Kostel svatého Jana Křtitele (Bzenec)
| Kostel svatého Jana Křtitele v Bzenci | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Hodonín |
| Obec | Bzenec |
| Souřadnice | 48°58′24,03″ s. š., 17°16′6,95″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
| Děkanát | kyjovský |
| Farnost | Bzenec |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | barokní |
| Výstavba | 1702 |
| Další informace | |
| Ulice | Horní náměstí |
| Kód památky | 34218/7-2178 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Křtitele je římskokatolický chrám v městě Bzenec v okrese Hodonín. Je farním kostelem farnosti Bzenec[1] a je chráněn jako kulturní památka České republiky.[2]
Historie
O existenci farní správy a kostela ve Bzenci již v první polovině 13. století lze soudit z listiny královny Konstancie z roku 1235, ve které se objevuje zmínka o bzeneckém faráři Absolonovi. Původní malý kostelík stál na místě dnešního, v roce 1615 při něm vzniklo literátské bratrstvo sv. Jana Křtitele. Nevyhovující kostelní budova byla zbourána koncem 17. století a na jejím místě byl 3. května 1696 položen základní kámen dnešního kostela. Stavba byla dokončena v roce 1702. [3]
Popis
Vchod barokního kostela s valenou klenbou je zdoben portálem s erbem Kryštofa Pruskovského z Pruskova a jeho manželky. Jednolodní stavba, ke které přiléhá na severní straně čtyřboká sakristie, je 45 metrů dlouhá, 13 metrů široká a 12 metrů vysoká. Průčelí kostela dominovala původně vyšší věž, na kterou byl dán velký zvon z roku 1613. V roce 1768 byl objednán zvon nový. Dnešní podoba věže je z roku 1746, tehdy byla do věžní báně vložena pamětní listina. Nezměněnou součástí původního kostela zůstaly krypty, které sloužily pro členy hraběcí rodiny a duchovní. Vnitřnímu vybavení kostela dominuje hlavní oltář se sloupovým retabulem z první poloviny 18. století s obrazem křtu Krista, při sloupech jsou rozmístěny figury evangelistů Matouše a Jana, figury Lukáše a Marka jsou posazeny na konzolách nástavce, na hlavní oltář navazují dřevořezby sv. Petra a Pavla. I další vybavení kostela pochází vesměs z 18. století. U kostela stojí sloup sv. Trojice z roku 1764.
Prostor kolem kostela byl využíván do roku 1812 jako hřbitov, později byl upraven na park. V roce 1812 byl zbudován nový, současný hřbitov.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Farnost Bzenec [online]. ado.cz [cit. 2017-02-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-01.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-07]. Identifikátor záznamu 145920 : kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 335–336.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons - Stránky farnosti Bzenec
Literatura
- SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. 655 s. ISBN 80-200-0474-2. S. 335–336.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bzenec, Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1702