Kostel svatého Jakuba Většího (Stříbrná Skalice)

Kostel svatého Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici
Kostel sv. Jakuba Většího s funkčním hřbitovem
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský kraj
okres	Praha-východ
Obec	Stříbrná Skalice
Lokalita	Rovná
Souřadnice	49°53′45,03″ s. š., 14°51′36,16″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostel svatého Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	pražská
Zasvěcení	Jakub Starší
Architektonický popis
Stavební sloh	románský, pozdně románský
Typ stavby	tribunový kostel
Výstavba	cca 1150
Další informace
Kód památky	25178/2-857 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici se nachází v lokalitě zaniklé obce zvané Rovná. Jedná se o románský kostel z poloviny 12. století s dochovanými románskými freskami z 12. a 13. století a kamennými reliéfy se zvířecími motivy, pocházejícími z 12. století. Je chráněn jako kulturní památka.^[1]

Historie

Vznik kostela v Rovné je hypoteticky spojován s osobou opata Silvestra, který působil v benediktinském klášteře v Sázavě a pozdějšího pražského biskupa. Za jeho působení byly přestavěny klášterní budovy v Sázavě a zasloužil se i o vznik dalších sakrálních staveb ve Středním Posázaví, např. baziliky Ke cti svatého Michaela a sborů andělských v Mnichovicích.^[2]

Kostel svatého Jakuba Většího v Rovné vznikl kolem roku 1150 a díky umělecké výzdobě představuje jednu z nejvzácnějších románských památek v Čechách. Kolem roku 1240 byl přestavěn v pozdně románském slohu. Závěry nejnovějšího stavebně-historického průzkumu z let 1998–2001 však připouštějí i možnost, že vznikl v jedné stavební fázi někdy v prvních desetiletích 13. stol.^[3] Zasvěcen byl sv. Jakubovi Většímu – patronu horníků. Svatojakubský kult se rozšířil v 10. století a jeho nositeli byli benediktinští řeholníci, přicházející do Čech z okolních zemí. To, že byl k zasvěcení kostela vybrán patron horníků, svědčí o hornické činnosti v okolní krajině.

Od 14. století byli postupně patrony kostela Jan ze Střímelic a Ctibor ze Skalice. Později obec Rovná a Skalici získal jako zástavu bratranec Václava IV., Prokop. Od roku 1382 platila Rovná papežský desátek. V 15. století je kostel doložen jako farní s působností pro obce Rovná, Roviny, Kožlí, Ráj a Bič. V roce 1525 připadla ves Rovná do zástavy pánům ze Šelenberka a po Bílé hoře se spolu s panstvím Černý Kostelec stala majetkem knížete Karla I. z Lichtenštejna. V období rekatolizace byli kněží z kostela vyhnáni a až do roku 1715 zde sloužili benediktini ze Sázavského kláštera.

Architektura

Charakteristika a popis stavby

Charakteristickou červenou barvu zdiva dodává stavbě červený pískovec z nedalekých Nučic^[4] První stavební úpravy tribunového kostela proběhly kolem roku 1180, v roce 1230 pak byl přestavěn v pozdně románském slohu. Dochovaný malý portál v úrovni prvního patra severní stěny kostela sloužil jako vchod do empory (vyvýšený oddělený prostor v západní části kostela) a byl pravděpodobně spojen dřevěnou lávkou se sousedním dřevěným dvorcem. Dá se předpokládat, že kostel byl nedlouho po svém vzniku vlastnický a farní zároveň.

V 16. století proběhly stavební úpravy, během nichž byla původní panská tribuna přestavěna na kruchtu. V roce 1708 byla přistavěna předsíň a sakristie, bylo vystavěno šnekové schodiště na věž a věž byla nově zastřešena. Zvon z kostelní věže byl zrekvírován v roce 1916. Původní sakristie přiléhala na severní straně ke vstupnímu portálu, který byl, po zbourání sakristie, při rekonstrukci v letech 1950-1953, zazděn.

Jednolodní kostel s apsidou má obdélníkový půdorys, hranolová věž se nachází v západním průčelí. Kostel, apsida a dvě třetiny věže nejsou omítnuty. Zbytek věže má světlou omítku. Obloučkové vlysy na apsidě a kamenné reliéfy se zvířecími motivy na vnější severní stěně, pocházející z konce 12. století, byly inspirovány irským benediktinským opatským kostelem sv. Jakuba a sv. Gertrudy v Řezně.^[5]

V podvěží, které se otevírá půlkruhovým otvorem do lodi kostela, se nachází pozdně románská tribuna. Původní dřevěná tribuna, byla přístupná schodištěm z lodi a také dnes zazděným portálem v severní stěně, kudy se vstupovalo do kostela z přilehlého dvorce. Při požáru dvorce původní tribuna zřejmě shořela, jak dokládá ohořelý trám nad vchodem.^[6]

Interiér

Dochované románské nástěnné malby v interiéru (lodi a presbytáře) vznikaly v průběhu dvou období. Ty první pocházejí z doby dokončení stavby kostela ve druhé polovině 12. století. Podle charakteristiky postav, kompozice a způsobu kresby se usuzuje, že autory výzdoby apsidy, triumfálního oblouku a maleb na jižní a severní stěně byly dva malíři. Další malby byly vytvořeny kolem roku 1240 v podkruchtí a na západní stěně, na jižní a severní stěně byly obnoveny původní fresky ve stejném stylu. V apsidě se nacházejí obrazy: Majestas Domini, apoštolové s poprsím Krista uprostřed a legenda o svatém Jakubu, na jižní a severní stěně pak christologický cyklus, na jižní stěně Kristův křest a na západní stěně legenda o sv. Mikuláši. Po přestavbě v roce 1708 vznikla na severní stěně barokní freska sv. Norberta.

Nástěnné malby byly objeveny v roce 1944 a v následujících letech zrenovovány akademickým malířem Františkem Fišerem, restaurátorem (* 15.11.1889 v Radnicích u Plzně,  + 30.12.1957 v Praze). V padesátých letech 20. století byl kostel citlivě zrestaurován, včetně odstranění některých přístaveb a nestylových doplňků. Kromě původní románské, kamenné, oltářní mensy se v kostele nedochovalo žádné vnitřní zařízení, vyjma varhan pocházejících z pol. 18. století. Varhany byly původně umístěny v Sázavském klášteře a po jeho zrušení v roce 1785 byly přestěhovány do kostela sv. Jana Nepomuckého ve Stříbrné Skalici. Jejich generální přestavbou byl v roce 1847 pověřen pražský varhanář Johann Wiktora. V roce 1892 byly varhany umístěny v kostele sv. Jakuba v Rovné. Další opravu varhan provedla firma Tuček v letech 1944–46 , později však téměř podlehly zkáze. V letech 2010–12 byly varhany zrestaurovány.^[7] V roce 2012 byly také v kostele instalovány nové dubové lavice, které vyrobili truhláři Roman Liška a Marek Sladký. Slavnostně vysvěceny byly spolu s restaurovanými varhanami v červenci 2012.^[8]

Využití

V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby a přístupný je při prohlídkách s výkladem, ve výroční den světce, při akci Noc kostelů ap. Pořádají se zde také benefiční koncerty vážné hudby a koncerty v rámci Stříbrnoskalického hudebního léta.

Galerie

• 

  Přístupová cesta ke kostelu svatého Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici

• 
• 

  Dvě románská kroužená okna

• 
  Obloučkový vlys apsidy
• 

  Zbytky obloučkového vlysu nad zazděným vchodem do kostela

• 

  Fragmenty zvířecích plastik a reliéfů

Odkazy

Reference

Literatura

• VYSLOUŽILOVÁ, Markéta. Stříbrná Skalice: Hradové Střímelice, Kostelní Střímelice, Hradec. Praha: Maroli, 2006. 154 s. ISBN 9788086453255. Kapitola Kostel v Rovné, s. 63–65. 
• PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 24, politický okres českobrodský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Rovná (Rovný) - Kostel sv. Jakuba, s. 146–151. 
• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba ap. v Rovném, s. 126-129. 
• JOHN, Jan; KOVÁŘ, Miroslav. Opracování kamene. Plzeň: Vlasta Králová, 2006. 149 s. ISBN 9788087025093. Kapitola Příspěvek k ikonografii výzdoby kostela sv. Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici – Rovné (Miroslav Šmied), s. 105 – 116. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici na Wikimedia Commons
• Kostel sv. Jakuba v Rovné