Kostel svatého Jakuba Většího (Vroutek)

Kostel svatého Jakuba Většího
ve Vroutku
Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku
Kostel sv. Jakuba Většího ve Vroutku
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLouny
ObecVroutek
Souřadnice50°10′48,19″ s. š., 13°22′45,99″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlounský
FarnostVroutek
Užíváníbližší informace:
o programu při NOCI KOSTELŮ
Současný majitelMěsto Vroutek
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Výstavba1. polovina 13. století
Specifikace
Stavební materiálčervený a bílý pískovec
Další informace
AdresaKarlovarská ul, okr. Louny
Kód památky43204/5-1483 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba Většího ve Vroutku je filiální římskokatolický kostel z konce 12. století. Románská stavba je nejstarší sakrální památkou a zároveň stavbou ve městě Vroutek v okrese Louny v Ústeckém kraji. Při severozápadní straně kostela stávala tvrz, která byla obytným sídlem vroutecké vrchnosti. Z tvrze bylo možné z prvního podlaží vejít po dřevěné lávce přímo na tribunu kostela. Kostel je dnes v majetku města. Je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie a stavební vývoj

V první písemné zmínce o městě Vroutek z roku 1227 se uvádí, že jej tehdejší majitel Kojata IV. Hrabišic daroval klášteru křižovníků v Praze na Zderaze.[2] První písemná zmínka o kostele ale pochází až z roku 1357. Tehdy opat benediktinského kláštera Porta Apostolorum instaloval do funkce faráře Jana, který do té doby působil v saském městě Sayda. Jan si vyměnil místo se svým stejnojmenným předchůdcem.[3] Roku 1375 byl vroutecký farář Jan osobním kaplanem Boreše V. z Rýzmburka. Boreš zastával funkci zemského sudí a hejtmana České Falce.[4] Ke kostelnímu jmění patřily tehdy tři pozemky v Chyších.[5] Postoloprtští benediktini měli ale ke kostelu patronátní právo až do husitských válek.

V konfirmačních a erekčních knihách, zachycujících obsazování farností a jejich obdarovávání patrony, je až do roku 1430 uvedeno mnoho vrouteckých plebánů. Zpřístupněny jsou na bázi Czech medieval sources, spravovaných Akademií věd České republiky.[6] Problém s identifikací jednotlivých farářů spočívá v tom, že většina z nich má v pramenech pouze jméno Johannes. Za zmínku stojí farář Klement, který do Vroutku přišel v roce 1393 z města Rothenburg ob der Tauber v Bavorsku.[7] V roce 1412 vedl farář Pavel před arcibiskupským soudem s městem spor v blíže neurčené záležitosti. Výsledkem bylo, že Pavel byl jmenovaný vikářem a s ním i všichni jeho následovníci.[8] V roce 1415 pak farář Pavel odešel do Jesenice.[9] Později, až do začátku třicetileté války, spravovali kostel protestantští duchovní. Jménem je známý jeden z nich. V roce 1617 koupil farář Mikuláš Groš pro svou manželku Sáru dům na náměstí, k němuž přináležely tři pozemky.[10] V roce 1620 se kostel stal filiálním k Buškovicím. Roku 1716 byla ve Vroutku zřízena expozitura a v roce 1784 lokálie. Ta se však už týkala novějšího kostela svatého Jana Křtitele, Svatý Jakub se už k církevním účelům nepoužíval.

Původně tvořil kostel opevněný komplex spolu se šlechtickým sídlem Hrabišiců. To objevil asi šest metrů severozápadně od kostela archeolog Antonín Hejna při výzkumu v roce 1973.[11] Komplex byl na svém obvodu od okolí oddělen příkopem, jehož šířka dosahovala asi třináct metrů, a palisádovou hradbou. Archeologické výzkumy v okolí kostela v letech 1973, 2003 a 2016 objevily šedesát kostrových hrobů, nejstarší z nich z 1. poloviny 13. století.[12]

Ještě v roce 2017 byl kostel, v souladu s většinou starší literatury,[13] považovaný za dílo první čtvrtiny 13. století.[14] Radiokarbonový rozbor dřeva kuláče, zazděného do záklenku vstupu z věže do lodi, však přinesl překvapivý výsledek. S pravděpodobností 91 % byl stanoven interval skácení stromu do let 1155–1200 a s pravděpodobností 68 % do let 1162–1194.[15] Z toho vyplývá, že v roce 1227, kdy Kojata Hrabišic III. daroval Vroutek křižovníkům, už kostel stál. Jeho stavitelem tudíž mohl být jeho otec, Kojata III. Hrabišic.

Původní románský tribunový kostel byl upraven v roce 1593. V polovině 19. století byl na epištolní straně kostela patrný latinský a český nápis, podle kterého nechal kostel toho roku restaurovat tehdejší majitel Vroutku, Vladislav Hrobčický z Hrobčic.[16] V plném znění je nápis zachycen ve vlastivědě žateckého okresu, vydané v roce 1828.[17] Z 90. let 16. století pochází klenba lodi. Roku 1694 byl nad lodí zhotoven nový krov. V 18. století bylo přestavěno zvonové patro věže. Další oprava proběhla v roce 1936 a také v sedmdesátých letech 20. století. Do té doby autentická podoba kostela byla tehdy narušena.[18] Po roce 1945 byl kostel pro bohoslužbu využíván pravoslavnou církví. V roce 2009 byl do věže umístěn nový zvon ulitý v Nizozemsku.[19]

Architektura

Kostel je jednolodní s užší, půlkruhovou apsidou na východní straně a s hranolovou čtyřpatrovou věží v západním průčelí. Vnější stěny jsou členěny lizénami, zubořezem a obloučkovým vlysem. Na severní straně lodi je půlkruhový portál z doby vzniku kostela. Na východním průčelí kostela se nachází trojúhelníkový štít a socha svatého Jakuba ve výklenku. Střechy jsou kryté šindely. Ve věži kostela je zvon pocházející z roku 1591. Ten byl ovšem podle nápisu ulit pro stejnojmenného předchůdce dnešního kostela sv. Jana Křtitele, který na jeho místě stával nejpozději od 16. století.[20]

V ose apsidy je štěrbinové románské okno s ústupky. Loď je z bloků červeného pískovce, vlysy a římsy z pískovce bílého. Loď měla původně plochý strop, později získala valenou klenbu s výsečemi. Tribuna spočívá na dvou pilířích. Původně byla podklenuta třemi poli křížové klenby, které byly odděleny masívními pásy. Klenba byla odstraněna a dnešní kruchta je podklenuta valeně. V kostele jsou možné stopy nástěnných maleb. Západní část portálu do věže je zdobena románskou plastikou vousaté hlavy.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-09-19]. Identifikátor záznamu 155473 : Kostel sv. Jakuba Většího, Vroutek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ FRIEDRICH, Gustav (ed). Codex diplomaticus et epistolarius Regni bohemiae II. Praha: [s.n.], 1912. 577 s. Dostupné online. S. 300. 
  3. ↑ TINGL, František Antonín. Liber primus confirmationum ad beneficia ecclestica Pragensem per archidioecesim nunc proma vice typis editus 1354–1362. Praha: [s.n.], 1867. 212 s. Dostupné online. S. 45. 
  4. ↑ JETMAROVÁ, Markéta a kol. Vroutek. Vroutek: Město Vroutek, 2017. 243 s. ISBN 978-80-270-2235-9. S. 40.  (Dále jen Jetmarová 2017).
  5. ↑ BOROVÝ, Klement (ed). Libri erectionum archidioecesis Pragensis I. Praha: [s.n.], 1873. 123 s. Dostupné online. S. 100. 
  6. ↑ Czech medieval sources FONTES [online]. Praha: Akademie věd České republiky [cit. 2023-08-31]. Dostupné online. 
  7. ↑ TINGL, František Antonín (ed). Libri quinti confirmationum V. Praha: [s.n.], 1865. 328 s. Dostupné online. S. 170. 
  8. ↑ ROTT, Wenzel (ed). Der politische Bezirk Podersam. Eine Heimatskunde für Schule und Haus. Podbořany: Verlag des Bezirkslehrervereines Podersam, 1902. 918 s. Dostupné online. S. 481.  (Dále jen Rott 1902).
  9. ↑ EMLER, Josef (ed). Libri confirmationum ad beneficia ecclestica Pragensem per archidioecesim VII. Praha: Spolek historický v Praze, 1886. 350 s. Dostupné online. S. 165. 
  10. ↑ Rott 1902, s. 482.
  11. ↑ HEJNA, Antonín. Venkovská opevněná sídla 10. – 13. věku v Čechách. Archeologické rozhledy. 1976, roč. 28, s. 279–290. ISSN 0323-1267. 
  12. ↑ Jetmarová 2017, s. 29–30.
  13. ↑ MERHAUTOVÁ, Anežka; TŘEŠTÍK, Dušan. Románské umění v Čechách a na Moravě. Praha: Odeon, 1983. 363 s. S. 263. 
  14. ↑ Jetmarová 2017, s. 196.
  15. ↑ SKOPEC, Jaroslav a kol. Středověké venkovské kostely okresu Louny. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, 2022. 627 s. ISBN 978-80-85036-83-1. S. 588. 
  16. ↑ Rott 1902, s. 477–478.
  17. ↑ PONFIKL, Eduard (ed). Vollständiger Umriß einer statistischen Topographie des Königreichs Böhmen. Bd. 7, Saazer Kreis. Praha: Carl Wilhelm Enders, 1828. 781 s. Dostupné online. S. 360. 
  18. ↑ NOLL, Jindřich; VARHANÍK, Jiří. K obnově kostela sv. Jakuba většího ve Vroutku. Zprávy památkové péče. 1993, roč. 53, s. 129–145. ISSN 1210-5538. 
  19. ↑ KOUT, Jan. Do kostela ve Vroutku putoval nový zvon. Žatecký a lounský deník [online]. 2009-02-27 [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. 
  20. ↑ Jetmarová 2017, s. 191, 208.

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“