Kostel svatého Jakuba apoštola (Václavice)

Kostel svatého Jakuba Většího ve Václavicích
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Liberecký
okres	Liberec
Obec	Václavice
Souřadnice	50°51′24,12″ s. š., 14°54′50,76″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	liberecký
Farnost	Václavice
Zasvěcení	Jakub Starší
Zánik	1976
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický kostel svatého Jakuba apoštola ve Václavicích (dnes část Hrádku na Nisou) v okrese Liberec stával na hezkém místě nad silnicí, viditelný již na dálku, a tvořil tak přirozenou dominantu obce. Po II. světové válce nebyl moc využíván ani opravován, až zchátral natolik, že byl roku 1976 rozbořen.^[1]

Historie

Václavický kostel svatého Jakuba apoštola je znám již roku 1326. Ve 14. století platili zdejší obyvatelé papežský desátek ve výši 6 grošů. Starý václavický kostel byl v nejstarších dobách s největší pravděpodobností dřevěný, z hrubých osekaných trámů, léty rozpraskaných a vyschlých, vypadal asi jako větší stodola. Později byl zvětšován a zvelebován. Byl nejdůležitější stavbou ve vsi, jelikož se tu prováděly křty, svatby, pohřby a bohoslužby.

Za třicetileté války byla obec hodně poničená a kostel prý byl zcela zničen. Později byla na místě zničeného kostela postavena nouzová stavba.

Až roku 1787 začala stavba nového kostela. Ten však po druhé světové válce zchátral a byl zbořen, takže se dochoval již pouze na fotografiích a obrazech. Místo, kde václavický kostel stával, dnes zarůstá náletovými dřevinami a travou. Vše z kostela bylo odvezeno, zničeno nebo ukradeno.

Popis

Kostel měl břidlicovou střechu, fasáda kostela byla zdobena římsami a pruhy v omítce, okna byla barevná, složená z tisíců sklíček v olovu. Věž byla mohutná, zakončená lucernou se zvonem a korouhvičkou pocházející ze starého kostela.

Vnitřek kostela byl bohatě vyzdoben. Nejstarší součástí vybavení kostela byla kamenná křtitelnice ve tvaru vejce, pocházející z 15. století. Zvláště působivý byl hlavní oltář z počátku 18. století, vyhotovený znamenitým mnichovohradišťským řezbářem Janem Hájkem. Kazatelna z osmdesátých let 18. století byla též mistrným dílem řezbáře Hájka. Zdobil ji obraz Krista a svaté Trojice. V popředí bylo umístěno několik soch, mezi nimiž se zvláště vyjímaly postavy sv. Petra a Pavla. Oltářní obraz znázorňoval svatého Jakuba, jemuž byl kostel zasvěcen. Postranní oltář byl zasvěcen svatému Janu z Nepomuku, patronu české země a též českých Němců. Mezi cennější výzdobu patřil malý obraz Bolestiplné Matky Boží z 18. století a dále pak obraz významného libereckého výtvarníka Jakoba Ginzela z roku 1835, nazvaný Ecce Homo.

Nejstarší varhany zakoupil kostelu významný občan Josef Thiel roku 1731. Do nového svatostánku byly přemístěny, ale roku 1831 je nahradil nástroj nový, pocházející z dílny libereckého varhanáře Richtera.

Hlavní loď osvětloval obrovský křišťálový lustr z roku 1863, vyrobený ve známé lustrařské dílně v Práchni u Kamenického Šenova. Kuriozitou byl však druhý lustr, vyrobený na počátku 19. století ze dřeva v podobě obřího květu.

V dobách komunistického režimu

Po roce 1948 používán jako sklad JZD. V 70. letech 20. století byl již kostel poničený a bez vybavení. Zbořen poté, co se mu propadly střecha a krovy, i když obvodové zdivo a klenby zůstaly v pořádku (zdivo strženo pomocí traktorů). Stál na hřbitově; nyní je dané místo na hřbitově rekultivováno na louku.

Fotogalerie

• 

  Pouze prázdný prostor kde stál kostel a zchátralé náhrobky

• 

  Jeden z poničených náhrobků

• 

  Hřbitov ve Václavicích

Odkazy

Reference

Literatura

• KÜHN, Karl Friedrich. Topographie der Historischen und Kunstgeschichtlichen Denkmale im Bezirke Reichenberg. 1934. vyd. Brünn, Leipzig, Prag, Wien: Rudolf M. Rohrer Verlag 342 s. (němčina) 
• ŘEHÁČEK, Marek; POLDA, Petr. Hrádecko – kraj skal, pelyňku a větrných mlýnů. Liberec: Kalendář Liberecka, 1997. 62 s. ISBN 80-238-3837-7. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba apoštola na Wikimedia Commons