Kostel svatého Jakuba Většího (Kněževes)

Kostel svatého Jakuba Většího
v Kněževsi
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresRakovník
ObecKněževes
Souřadnice50°8′46,98″ s. š., 13°38′7,44″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
Vikariátrakovnický
FarnostPetrovice u Rakovníka
Statusfiliální kostel
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
ArchitektFrantišek Ignác Prée
Stavební slohbarokní
Výstavba14. století
Specifikace
Délka20 m
Šířka9 m
Výška10 m
Umístění oltářevýchod
Další informace
Kód památky19153/2-2653 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího v Kněževsi na Rakovnicku je filiální kostel ve farnosti Petrovice u Rakovníka. Stojí na Václavském náměstí ve středu městyse. Kostel v Kněževsi je doložen ve čtrnáctém století, ale dochovaná stavba pochází z první poloviny století osmnáctého, kdy ji podle plánů Františka Ignáce Préea nechal postavit Jan Josef z Valdštejna. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Farní kostel byl v Kněževsi poprvé zmíněn roku 1327.[2] Tehdy byl kostel opevněný a z fortifikace se dochovala část vodního příkopu.[3] Původní stavba v roce 1718 vyhořela a dochovala se z ní pouze věž s točitým schodištěm. Roku 1721 nechal hrabě Jan Josef z Valdštejna na místě vyhořelé budovy postavit nový kostel v barokním slohu. Plány pro stavbu pravděpodobně navrhl architekt František Ignác Prée.[4] Až do 31. prosince 2003 byl kněževeský kostel farním a od té doby je filiálním kostelem petrovické farnosti.[5]

Stavební podoba

Půdorys kostela od Antonína Cechnera

Kostel stojí v parkově upraveném areálu bývalého hřbitova, jehož plochu ze tří stran vymezuje vodní příkop.[3] Jednolodní kostel má čtvercový presbytář s půlkruhovým závěrem. K severní straně presbytáře přiléhá čtverhranná věž, jejíž přízemí slouží jako valeně klenutá sakristie. Fasády jsou členěné lizénovými rámy a pravoúhle rámovanými okny zakončenými segmentem. Uprostřed štítu je výklenek se sochou svatého Josefa a na štítových nárožích stojí sochy svatého Jakuba a svatého Ondřeje.[4] Věž je jednopatrová a zastřešená osmibokou bání s lucernou.[6]

Chrámová loď s rozměry 20,1 × 8,9 metru[7] je sklenutá třemi poli valené klenby s výsečemi a v presbytáři je použita placková klenba s konchou. Vnitřní stěny jsou členěné plochými pilastry.[4] Prostor lodi osvětlují dvě trojice bočních oken, jedno okno se nachází v presbytáři a další na severní straně nad kruchtou. Ta stojí v západní části lodi a podpírá ji dvojice čtyřbokých pilířů.[7]

Zařízení

Hlavní oltář je tabernáklový se scénou Ukřižování.[4] V sousedství oltáře jsou ve výklencích umístěny sochy svatého Rocha, Jakuba, Jana a Vavřince.[8] Hlavní oltář doplňují dva rozvilinové boční oltáře zasvěcené Panně Marii a svatému Václavovi s obrazem od Josefa Vojtěcha Hellicha. Čtvrtý oltář v kostele je novorománský a zasvěcený svaté Anně.[4] Dřevěná kazatelna pochází z roku 1699. Na poprsníku ji zdobí motiv evangelistů a na zadní straně obraz Krista dobrého pastýře.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-07-25]. Identifikátor záznamu 129896 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXXIX. Politický okres rakovnický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba V., s. 20. Dále jen Cechner (1913). 
  3. ↑ a b Kostel sv. Jakuba Většího [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 73–74. 
  5. ↑ Filiální kostel sv. Jakuba Staršího, Kněževes [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Cechner (1913), s. 21.
  7. ↑ a b Cechner (1913), s. 22.
  8. ↑ Cechner (1913), s. 24.
  9. ↑ Cechner (1913), s. 26.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Herrndorf-Kirche-2.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY-SA 4.0
Pfarrkirche St. Jakobus in Herrndorf – Kněževes, Okres Rakovník
Kněževes - Kostel svatého Jakuba Většího - půdorys.png
Kněževes – půdorys kostela svatého Jakuba Většího