Kostel svatého Jakuba Většího (Kladruby)

Kostel svatého Jakuba Většího
Pohled na kostel od západu
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Tachov
Obec	Kladruby (okres Tachov)
Souřadnice	49°42′54,32″ s. š., 12°58′55,27″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Vikariát	tachovský
Farnost	Kladruby u Stříbra[1]
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	barokní
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Ulice	náměstí Republiky
Kód památky	27029/4-1768 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího je římskokatolický farní kostel na náměstí Republiky v Kladrubech u Stříbra. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.^[2]

Kladruby vznikly při obchodní stezce do Bavorska^[3] kolem roku 1230.^[2] Původní kostel, vystavěný v gotickém slohu, je poprvé zmiňován v roce 1396, kdy se uvádí jako filiální ke kostelu sv. Petra, jenž stával až do konce 18. století v místech nynějšího hřbitova.^[3] V době husitských válek byl kostel poškozen a pak znovu, požárem, v roce 1711,^[3] poté byl jen provizorně opraven.^[2]

Když se v roce 1772^[4] propadl strop, byl v letech 1772 až 1779 vystavěn na místě původního kostela nový barokní kostel.^[2] Stavbu nového kostela podpořily sbírky i dotace nedalekého Kladrubského kláštera z iniciativy jeho posledního opata Amanda Streera.^[4] V roce 1792 byl chrám v svatého Jakuba povýšen na farní a později i na děkanský kostel.^[5] V roce 1843 vyhořel znovu a měl až do roku 1908^[2] místo věžní báně jen nízkou jehlanovou dřevěnou střechu.^{[3][pozn. 1]} Barokní klenby požár pravděpodobně přestály, ale krov lodi a presbytáře musel být po požáru obnovován.^[2]

Ve 20. století byl kostel průběžně udržován. V roce 1908 vystavěli velkou cibulovitou báň, která nahradila předešlé provizorní zastřešení věže. V roce 1974 byla natřena střecha a v letech 1974 a 2000 opravena fasáda kostela.^[3]

Loď kostela má obdélníkový půdorys a ve východní části je zakončena půlkruhovým presbytářem.^[6] Nad západním průčelím lodi se tyčí hranolová věž s výraznou cibulovitou bání s lucernou a ve výklenku nad vchodem do kostela stojí socha svatého Jakuba Většího. K jižní straně presbytáře přiléhá sakristie čtvercového půdorysu.^[6] Střecha kostela je nízká valbová. Loď ve střední části zdobí z obou stran dvě dvojice volutových pilastrů a tvary věže, lodi i presbytáře jsou zvýrazněny bílými lisénovými rámci.^[6] Klenby v kostele jsou dvojího druhu: prostřední část uzavírá česká placka, která dosedá na dvě řady pilířů, a nad postranními prostorami byla použita valená klenba.^[6]

Většina vnitřního zařízení kostela pochází z doby jeho barokní přestavby, tedy z poslední třetiny 18. století.^[6] Dominantou interiéru je rokokový hlavní oltář.^[6] Část mobiliáře pochází z nedalekého klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, získaná po roce 1786, kdy byl klášter uzavřen a zrušen.^[6] Hlavní oltář je tvořen skříňovou tumbou, za kterou je postaven tabernákl s predellou.^[4] Oltář obklopují sošky andělů.^[4] Na stěně nad oltářem je v rokokovém dřevěném rámu umístěn rozměrný obraz, jenž byl do kostela v Kladrubech přenesen v roce 1802 ze zrušeného kostela svatého Kříže na Křížovém vrchu, stejně tak jako varhany.^[4] Postranní oltáře jsou rovněž barokní a jsou zasvěcené svatému Jakubovi a svaté Anně. Dubová kazatelna s visutým a silně vydutým řečništěm se nachází napravo od hlavního oltáře.^[4] Zdobí ji intarzovaná stříška s řadou andílků a sochou Krista.^[4] Zpovědnice pochází z 19. století. Křtitelnice je barokní, ze dřeva vyřezaná.^[4] Západní okna lodi jsou vyplněna šestihrannými čočkami zalévanými do olova, výzdobu ostatních oken, z let 1911 a 1915, tvoří různobarevná sklíčka uspořádaná do náboženských obrazů.^[2]

Přes Kladruby vedla ve středověku důležitá mezinárodní cesta, tzv. norimberská zemská stezka. Právě v Kladrubech se rozdvojovala na větev tachovskou a přimdskou. Později tudy vedla dočasně i stezka řezenská. Trasa zemských stezek byla lemována prastarými kamennými kříži, které se nacházely většinou u odboček nebo důležitých křižovatek. Některé z dochovaných památkově chráněných křížů jsou vystaveny v souboru před vchodem do kostela.^[3]

V současnosti se kostel nachází na Svatojakubské poutní cestě vedoucí ke hrobu svatého Jakuba Většího v Santiagu de Compostela.^[5]

• 
  Celkový pohled na náměstí Republiky a kostel svatého Jakuba od západu
• 
  Pohled na kostel od západu
• 
  Pohled od východu na presbytář
• 
  Západní průčelí
• 
  Zádveří kostela
• 
  Socha svatého Jakuba na západním průčelí
• 
  Soubor smírčích křížů před kostelem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons