Kostel svatého Jana Křtitele (Březí)
Kostel svatého Jana Křtitele v Březí | |
---|---|
Kostel svatého Jana Křtitele | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Břeclav |
Obec | Březí |
Souřadnice | 48°49′15,97″ s. š., 16°33′52,18″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | mikulovský |
Farnost | Březí u Mikulova |
Zasvěcení | Jan Křtitel |
Datum posvěcení | 1862 |
Světitel | Augustin Bartenstein |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | klasicismus |
Výstavba | 1862 |
Další informace | |
Ulice | Mikulovská |
Kód památky | 25802/7-1170 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický kostel v obci Březí v okrese Břeclav. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Jedná se o již druhý chrám v Březí. Původní kostel se začal stavět roku 1691. V roce 1836 byla věž tohoto kostela zvýšena, ale již příštího roku opět snížena do původního stavu, protože hrozilo nebezpečí zřícení. V roce 1853 padlo rozhodnutí postavit kostel zcela nový. Vysvěcen byl roku 1862.[2]
Nový kostel potřeboval vybavení, na které ovšem církevní prostředky nestačily, a tak pomáhali dobrodinci. Jakub Kern, místní rodák, majitel domu ve Vídni, věnoval z vlastního popudu kostelu velký křišťálový lustr. Byl 4,5 m vysoký, měl v průměru 2,25 m a vážil 252 kg. Jde o největší křišťálový lustr v Evropě.
Od samého počátku novostavbu kostela provázely problémy. Ve zdech se ukázaly pukliny, které se neustále rozšiřovaly. V domnění, že tašky na střeše jsou pro stavbu příliš velkým zatížením, byly v roce 1874 nahrazeny střechou z pozinkovaného plechu. Za šest roků poté při bouři byly strženy tašky na věži. Oprava si vyžádala 800 zlatých, věž tedy byla také pokryta pozinkovaným plechem. V roce 1882 popraskaly svorníky zdiva, musely být nahrazeny novými, silnějšími. V roce 1908 prošel kostel důkladnou renovací.[2]
Jedná se o jednolodní stavbu s odsazeným kněžištěm, k němuž přiléhá čtyřboká sakristie. [3]
Fasády člení hluboké vpadlé výplně, v nichž jsou prolomena vysoká půlkruhovitě ukončená okna, rámovaná slepými oblouky na pilastrech. Zařízení pochází z doby vzniku stavby se staršími jednotlivostmi.[3]
Jde o farní kostel farnosti Březí u Mikulova.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-12]. Identifikátor záznamu 136938 : Kostel sv. Jana. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b Březí – kostel svatého Jana Křtitele [online]. farnostimikulovska.cz [cit. 2016-06-15]. Dostupné online.
- ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 287.
- ↑ Březí u Mikulova [online]. Biskupstvi.cz [cit. 2016-06-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: