Kostel svatého Jakuba Staršího (Raná)

Farní kostel svatého Jakuba Staršího
Kostel svatého Jakuba Staršího v Rané
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Pardubický
Okres	Chrudim
Obec	Raná (okres Chrudim)
Souřadnice	49°47′56,15″ s. š., 15°57′51,9″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	chrudimský
Farnost	Raná
Status	farní kostel
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Typ stavby	gotika
Specifikace
Stavební materiál	zdivo
Další informace
Kód památky	30504/6-950 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gotický kostel svatého Jakuba Staršího pocházející ze 14. století se nalézá u křižovatky silnic v centru obce Raná v okrese Chrudim.^[1] Kostel svatého Jakuba staršího je spolu s márnicí a ohradní zdí bývalého hřbitova chráněn od roku 1958 jako nemovitá kulturní památka ČR.^[2]

Fara a dřevěný kostel svatého Jakuba staršího se v obci Raná připomínají již k roku 1349, stávající kostel svatého Jakuba Staršího byl vystavěn v gotickém stylu po roce 1400, v roce 1718 byl upraven barokně a v roce 1835 bylo původní dřevěné zvonové patro věže nahrazeno zděným patrem. V roce 1894 proběhla neogotická úprava kostela.^[3]

Kostel svatého Jakuba Staršího byl v 15. a 16. století obsazen kněžími pod obojí, po roce 1620 byl filiálním kostelem farnosti Skuteč, od roku 1786 je zase farním kostelem.^[4]

V současné době probíhají v kostele bohoslužby vždy v pátek a neděli.^[5]

Kostel svatého Jakuba Staršího je jednolodní stavba s obdélnou lodí a pětibokým presbytářem. K severnímu boku presbytáře je přistavěna obdélná sakristie.

Na západním průčelí kostela stojí hranolová věž s jehlancovitou střechou krytou plechem a zakončenou zlacenou makovicí s křížem. Zvonové patro věže osvětlují tři zvonová okna nahoře obloukově zaklenutá, zvonové patro je přístupné točitým schodištěm umístěným v jihozápadním koutě mezi kostelní lodí a věží. Toto točité schodiště umožňuje rovněž přístup na kostelní kruchtu.

Hlavní vchod do kostela je gotickým portálem s lomeným obloukem v přízemí hranolové věže. Kostelní loď je přístupná i z jižní strany rovněž gotickým portálem, před kterým byla vystavěna obdélná předsíňka.

Fasáda kostela i věže je tvořena hladkou omítkou, nároží u kostelní lodi tvoří pískovcové neomítnuté kvádry. Kostelní loď osvětlují dvě dvojice lomených oken po každé straně. Kostelní loď je plochostropá s dřevěnou kruchtou ve středu.

Fasádu presbytáře člení tři opěrné, jednou odstupňované pilíře se soklem a plechovou stříškou. Čela opěrných pilířů tvoří neomítnuté pískovcové kvádry. Presbytář je osvětlen pěticí vysokých oken se šambránami zakončených nahoře lomeným obloukem. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou v závěru s paprsčitými žebry.

Sedlová střecha kostelní lodi a presbytáře je tvořena bobrovkami.

Kostel je obklopen ohradní hřbitovní zdí. Východně od kostela je do zdi vestavěna márnice ze začátku 18. století bez architektonických detailů se stanovou střechou krytou bobrovkami.

V interiéru kostela se nalézá neogotické vybavení z let 1890 - 1895. V presbytáři jsou sochy svatého Augustina a svatého Norberta z let 1750 - 1760. Pod omítkou v presbytáři i lodi byly nalezeny nástěnné malby asi z doby po roce 1439 (Ukřižování, postavy proroků, symboly evangelistů).^[3]

• 
  pohled na kostel svaté Jakuba Staršího v Rané spolu s ohradní zdí hřbitova
• 
  márnice u kostela svatého Jakuba Staršího v Rané
• 
  boční vstup do kostela svatého Jakuba Staršího v Rané
• 
  věž kostela svatého Jakuba Staršího v Rané

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons