Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)

Kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
OkresJičín
ObecJičín
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézekrálovéhradecká
Vikariátjičínský
FarnostJičín
Statusfarní kostel
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
ArchitektNicolò Sebregondi
Stavební slohbarokní
Typ stavbykostel
Výstavba1627
Další informace
AdresaJičín, ČeskoČesko Česko
UliceValdštejnovo náměstí
Oficiální webhttps://www.jicin.farnost.cz/kostely
Kód památky38031/6-1072 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně je římskokatolický farní kostel postavený po roce 1627 v barokním slohu. Je hlavním chrámem jičínské římskokatolické farnosti a arciděkanství královéhradecké diecéze. Nachází se na náměstí, poblíž Valdické brány v historické části města Jičína, ve stejnojmenném okrese Královéhradeckého kraje. Je přímo propojen barokní chodbou s vedlejším valdštejnským zámkem.[1] Budova fary-děkanství se nachází poblíž zadní části kostela.

Historie

Vstupní část kostela

Kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna v těsném sousedství svého zámku, na parcelách zbouraných měšťanských domů, poté, co původní farní kostel sv. Jakuba předal řádu jezuitů a ti si při něm vybudovali kolej.

Základní kámen kostela byl položen v roce 1627. Architektem byl Giovanni Battista Pieroni, podle jehož návrhu byla stavba na půdorysu řeckého kříže s vložením věžovitých kaplí a předstupujícím pilastrovým průčelím. Stavbu zprvu vedl Andrea Spezza, Valdštejnův dvorní architekt, po jeho úmrtí v roce 1628 převzal vedení stavby Valdštejnův stavitel Nicolò Sebregondi.

Kostel zamýšlen jakožto katedrála pro nové biskupství, tento plán však skončil násilnou smrtí Albrechta z Valdštejna. Výstavba byla zastavena a zamýšlená kupole spolu se čtyřmi věžemi již nikdy nebyly dokončeny. Ke zprovoznění a následného předání kostela došlo až v roce 1655, farníci mezitím navštěvovali původní farní kostel u jezuitů.

Kostel za dobu své existence dvakrát vyhořel. Poprvé vyhořel v roce 1681, a tak bylo zapotřebí celý vnitřek kostela nově omítnout a v patře byly zřízeny dvě panské oratoře a následně v roce 1701 došlo k vysvěcení kostela. Podruhé v roce 1768, po němž došlo k rozsáhlejším škodám. O rok později došlo k propojení oratoře s panským sídlem a zámkem.[2]

Popis kostela

Interiér kostela

Interiér kostela

Malby a obrazy

O vnitřní malby včetně obrazů se postaral malíř rokoka a začínajícího klasicismu Josef Kramolín. Strop kopule je pokryt ilusivní malbou a pod kopulí ve sférických trojúhelnících se nacházejí obrazy evangelistů - Matouše, Marka, Lukáše a Jana. V transeptu se pod římsou nacházejí obrazy čtyř západních církevních otců - sv. Ambrože, sv. Augustina, sv. Řehoře Velikého a sv. Jeronýma.

Hlavní oltářní obraz je nesignovaný a zachycuje bitvu u Clavija roku 844, ve které Ramiro z Leonu porazil Saracény. Nad vojskem se zjevuje sv. Jakub na bílém koni a dodává Španělům odvahu k boji.

Sochy a oltáře

Barokní budova děkanství u sv. Jakuba

Okolo hlavního oltáře se nacházejí sochy v nadživotních velikostech vyobrazující apoštoly sv. Petra a sv. Pavla. U jižních stěn příčné lodi se nacházejí pozdně barokní oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně z řezbářské dílny Jelínků v Kosmonosích. Tyto oltáře jsou vyrobeny z polychromovaného dřeva a umělého mramoru.

Při bočních stěnách kostela, v závěrech transeptu, se nacházejí oltáře sv. Anny a sv. Rodiny. I tato umělecká řezbářská díla zhotovená okolo roku 1770 jsou z dílny Jelínků v Kosmonosích.

Sochy k těmto oltářům byly přidány na začátku 20. století.

Presbytář

Mramorové desky presbytáře jsou připomínkou obětí Prusko-rakouské v roce 1866 a obětí války mezi Rakouskem-Uherskem a Osmanskou říší v roce 1878.

Varhany

V kostele se nacházejí pozdně romantické varhany na kůru zhotovené v roce 1903 firmou Emanuel Štěpán Petr z Prahy. V roce 2004 byla zahájená jejich rekonstrukce, která byla dokončená v roce 2018. Rekonstrukce stála 3 500 000 Kč.[3]

Zvony

Zvony byly do kostela pořízeny až v roce 1992. Jedná se o zvony - Svatý Jakub, Svatý Josef a Paní Zdislava

Odkazy

Reference

  1. Kostel sv. Jakuba Většího, Jičín - Církevní stavby - Český ráj - Jičín. www.jicin.org [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-14. 
  2. Kostely | Římskokatolická farnost - arciděkanství Jičín. www.jicin.farnost.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  3. Adoptujte píšťaly, přispějete na opravu varhanů v kostele sv. Jakuba: Jičín. www.mujicin.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. 

Literatura

  • ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 1358 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7422-564-2. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Jičín kostel sv. Jakuba 8.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Jičín farní a děkanský kostel svatého Jakuba Většího
Jičín Hl. Jakobus d. Ä. 03.jpg
Autor: ErwinMeier, Licence: CC BY-SA 4.0
Innenraum-Panorama der Kirche des Hl. Jakobus des Älteren in Jičín
Jičín děkanství u sv. Jakuba 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Jičínská farnost-děkanství u kostela svatého Jakuba Většího