Kostel svatého Jakuba apoštola (Hřivice)

Kostel svatého Jakuba apoštola
v Hřivicích
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLouny
ObecHřivice
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlounský
FarnostHřivice
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Výstavba1724
Specifikace
Umístění oltářeseverovýchod
Stavební materiálkámen a zdivo
Další informace
Kód památky42847/5-1142 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jakuba apoštola je římskokatolický farní kostel[1] zasvěcený svatému JakuboviHřivicíchokrese Louny. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.[2] Stojí na úpatí údolního svahu potoka Hasiny v jihozápadním cípu návsi.[3]

Historie

Interiér kostela

Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1355. Dne 3. července odkázala vdova po lounském konšelu Mikuláši Vlčkovi hřivickému faráři Velislavovi jednu kopu grošů ročně.[4] Až do roku 1425 pak následuje nesouvislá řada pěti dalších duchovních správců, z nichž Rudolf z Hořan (1397) byl rytířského stavu.[5] Hřivický kostel byl vybavený slušným nemovitým majetkem. V předhusitském období platil ze žateckého děkanátu pátý nejvyšší desátek.[6] Ze šestnáctého století známe jmény jen dva faráře, Jiřího Klučovského a Jana Lukvina, naposledy připomínaného v roce 1549.[7] Po polovině šestnáctého století pravděpodobně nebyla hřivická fara obsazena. Začátkem osmdesátých let totiž na faře sídlil jakýsi Mikuláš Tkadlec, který byl dlužen šlechtičně Aleně z Močidlan na Hrádku. V roce 1603 se ale v kostele mše prokazatelně sloužily.[8] Je proto možné, že se už před třicetiletou válkou stal hřivický Svatý Jakub kostelem filiálním ke kostelu Nanebevzetí Panny MarieOpočně, jak tomu bylo po třicetileté válce. Pro opočenskou farnost včetně Hřivic se zavedly matriky v roce 1648.

Součástí kostelního areálu je zděná zvonice. Je patrně starší než dnešní budova kostela.[9] Profilace ostění oken v horní části věže se zdá naznačovat vzniku stavby ve druhé polovině sedmnáctého století. Ve zvonici je umístěn zvon Jakub z roku 1506. Existence zvonice je zřejmě důvodem, proč při novostavbě kostela nebyla postavena věž. Příčinou novostavby měl být požár, ke kterému došlo snad na počátku 20. let 18. století. Z roku 1723 totiž pochází projekt nového kostela, který vypracoval schwarzenberský architekt Anton Erhard Martinelli.[10] Stavbu financoval schwarzenberský patronátní úřad.[11]

Ve čtyřicátých letech devatenáctého století usilovali Hřivičtí o zřízení lokálie. Za tím účelem se v roce 1847 stavěla nová farní budova, do níž se o rok později nastěhoval duchovní. Hřivický kostel se tak stal lokálií farního kostela v Opočně. V roce 1858 byla hřivická farnost obnovena, do jejího okrsku patřily vesnice Konětopy, Pnětluky, Markvarec a Solopysky. Roku 2016 byla fasáda kostela rekonstruována.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Hřivice.

Stavební podoba

Západní průčelí

Jednolodní kostel má obdélníkový půdorys se zaoblenými nárožími a polokruhově zakončený presbytář, k jehož jižní straně je připojena sakristie zaklenutá křížovou klenbou. Boční fasády jsou rozčleněné lizénovými rámci a obdélnými okny. Dominantní částí kostela je vstupní průčelí rozdělené lizénovými rámci. Ve střední části je vstupní portál a výklenky v užších bočních částech obsahují sochy svatého Vojtěchasvatého Prokopa z roku 1746 od Františka Rottera. Další socha (svatý Kryštof) ze stejné doby, jejímž je pravděpodobným autorem, stojí ve výklenku v nejzazší části presbytáře. Průčelí je dále zdůrazněno vysokým kladím, nad kterým je štítvolutovými křídly a trojúhelníkovým nástavcem.[12]

Střední část kostelní lodi je zaklenutá plackovou klenbou, na kterou nad kruchtou a u vítězného oblouku navazují pole talířové klenby. V presbytáři je také použita příčná placková klenba, na kterou v závěru navazuje koncha oddělená pásem, který přechází do dvojice pilastrů v bočních zdech. Dvojice portálů v bočních zdech vede na hřbitov a do sakristie.[12]

Zařízení

Uvnitř převažuje rokokové zařízení, ale hlavní portálový oltář z první čtvrtiny osmnáctého století je barokní. Zdobí ho obraz Stětí svatého Jakuba ze dvacátého století od E. Neumanna a tři sochy: svatý Petr, svatý PavelNejsvětější Trojice. Rokokový boční oltář svaté Anny Samotřetí, který vznikl po polovině osmnáctého století, doplňují sochy svatého Jana Nepomuckéhosvatého Josefa. K vybavení dále patří kazatelna se sochou žehnajícího Krista a čtrnáct rustikálních barokních obrazů křížové cesty. Autorem kazatelny a soch v interiéru je pravděpodobně také František Rotter.[12]

Od roku 1742 jsou v kostele uváděny varhany, zřejmě malý pozitiv. Roku 1768 vyrobil varhanář z Lokte Josef Pleyer pro Hřivice nový, větší nástroj. Ten roku 1896 do současné podoby upravila pražská firma Rejna a Černý.[13]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 71–72. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 155066 : Kostel sv. Jakuba Apoštola. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-05-15]. Dostupné online. 
  4. Státní okresní archiv Louny, fond Archiv města Loun, soudní kniha sign. I C 1, fol. 47b
  5. ŠTĚDRÝ, František; ŠTÝDL, František. Hřivice v okresu lounském. Hřivice: vlastní náklad, 1915. S. 8–24. 
  6. ROEDL, Bohumír. Hřivice a Markvarec. Praha: Libri, 2016. ISBN 978-80-7277549-1. S. 18. Dále jen Roedl 2016. 
  7. MOJŽÍŠ, Jan. Letopisy města Luna. Příprava vydání Bořivoj Lůžek. Praha: Horizont, 1970. 190 s. S. 35. 
  8. Roedl 2016, s. 17.
  9. KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-7277-018-7. S. 161. 
  10. IVANEGA, Jan. „Wohl, tüchtig und tauerhafft.“ Stavební aktivity na schwarzenberských panstvích za knížete Adama Františka (1703–1732) [online]. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2015 [cit. 2020-06-20]. Dostupné online. 
  11. Roedl 2016, s. 32.
  12. a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Hřivice, s. 479. 
  13. HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Lounska, Žatecka a Podbořanska,. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2003. 152 s. ISBN 80-86-067-77-7. S. 55–56. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hřivice svatý Prokop.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha sv. Prokopa na západním průčelí kostela ve Hřivicích
Hřivice interiér kostela.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér kostela ve Hřivicích
Hřivice kostel.JPG
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Hřivice nová fasáda na kostele.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Západní průčelí kostela ve Hřivicích
Hřivice svatý Kryštof.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Plastika sv. Kryštofa na vnější straně presbytáře kostela ve Hřivicích
Hřivice svatý Vojtěch.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Socha sv. Vojtěcha na západním průčelí kostela ve Hřivicích