Kostel svatého Jakuba Staršího (Stařeč)

Kostel svatého Jakuba Staršího
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajVysočina
OkresTřebíč
ObecStařeč
Lokalitana Jakubském náměstí v centru obce
Souřadnice49°11′52″ s. š., 15°49′35″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
DěkanátTřebíč
FarnostStařeč
Statusfarní kostel
Užívánípravidelné
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Výstavba1754
Specifikace
Stavební materiálkámen
Další informace
AdresaJakubské náměstí, Stařeč
UliceJakubské náměstí
Kód památky45974/7-3055 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Staršího je nemovitá kulturní památka České republiky[1] a farní kostel Římskokatolické farnosti Stařeč v městečku Starči. Původně gotický kostel byl do dnešní barokní podoby přestavěn v polovině 18. století.[2]

Popis

Stařečský kostel svatého Jakuba se vypíná na nevýrazném vršku na pravém břehu Stařečského potoka v nadmořské výšce asi 458 m; je obklopen zídkou starého hřbitova. Kostel byl původně pozdně románský, byl orientovaný východnězápadním směrem a vstupem přes renesanční věž. Věž je zdobena renesančními sgrafity, pod ciferníkem jsou sluneční hodiny. Z doby kolem roku 1602 je v kostele románská tribuna. Po přestavbě v 18. století byl kostel přeorientován, orientován byl severojižním směrem. Je jednolodní podélnou stavbou se zaoblenými rohy, na severní straně lodi je odsazené kněžiště, na západní straně sakristie a kaple. V dlažbě kostela jsou čtyři náhrobní kameny.[3]

Kostel je zařízen barokně. V jižní části kostela se nachází kůr s varhany z roku 1897. Roku 1950 byl interiér kostela opraven, byl rozebrán oltář sv. Kříže a osazeny nové dveře.[4]

Historie

Kostel byl zbudován v gotickém slohu v roce 1231.[2] Na hranolové věži, upravené ve stylu pozdní renesance, je čtyřiadvacetihodinový ciferník z roku 1597 a sluneční hodiny, věž byla postupně upravena mezi lety 1597 a 1620.[5] Barokně byl kostel přestavěn mezi lety 1734 a 1736, byla změněna orientace kostela z východnězápadní na severojižní. V roce 1950 byl interiér kostela rekonstruován a měl být proražen nový vchod do kostela na místě původního oltáře. Ale k tomu nakonec nedošlo. Byla také opravena střecha a kostel byl nově nalíčen.[6]

Hlavní oltář kostela je zasvěcen sv. Jakubovi Staršímu, boční oltáře pak Božskému Srdci, Panně Marii Lurdské a sv. Janu Nepomuckému.[7]

Před první světovou válkou bývaly ve věži zavěšeny zvony z let 1553 („Jakub“), 1803 a 1877.[8] Zvony byly rekvírovány pro válečná úsilí obou světových válek. Současné zvony byly vysvěceny v roce 1985. První z nich nese jméno sv. Jakuba (850 kg), druhý sv. Jana Sarkandra (530 kg). Dva menší zvony jsou přísluší k věžním hodinám.[7] Zvony byly kromě jednoho v roce 1917 rekvírovány, v roce 1926 byly vysvěceny tři nové zvony, byli jimi Ježíš, Maria a Jakub. Jediný původní zvon byl věnován do Rokytnice nad Rokytnou. V roce 1942 byly zvony opět rekvírovány, zachráněny byl jen dva, jeden ukryl místní občan, druhý byl schován v Třebíči. V roce 1985 byly pořízeny nové zvony, Sv. Jakub a Jan Sarkandr.[9]

Vnějšek kostela prochází od roku 2007 celkovou opravou: střechy a omítky.

Osobnosti

  • Augustin Franěk, dlouholetý farář[3]

Galerie

  • Vchod do kostela
    (c) Luboš Holič, CC BY-SA 3.0

    Vchod do kostela

  • Pohled na kostel

    Pohled na kostel

  • Kostel od Jakubského náměstí

    Kostel od Jakubského náměstí

Reference

  1. ↑ NPÚ. Nemovité památky [online]. NPÚ [cit. 2015-12-28]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Českomoravská vrchovina – Třebíčsko. Praha: Geodetický a kartografický podnik v Praze, 1983. (Soubor turistických map). Část stručného turisticko-vlastivědného obsahu D-3. 
  3. ↑ a b Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  4. ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  5. ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  6. ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 
  7. ↑ a b Římskokatolická farnost Stařeč, DOBEŠ, J., ČERNÁ, Z., MACUROVÁ, Z. Kostel sv. Jakuba staršího ve Starči [online]. Stařeč: Římskokatolická farnost Stařeč, 2008-06-29 [cit. 2009-07-06]. S. 1–2. Příloha „Jakuba“ – informací pro stařečskou farnost, 7/2008. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  8. ↑ DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: Musejní spolek, 1906. 449 s. (Vlastivěda moravská; sv. Místopis). S. 395. 
  9. ↑ Městys Stařeč. Obec Stařeč - historie [online]. mestys-starec.eu [cit. 2012-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-26. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stařeč St. Jakobus der Ältere 483.jpg
Autor: GFreihalter, Licence: CC BY-SA 3.0
Kirche St. Jakobus der Ältere in Stařeč im Okres Třebíč in der Region Hochland (Kraj Vysočina) in Tschechien
675 22 Stařeč, Czech Republic - panoramio (3).jpg
(c) Luboš Holič, CC BY-SA 3.0
675 22 Stařeč, Czech Republic
View of central part of the village Stařeč with the church of St. Jacob.jpg
Autor: Ria, Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na střed městyse Stařeč s kostelem svatého Jakuba. V popředí patrný kus hasičského závodního hřiště.
Starec Saint James church.jpg
(c) I, Nostrifikator, CC BY-SA 3.0
Stařeč. Kostel svatého Jakuba staršího