Kostel svatého Jakuba Většího (Kralupy u Chomutova)

Kostel svatého Jakuba Většího v Kralupech u Chomutova
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Ústecký
Okres	Chomutov
Obec	Málkov
Lokalita	Kralupy u Chomutova
Souřadnice	50°25′16,77″ s. š., 13°19′2,84″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostel svatého Jakuba Většího
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	krušnohorský
Farnost	děkanství Kadaň
Status	farní kostel
Zasvěcení	Jakub Starší
Zánik	září 1976
Architektonický popis
Stavební sloh	gotický, barokní
Výstavba	14. století
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Jakuba Většího stával v zaniklé obci Kralupy u Chomutova v okrese Chomutov. Až do svého zániku býval farním kostelem ve farnosti Kralupy u Chomutova.^[1]

Historie

Gotický kostel v Kralupech vznikl výraznou přestavbou staršího románského kostela okolo roku 1360.^[2] V první polovině osmnáctého století proběhla barokní přestavba.^[3] V roce 1796 vyhořel. Opraven byl o čtyři roky později a znovu v poslední čtvrtině devatenáctého století. Zanikl spolu s vesnicí v důsledku rozšiřování těžby hnědého uhlí v Lomu Nástup. Zbořen byl v září 1976.^[2]

Stavební podoba

Jednolodní kostel s obdélným půdorysem měl pravoúhle uzavřený presbytář, u jehož severní strany stála pozdně gotická hranolová věž s barokním zakončením. Západní průčelí zdůrazňoval nízký rizalit se segmentovou římsou a volutovým štítem, ze kterého prostupoval okulus do spodní části trojúhelníkového tympanonu.^[3] V ose průčelí se nacházel pravoúhlý portál a druhý vstup chráněný malou předsíní byl uprostřed severní stěny. Boční fasády byly rozčleněné lizénovými rámy a půlkruhově zakončenými okny.^[2]

Zařízení

Na hlavním novogotickém^[2] oltáři z roku 1880 byl obraz Apoteóza svatého Jakuba od Dominika Kindermanna (1739–1817) z roku 1802. Boční oltáře zasvěcené Panně Marii a svatému Janu Nepomuckému vyrobil V. Kostečka, který je také autorem hlavního oltáře. Kromě nich v kostele byla dva starší oltáře. Oltář zasvěcený Panně Marii Bolestné zdobený sochami svaté Anny a Piety pocházel z doby okolo roku 1730 a oltář svaté Kateřiny a Valpurgy vznikl ve druhé polovině osmnáctého století. Zařízení kostela doplňovala socha svatého Jana Nepomuckého, obrazy křížové cesty (kopie děl Josefa Führicha) a kamenná křtitelnice z osmnáctého století.^[3]

Oltáře, kazatelna, varhany a další součásti vybavení měly být uloženy nejprve v perštejnském kostele svatého Vendelína, ale později bylo rozhodnuto o jejich přemístění do kostela svatého Václava ve Výsluní.^[4]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons