a nacházely se v majetku obou významných Lobkoviců.[8]
První písemná zmínka o farním kostelu v Louchově je až z roku 1352, kdy je kostel již uváděn jako velmi chudý a osvobozený od papežského desátku. Od šestnáctého století se v Krušných horách šířil protestantismus, a zdejší farnost proto roku 1623 zanikla. Nová katolická lokálie zde byla zřízena při církevní reformách Josefa II. v roce 1794 a farnost obnovena až roku 1853. Samotný kostel prošel pozdně gotickou přestavbou, kdy patrně vznikla i mohutná zeď a tak společně i se zachovalými prvky aktivní obrany lze kostel řadit mezi tzv. opevněné kostely. V období baroka byl kostel upraven a byla prodloužena loď. V roce 1720 byly barokně upraveny interiéry.[9] Po letech zanedbávání údržby je ve špatném stavu: v roce 2011 se zřítila střecha, omítky jsou poškozené a ve zdivu se objevují praskliny.[10]
V roce 2020 byl majitelem kostela Aleš Olbram Hoffmann.[11]
Popis
Kostel je jednolodní stavba na obdélném půdorysu. Na východě ji uzavírá mírně lichoběžníkový presbytář, ke kterému je ze severu připojena valeně zaklenutá sakristie. Vnitřní rozměry lodi s trámovým stropem jsou 12,3 × 6,3 m. V její západní části a u severní zdi jsou zbytky dvou dřevěných kůrů. Presbytář s valenou klenbou je ve východní zdi prolomen gotickým lomeným oknem. Kostel je přístupný portálem v jižní zdi s troskami předsíně. Zařízení kostela se nedochovalo.[9] K vybavení kostela patřila dřevořezba svatého hrobu od Ernsta Hollitzera.[12]
Galerie
Provizorní zastřešení
Západní průčelí
Západní průčelí
Chrámová loď se zbytkem střechy
Západní část chrámové lodi
Kněžiště
Vstup do sakristie
Odkazy
Reference
- ↑ Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí. Praha: Národní galerie, 2015. 787 s. ISBN 978-80-7035-583-1. S. 555.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-15]. Identifikátor záznamu 145425 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kostel sv. Jakuba [online]. Národní památkový ústav, rev. 2013-11-17 [cit. 2017-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b ENDERLEIN, Lothar. Kloster Grünhain im Westerzgebirge. Schwarzenberg: Glückauf-Verlag, 1934. 224 s.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Louchov, s. 313.
- ↑ PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Louchov, s. 9–13.
- ↑ GAVENDA, Lukáš. Páni Hasištejnští z Lobkovic na sklonku středověku. Praha, 2008 [cit. 2017-11-21]. 89 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Lenka Bobková. s. 28. Dostupné online.
- ↑ Kostely. www.znicenekostely.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Louchov, s. 33–37.
- ↑ Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-07-01]. Dostupné online.
- ↑ Nahlížení do katastru nemovitostí. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2020-08-03]. Dostupné online.
- ↑ DĚD, Stanislav. Křížová cesta života Ernsta Hollitzera II.. Památky, příroda, život. 2015, roč. 47, čís. 3, s. 25. ISSN 0231-5076.
Literatura
- ADÁMEK, Miroslav. Gotika na hřebenech Krušných hor. Památky, příroda, život. 1990, roč. 22, čís. 1, s. 22.
- PACHNER, Jaroslav. Domašín. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2002. 40 s. Kapitola Louchov, s. 13–15.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele sv. Jakuba St., Domašín, Louchov (katalog biskupství litoměřického)
- Kostel svatého Jakuba Většího na Hrady.cz
- Nejstarší krušnohorský kostel Kostel svatého Jakuba Staršího (Většího) Archivováno 1. 2. 2018 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Salim2, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: