Kostel svatého Jana Křtitele (Janovičky)

Kostel svatého Jana Křtitele
Ruiny kostela sv. Jana Křtitele
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Heřmánkovice
Souřadnice	50°38′27,73″ s. š., 16°21′50,84″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	královéhradecká
Vikariát	náchodský
Farnost	děkanství Broumov
Zasvěcení	Jan Křtitel
Datum posvěcení	7. května 1673
Světitel	Tomáš Sartorius
Zánik	prosinec 1964
Architektonický popis
Výstavba	1672
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele byl římskokatolický filiální kostel v osadě Janovičky, části obce Heřmánkovice. Na místě jsou patrné zbytky kostela, okolí je zalesněno. Pozemek patří církvi.

Historie kostela

Základní kámen ke stavbě položil v září 1672 opat Tomáš Sartorius, který v něm také konal první bohoslužbu. Dřevo pro stavbu bylo použito z v té době přestavovaného kostela v Heřmánkovicích. Zároveň byl posvěcen i okolní hřbitov, kde byl jako první pochován v září 1673 rychtář Valentin Knittel. Kostnice na východní straně hřbitova byla zbořena v 19. století a ostatky byly přeneseny na hřbitov v Heřmánkovicích. Dřevěný presbytář byl ke kostelu přistavěn v roce 1676. Kostel stál v nadmořské výšce 644 metrů, po Hvězdě šlo o druhou nejvýše položenou budovu na Broumovsku, a stavba byla značně vystavena povětrnostním vlivům. V letech 1724-1725 dal opat Otmar Daniel Zinke provést opravu dřevěné lodi a nechal vybudovat zděný presbytář se sakristií. Na památku byla ve východním průčelí při závěru presbytáře mezi opětné pilíře zasazena kamenná deska s nápisem O.A.B. 1725. Kostel byl znovu vysvěcen opatem Zinkem 24. června 1726. Duchovním správcem kostela byl farář z Šonova a pak od roku 1784 lokalista z Heřmánkovic, neboť opat Stephan Rautenstrauch tam zřídil lokálii.

Architektura kostela

Orientovaný filiální kostel na strmém vrchu nad obcí měl sakristii a čtvercový presbytář z lomového kamene a obdélnou dřevěnou loď s nízkým ochozem podél budovy. Střecha byla šindelová. Nad presbytářem byl sanktusník zakončený cibulovou vížkou krytou plechem. Kostel měl tři vchody - pravoúhlý v trámovém ostění na západní straně lodi, na severní straně vchod do presbytáře v hladkém kamenném ostění a na jižní straně vchod do lodi přes předsíň v prostém kamenném ostění. Loď byla prosvětlena třemi páry oken, v presbytáři byl jeden pár oken, v empoře nad sakristií byla tři oválná okénka a v sakristii jedno okno obdélné. Presbytář měl rozměr 8 x 8 metrů a byl sklenutý českou plackou, k němu přistavěná sakristie o rozměrech 3,8 x 3 metry měla valenou klenbu s výsečí nad každou stranou. Nad klenbou sakristie byla empora na polokruhovém půdorysu s hustě vedle sebe zasazenými oblázky kryjícími stěny, klenbu i podlahu. Prostor empory byl upravený jako podobenství pouště, kde sv. Jan Křtitel káže pod palmami svých posluchačům. Loď měla rozměry 15,2 x 10 metrů, její prkenný rovný strop byl nižší než presbytář a po třech stranách byly empory, které podpíralo osm dřevěných vyřezávaných sloupků. Na empory byl přístup přes dvouramenné schodiště uvnitř kostela. Trojramenná kruchta v západní části lodi byla nesena vyřezávanými sloupky.

Okolí kostela

Areál kostela byl obklopen hřbitovem ohrazeným kamennou hradbou se segmentově zaklenutou bránou.

Opravy kostela

Kostel byl opravován v letech 1817 a 1846. V roce 1858 byly kolem sakristie přistavěny čtyři opěrné pilíře a truhlářský mistr Bittner nechal na ochranu před špatným počasím zhotovit dřevěný krytý ochoz podél lodi. Pozlacení věže bylo obnoveno v roce 1884.

Zánik kostela

V roce 1929 byla dřevěná část kostela v poměrně dobrém stavu, ale zdivo presbytáře bylo porušeno několika trhlinami skrz celé zdi. Absence údržby po druhé světové válce vedla k devastaci kostela. 25. srpna 1960 požádal Místní národní výbor v Heřmánkovicích dopisem adresovaným Ministerstvu školství a kultury o odstranění kostela s tím, že kostel je v dezolátním stavu. "Demolice kostela byla projednána v radě a zasedání MNV v Heřmánkovicích, kde poslanci MNV s demolicí stoprocentně souhlasili. Mínění většiny obyvatelstva je kostel zbourat, pouze jedinci se vyjádřili pro opravu. V uvedené osadě má národní podnik Karosa Vysoké Mýto rekreační středisko. Závodní výbor Revolučního odborového hnutí podniku se vyjádřil pro zbourání kostela, neboť v takovémto stavu dělá ostudu." Při místním šetření v listopadu 1960 bylo zjištěno, že materiál dřevěné části je shnilý a konstrukční prvky se bortí. V protokolu se zmiňuje trhlina ve zdi presbytáře uváděná již v roce 1929, která patrně byla stabilizována a nerozšiřovala se. Zástupce Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích během místního šetření doporučil provést opravu střechy, vnějších omítek a oken. Následné písemné vyjádření Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích bylo však patrně s přihlédnutím k politickým aspektům koncipováno odlišně, neprosazovalo zachování a obnovu kulturní památky, nýbrž s odkazem na vyjádření církevního odboru Krajského národního výboru v Hradci Králové v podstatě vyslovilo souhlas s odstraněním kostela. Toto vyjádření spolu s obdobným vyjádřením odboru školství a kultury Okresního národního výboru v Náchodě sloužilo jako obligatorní podklad v řízení vedeném Ministerstvem školství a kultury, které bylo ukončeno dne 15.6.1961 rozhodnutím o upuštění od památkové ochrany kostela a stanovilo podmínky jeho demolice. Nepodařilo se prosadit ani minimální alternativu zbourání dřevěné lodi a ponechání zděného presbytáře, proti čemuž bylo argumentováno nedostatkem finančních prostředků na údržbu i tím, že vzrůstem vysázeného lesního porostu by výhledově stejně došlo k zániku dominantního postavení kostela v krajině. Místní národní výbor v Heřmánkovicích v dopise z roku 1961 informoval Ministerstvo kultury, že nemá peníze ani na dokumentaci ani na demolici kostela. V prosinci 1964 odbor výstavby Okresního národního výboru v Náchodě vydal "z hlediska veřejného zájmu" na kostel demoliční výměr s podmínkou, že bude provedena ještě do konce roku 1964.

Bohoslužby

Při červnovém svátku patrona kostela sv. Jana Křtitele byl každý rok sloužena velká mše opaty broumovského kláštera a kostel byl hojně navštěvován věřícími i ze sousedního Pruska. Ve 30. letech 20. století byly v kostele slouženy každé nedělní odpoledne mše, které byly navštěvovány i věřícími ze sousedního Německa.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
• kostel sv. Jana Křtitele v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice
• Soupis památek