Kostel svatého Jakuba Většího (Stříbrná Skalice)

Kostel svatého Jakuba Většího
ve Stříbrné Skalici
Kostel sv. Jakuba Většího s funkčním hřbitovem
Kostel sv. Jakuba Většího s funkčním hřbitovem
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
okresPraha-východ
ObecStříbrná Skalice
LokalitaRovná
Souřadnice
Kostel svatého
Jakuba Většího
ve Stříbrné Skalici
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézepražská
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Stavební slohrománský, pozdně románský
Typ stavbytribunový kostel
Výstavbacca 1150
Další informace
Kód památky25178/2-857 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici se nachází v lokalitě zaniklé obce zvané Rovná. Jedná se o románský kostel z poloviny 12. století s dochovanými románskými freskami z 12. a 13. století a kamennými reliéfy se zvířecími motivy, pocházejícími z 12. století. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Vznik kostela v Rovné je hypoteticky spojován s osobou opata Silvestra, který působil v benediktinském klášteře v Sázavě a pozdějšího pražského biskupa. Za jeho působení byly přestavěny klášterní budovy v Sázavě a zasloužil se i o vznik dalších sakrálních staveb ve Středním Posázaví, např. baziliky Ke cti svatého Michaela a sborů andělských v Mnichovicích.[2]

Kostel svatého Jakuba Většího v Rovné vznikl kolem roku 1150 a díky umělecké výzdobě představuje jednu z nejvzácnějších románských památek v Čechách. Kolem roku 1240 byl přestavěn v pozdně románském slohu. Závěry nejnovějšího stavebně-historického průzkumu z let 1998–2001 však připouštějí i možnost, že vznikl v jedné stavební fázi někdy v prvních desetiletích 13. stol.[3] Zasvěcen byl sv. Jakubovi Většímu – patronu horníků. Svatojakubský kult se rozšířil v 10. století a jeho nositeli byli benediktinští řeholníci, přicházející do Čech z okolních zemí. To, že byl k zasvěcení kostela vybrán patron horníků, svědčí o hornické činnosti v okolní krajině.

Od 14. století byli postupně patrony kostela Jan ze Střímelic a Ctibor ze Skalice. Později obec Rovná a Skalici získal jako zástavu bratranec Václava IV., Prokop. Od roku 1382 platila Rovná papežský desátek. V 15. století je kostel doložen jako farní s působností pro obce Rovná, Roviny, Kožlí, Ráj a Bič. V roce 1525 připadla ves Rovná do zástavy pánům ze Šelenberka a po Bílé hoře se spolu s panstvím Černý Kostelec stala majetkem knížete Karla I. z Lichtenštejna. V období rekatolizace byli kněží z kostela vyhnáni a až do roku 1715 zde sloužili benediktini ze Sázavského kláštera.

Architektura

Charakteristika a popis stavby

Půdorys kostela podle ilustrace v Soupisu památek, 24. Politický okres českobrodský (1907), str. 146-151

Charakteristickou červenou barvu zdiva dodává stavbě červený pískovec z nedalekých Nučic[4] První stavební úpravy tribunového kostela proběhly kolem roku 1180, v roce 1230 pak byl přestavěn v pozdně románském slohu. Dochovaný malý portál v úrovni prvního patra severní stěny kostela sloužil jako vchod do empory (vyvýšený oddělený prostor v západní části kostela) a byl pravděpodobně spojen dřevěnou lávkou se sousedním dřevěným dvorcem. Dá se předpokládat, že kostel byl nedlouho po svém vzniku vlastnický a farní zároveň.

V 16. století proběhly stavební úpravy, během nichž byla původní panská tribuna přestavěna na kruchtu. V roce 1708 byla přistavěna předsíň a sakristie, bylo vystavěno šnekové schodiště na věž a věž byla nově zastřešena. Zvon z kostelní věže byl zrekvírován v roce 1916. Původní sakristie přiléhala na severní straně ke vstupnímu portálu, který byl, po zbourání sakristie, při rekonstrukci v letech 1950-1953, zazděn.

Kostel sv. Jakuba a sv. Gertrudy v Řezně

Jednolodní kostel s apsidou má obdélníkový půdorys, hranolová věž se nachází v západním průčelí. Kostel, apsida a dvě třetiny věže nejsou omítnuty. Zbytek věže má světlou omítku. Obloučkové vlysy na apsidě a kamenné reliéfy se zvířecími motivy na vnější severní stěně, pocházející z konce 12. století, byly inspirovány irským benediktinským opatským kostelem sv. Jakuba a sv. Gertrudy v Řezně.[5]

V podvěží, které se otevírá půlkruhovým otvorem do lodi kostela, se nachází pozdně románská tribuna. Původní dřevěná tribuna, byla přístupná schodištěm z lodi a také dnes zazděným portálem v severní stěně, kudy se vstupovalo do kostela z přilehlého dvorce. Při požáru dvorce původní tribuna zřejmě shořela, jak dokládá ohořelý trám nad vchodem.[6]

Interiér

Dochované románské nástěnné malby v interiéru (lodi a presbytáře) vznikaly v průběhu dvou období. Ty první pocházejí z doby dokončení stavby kostela ve druhé polovině 12. století. Podle charakteristiky postav, kompozice a způsobu kresby se usuzuje, že autory výzdoby apsidy, triumfálního oblouku a maleb na jižní a severní stěně byly dva malíři. Další malby byly vytvořeny kolem roku 1240 v podkruchtí a na západní stěně, na jižní a severní stěně byly obnoveny původní fresky ve stejném stylu. V apsidě se nacházejí obrazy: Majestas Domini, apoštolové s poprsím Krista uprostřed a legenda o svatém Jakubu, na jižní a severní stěně pak christologický cyklus, na jižní stěně Kristův křest a na západní stěně legenda o sv. Mikuláši. Po přestavbě v roce 1708 vznikla na severní stěně barokní freska sv. Norberta.

Nástěnné malby byly objeveny v roce 1944 a v následujících letech zrenovovány akademickým malířem Františkem Fišerem, restaurátorem (* 15.11.1889 v Radnicích u Plzně,  + 30.12.1957 v Praze). V padesátých letech 20. století byl kostel citlivě zrestaurován, včetně odstranění některých přístaveb a nestylových doplňků. Kromě původní románské, kamenné, oltářní mensy se v kostele nedochovalo žádné vnitřní zařízení, vyjma varhan pocházejících z pol. 18. století. Varhany byly původně umístěny v Sázavském klášteře a po jeho zrušení v roce 1785 byly přestěhovány do kostela sv. Jana Nepomuckého ve Stříbrné Skalici. Jejich generální přestavbou byl v roce 1847 pověřen pražský varhanář Johann Wiktora. V roce 1892 byly varhany umístěny v kostele sv. Jakuba v Rovné. Další opravu varhan provedla firma Tuček v letech 1944–46 , později však téměř podlehly zkáze. V letech 2010–12 byly varhany zrestaurovány.[7] V roce 2012 byly také v kostele instalovány nové dubové lavice, které vyrobili truhláři Roman Liška a Marek Sladký. Slavnostně vysvěceny byly spolu s restaurovanými varhanami v červenci 2012.[8]

Využití

V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby a přístupný je při prohlídkách s výkladem, ve výroční den světce, při akci Noc kostelů ap. Pořádají se zde také benefiční koncerty vážné hudby a koncerty v rámci Stříbrnoskalického hudebního léta.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-10-25]. Identifikátor záznamu 136280 : Kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. Informační centrum Mnichovice. ic.mnichovice.info [online]. [cit. 2014-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-12. 
  3. HOFMANN, Jaroslav. Stříbrná Skalice – kostel sv. Jakuba Většího. Země světa. 5.4.2023, roč. 22, čís. 4, s. 68–69. Dostupné online. 
  4. Nučice
  5. Město středověkého zázraku
  6. Kostel sv. Jakuba Většího
  7. Rovná – kostel sv. Jakuba
  8. Nové lavice do kostela Svatého Jakuba Většího

Literatura

  • VYSLOUŽILOVÁ, Markéta. Stříbrná Skalice: Hradové Střímelice, Kostelní Střímelice, Hradec. Praha: Maroli, 2006. 154 s. ISBN 9788086453255. Kapitola Kostel v Rovné, s. 63–65. 
  • PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 24, politický okres českobrodský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Rovná (Rovný) - Kostel sv. Jakuba, s. 146–151. 
  • PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba ap. v Rovném, s. 126-129. 
  • JOHN, Jan; KOVÁŘ, Miroslav. Opracování kamene. Plzeň: Vlasta Králová, 2006. 149 s. ISBN 9788087025093. Kapitola Příspěvek k ikonografii výzdoby kostela sv. Jakuba Většího ve Stříbrné Skalici – Rovné (Miroslav Šmied), s. 105 – 116. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Stříbrná Skalice kostel sv. Jakuba 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Stříbrná Skalice, hřbitovní kostel svatého Jakuba Většího
Stříbrná Skalice kostel sv. Jakuba 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Stříbrná Skalice, hřbitovní kostel svatého Jakuba Většího