Kostel svatého Jakuba Staršího (Velký Újezd)
| Kostel svatého Jakuba Staršího ve Velkém Újezdě | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Olomoucký |
| Okres | Olomouc |
| Obec | Velký Újezd |
| Souřadnice | 49°34′40,23″ s. š., 17°29′0,13″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
| Děkanát | olomoucký |
| Farnost | Velký Újezd u Olomouce |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Matěj Kniebandl |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1751 |
| Další informace | |
| Kód památky | 33897/8-2683 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Staršího je římskokatolický chrám v městysu Velký Újezd v okrese Olomouc. Je farním kostelem farnosti Velký Újezd u Olomouce[1] a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
Fara doložena už roku 1301 jako součást děkanátu Lipník nad Bečvou v olomouckém arcijáhenství. Asi koncem 15. století byl Pernštejny vystavěn ve Velkém Újezdě kostel, z něhož se zachovala spodní část. Ten sloužil v 16. století protestantské bohoslužbě. Roku 1622 farnost zanikla a městečko Velký Újezd bylo v letech 1623 až 1737 přifařeno do Oseku nad Bečvou. Zdejší kostel byl v těchto letech užíván jako kaple Panny Marie. Roku 1737 zde byla obnovena administratura a roku 1744 i celá farnost.
Stavba nového kostela začala roku 1749. Byla nově postavena širší a vyšší klenutá loď a původní středověká věž byla zvýšena o dvě patra. Stavitelem byl významný olomoucký architekt Matěj Kniebandl (také např. kostel Panny Marie Sněžné a klášter klarisek v Olomouci) a stavbu prováděl zdejší administrátor Ondřej Kellner (1724–1800). Stavba byla dokončena v roce 1751. Stavebníkem byl František Karel hrabě Podstatský z Prusinovic. Kostel byl posvěcen v neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie roku 1751, pravděpodobně 22. 8. 1751. Svěcení provedl olomoucký světící biskup Leopold Antonín hrabě Podstatský z Prusinovic.
Roku 1843 byl kostel částečně poškozen bleskem.
Popis
Kostel je postaven ve slohu pozdního baroka, původně se čtyřmi oltáři, jeden byl později zrušen, oratoriem a věží. Nad vchodem je kartuš se znakem patronů a stavebníků kostela hrabat Podstatských-Lichtensteinů, nesený lvy. V roce 1832 byla pod hlavním oltářem vybudována rodinná hrobka Podstatských-Lichtensteinů.
Odkazy
Reference
- ↑ Farnost Velký Újezd u Olomouce [online]. ado.cz [cit. 2017-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-14.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-07]. Identifikátor záznamu 145570 : kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons - Stránky farnosti Archivováno 8. 7. 2017 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Autor: Dr. Killer, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Jakuba Staršího v obci Velký Újezd (okres Olomouc)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“