Kostel svatého Jana Evangelisty (Švihov)

Bývalý špitální kostel sv. Jana Evangelisty
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Klatovy
Obec	Švihov
Souřadnice	49°28′49,26″ s. š., 13°17′14,75″ v. d.
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Základní informace
Status	bývalý špitální kostel
Užívání	zrušen
Zasvěcení	Jan Evangelista
Další informace
Ulice	Nádražní
Kód památky	35603/4-3426 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Evangelisty je bývalá církevní stavba, která se nachází jihovýchodně od centra Švihova, obklopena obytnou zástavbou. Ves Švihov se v písemných pramenech prvně zmiňuje v roce 1245, kdy byla v držení Držkraje, syna Budivoje ze Švihova. Kořeny rodu Držkrajů sahají do roku 1194. Švihovský špitální kostel pochází ze 14. století, přestavěn byl nejspíš na přelomu 15. a 16. století, kdy byla ves povýšena na město. K úpadu kostela přispěla třicetiletá válka v 1. polovině 17. století, kdy se stavba potýkala s nedostatkem financí. Tuto situaci se snažil před rokem 1770 napravit správce chudenického panství Václav Podivín Holeček, který se postaral o kompletní opravu a znovuvybavení kostela. V roce 1786 byl kostel sv. Jana Evangelisty uveden v seznamu kostelů navržených ke zrušení, a to s poznámkou: „dobře a bytelně zaklenutý a k přestavbě na obytnou budovu velmi vhodný.“ O dva roky později byla stavba prodána ve veřejné dražbě za 236 zlatých Tomášovi Maršálkovi. Kostel byl odsvěcen a přestavěn v obytnou budovu.^[1]

Stavební fáze

Nejstarší zmínka o špitálu a kostelu sv. Jana Evangelisty ve Švihově pochází z roku 1343. Nachází se v opisu listiny, jejíž originál pocházel asi z roku 1342. V tomto období je stavba různě nazývána, a to buď jako kostel, kaple či špitál. V roce 1788 byl římskokatolický kostel odsvěcen a přizpůsoben pro obytné účely, tento účel stavba plní dodnes.^[2]

Stavební podoba

Kostel je jednolodní stavbou s obdélným půdorysem s trojboce uzavřeným presbytářem, k němuž z jižní strany přiléhá drobná sakristie. Schodištěm před severní stěnou presbytáře je možné vyjít do patra a pavlače. Loď je sklenuta síťovou žebrovou klenbou, v západní části je klenba přerušená. V presbytáři je k vidění hvězdová žebrová klenba. Po roce 1928 došlo ke zřícení části klenby v lodi a nově vzniklým otvorem bylo nadále dáváno seno do prostorů pod střechou.^[3]

Ve 40. až 50. letech 20. století byly tehdejším majitelem Václavem Křenem provedeny devastující interiérové přestavby, které zahrnovaly např. zavedení splachovacího záchodu do prostoru sakristie, zavedení rozvodů vody, betonové úpravy podlah a oken. V patře presbyteria se původně nacházely dvě černé kuchyně, které byly rozebrány na doporučení statika, jenž reagoval na špatný stav objektu po povodni roku 2002. Spolu s černými kuchyněmi byla zrušena i konstrukce průlezného komína a dalších dvou příček v prostoru. Roku 2004 byl nalezen nápis nad triumfálním obloukem, jenž zřejmě udává datum nového vysvěcení svatyně, a to 24. 5. 1504, kdy majitelem vzkvétajícího švihovského panství byl Půta z Rýzmberka.^[4]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bývalý špitální kostel svatého Jana Evangelisty na Wikimedia Commons