Kostel svatého Jakuba Staršího (Sluštice)
Kostel sv. Jakuba Většího ve Slušticích | |
---|---|
Sluštice, náves s kostelem sv. Jakuba | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Středočeský |
Okres | Praha-východ |
Obec | Sluštice |
Lokalita | na návrší ve středu obce |
Souřadnice | 50°2′21,57″ s. š., 14°41′11,97″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | arcidiecéze pražská |
Vikariát | Jílové |
Farnost | Úvaly |
Zasvěcení | Jakub Starší |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | původně gotický kostel, barokně přestavěný |
Výstavba | barokní přestavba 1749 |
Další informace | |
Kód památky | 33373/2-2165 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jakuba Staršího ve Slušticích je římskokatolický filiální kostel úvalské farnosti. Nachází se ve Slušticích v okrese Praha-východ východně od Prahy. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
První písemná zmínka o sluštickém kostele je ze 14. století.[2] Původní chrám postavený na návrší nad návsí v gotickém slohu byl po požáru (1716) v letech 1746–1749 kompletně barokně přestavěn. Z jižní strany lodi je připojena věž - zvonice. Kostel v nevelké obci podléhal chátrání, v roce 2006 však byla opravena fasáda a střecha kostelní věže. Loď kostela kvůli nedostatku finančních prostředků na opravu teprve čeká.[2]
Exteriér
Jednolodní kostel se zvonicí na jižní straně a sakristií na severní straně. Zdivo presbytáře je originální gotické, bylo ponecháno původní trojboké zakončení s opěrnými pilíři v nárožích. Na tyto opěrné pilíře byly nasazeny barokní voluty přecházející v pilastry s kompozitními hlavicemi. V průčelí je vysoký římsovaný barokní štít s prázdným výklenkem. Pod výklenkem je z kamene tesaný alianční erb lichtenštejnsko-savojský, neboť barokní přestavbu významně podpořila majitelka škvoreckého panství Marie Terezie Savojská, kněžna lichtenštejnská.
Interiér
Klenba v lodi je placková, v presbytáři valená s výsečemi nad okny. Po stranách hlavního barokního oltáře jsou sochy českých zemských patronů sv. Václava (vpravo) a sv. Jana Nepomuckého (vlevo). Obraz uprostřed představuje sv. Jakuba Většího. Oltář je dále doplněn sochami andílků. V rozích lodi jsou na dřevěných konzolách barokní sochy: sv. Jana Křtitele, sv. Maří Magdalény, sv. Markéty a sv. Alžběty Durynské. Křtitelnice je dřevěná, ztvárněná na způsob veliké barokní vázy, na víku je malé sousoší křtu Páně. Kazatelna je rovněž barokní.
Bohoslužby
První pátek v měsíci se koná bohoslužba v 18:00, každou neděli v 10:30 je slavena bohoslužba slova nebo mše svatá.[3]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-06-26]. Identifikátor záznamu 145015 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Farní chrám sv. Jakuba Většího [online]. Oficiální stránky obce Sluštice [cit. 2014-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-26.
- ↑ Rozpis bohoslužeb na stránkách ŘKF Úvaly. www.farnost-uvaly.cz [online]. [cit. 2014-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Staršího ve Slušticích na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: