Kostel svatého Jakuba Většího (Příbram)
| Kostel svatého Jakuba Většího v Příbrami | |
|---|---|
 Kostel svatého Jakuba Většího v Příbrami | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Středočeský |
| Okres | Příbram |
| Obec | Příbram I |
| Lokalita | náměstí |
| Souřadnice | 49°41′18,99″ s. š., 14°0′34,96″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | česká římskokatolická |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | arcidiecéze pražská |
| Vikariát | Příbramský vikariát |
| Farnost | u sv. Jakuba - Příbram |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | Jakub Starší |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, baroko, historismus |
| Výstavba | 13. století |
| Další informace | |
| Adresa | náměstí T. G. Masaryka, Příbram I |
| Kód památky | 38783/2-2508 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jakuba Většího, nazývaný též svatého Jakuba Staršího, je římskokatolický farní kostel. Stojí v centru staré Příbrami na náměstí T. G. Masaryka, jehož dominantu tvoří. Původně gotická stavba prošla několika přestavbami. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Gotický kostel vznikl na sklonku 13. století, patrně na místě starší sakrální stavby, doložené písemnými prameny k polovině 13. století. Původně byl obklopen hřbitovem, který byl zrušen roku 1784. Kostel spolu s ohradní zdí plnil také obrannou funkci, ve věži kostela jsou částečně zazděné střílny z 15.-16. století. První přestavba kostela proběhla v roce 1560. V roce 1761 byla věž značně poškozena po zásahu bleskem, v roce 1795 byl kostel znovu přestavěn, již v barokním slohu.
Dnešní podobu daly kostelu historizující úpravy po polovině 19. století, z nichž nejvýraznější byla provedena roku 1869, kdy vzniklo nové novogotické zastřešení věže se čtyřmi bočními věžičkami.[2]
Architektura a interiér
Kostel je v jádru gotická jednolodní stavba s polygonálně ukončeným presbytářem a hranolovou věží, ze strany přiléhají sakristie a dvě předsíně. Ze sedlové střechy nad lodí vystupuje úzká sanktusní věžička. Věž kostela je zakončena jehlancovou střechou a ozdobena čtyřmi osmibokými věžičkami, které byly zhotoveny podle vzoru pražského kostela Panny Marie před Týnem. Loď je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi. Dva hranolové pilíře se třemi arkádovými oblouky nesou zděný chór, prostor pod chórem je zaklenutý třemi poli křížové klenby. Nástropní obrazy z let 1876–1883 jsou dílem malíře Jana Umlaufa.[3]
Většina vnitřního vybavení je barokní. Hlavní a boční oltáře pocházejí z kostela probošství v Mariánské Týnici, který Josef II. zrušil v roce 1785. Hlavní oltář z červeného sliveneckého mramoru z roku 1750 je dílem Josefa Lauermanna: oltářní obraz sv. Jakuba je z roku 1935, ale dřevěné polychromované sochy po stranách, zobrazující sv. Annu a sv. Jáchyma, jsou původní díla od Ignáce Františka Platzera. Boční oltáře jsou dřevěné, napodobující mramor. Oltář Čtrnácti svatých pomocníků doplňuje soška Panny Marie svatohorské a velké sochy sv. Bernarda a sv. Roberta. Protější oltář sv. Jana Nepomuckého doplňuje soška Pražského Jezulátka a velké sochy sv. Jana Křtitele a apoštola sv. Jana Evangelisty, nástavec zdobí tzv. Palladium země České. Nejcennějším předmětem kostela je cínová křtitelnice z roku 1511, zhotovená příbramským kovářem a zvonařem Janem.[2][4]
Ve věži kostela jsou dva zvony a hodinový stroj.
Při severní stěně věže kostela stojí raně barokní morový sloup se sochou sv. Jakuba, který původně stál před vchodem na hřbitov; na druhé straně stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1720.
Zajímavosti
Věžní hodiny mají od roku 1842, kdy je opravoval pražský hodinář Balke, obrácenou velikost ručiček - malá ručička ukazuje minuty, velká hodiny. Za okupace to chtěli Němci upravit, ale změna by vyžadovala tak složitou změnu konstrukce, že bylo od tohoto záměru upuštěno.[4]
Na hlavním oltáři najdeme v leštěných černých plochách mramoru zkamenělé exempláře pravěkých hlavonožců orthocerů, kteří zde žili před asi 400 miliony let.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-02-17]. Identifikátor záznamu 149262 : Kostel sv. Jakuba Většího. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Kostel sv. Jakuba - Město Příbram. pribram.eu [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog - 1000150786 - kostel sv. Jakuba Většího. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c Informace o kostele sv. Jakuba Staršího | Římskokatolická farnost sv. Jakuba v Příbrami. www.farapribram.cz [online]. [cit. 2018-02-18]. Dostupné online.
Literatura
- RAZÍM, Vladislav. Několik poznámek ke stavebnímu vývoji kostela sv. Jakuba v Příbrami. In: Vlastivědný sborník Podbrdska 32/33. Příbram: Okresní archiv, 1987, s. 45-54.
- SMOLOVÁ, Věra, a kol. Příbram. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2017. 687 s. (Dějiny českých měst). ISBN 978-80-7422-489-8.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jakuba Staršího na Wikimedia Commons - http://www.farapribram.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Michal Ritter, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY 3.0
Interiér kostela sv. Jakuba v Příbrami