Kostel svatého Jana Křtitele (Kněževes)

Kostel svatého Jana Křtitele
v Kněževsi
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresRakovník
ObecKněževes
Souřadnice50°9′11,29″ s. š., 13°37′28,4″ v. d.
Základní informace
Statushřbitovní kaple
ZasvěceníJan Křtitel
Architektonický popis
Stavební slohbarokní
Specifikace
Délka13,4 m
Šířka7,4 m
Výška5,8 m
Umístění oltářevýchod
Stavební materiálopuka, pískovec
Další informace
Kód památky45027/2-2654 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele u Kněževsi na Rakovnicku slouží jako hřbitovní kaple. Stojí na hřbitově jeden kilometr severovýchodně od Kněževsi. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie

Dochovaný barokní kostel má gotickou dispozici a pravděpodobně stojí na místě starší stavby.[2] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1651. Kostel byl tehdy zchátralý a bohoslužby se v něm konaly pouze jednou ročně při pouti.[3] Raně barokní podobu kostel získal při přestavbě z roku 1674.[4]

Stavební podoba

Jednolodní kostel má obdélný půdorys s rozměry lodi 13,4 × 7,38 metru.[5] Na východě loď ukončuje půlkruhový vítězný oblouk,[4] za kterým se nachází presbytář (6,35 × 5,8 metru) s valenou klenbou podepřenou dvojicí toskánských pilastrů a v koutech polovičními pilastry.[5] Vstup se nachází v jižní stěně. Podobně jako okna jej lemují pískovcová ostění.[2] Vnější zdi, postavené převážně z opuky,[2] byly na začátku dvacátého století omítnuté.[5] Zdobí je pouze průběžná korunní římsa.[2] Kostel kryje sedlová střecha, z níž vybíhal osmiboký sanktusník,[5] po opravě střechy změněný na šestiboký.[2] V zadní části a po stranách lodi stojí kruchta,[5] jejíž západní rameno je dvoupodlažní.[2]

Ve dvacátém století kostel zchátral, až musel být původní strop lodi stržen a nahrazen ocelovou konstrukcí. Z devadesátých let dvacátého století pochází také vaznicový krov.[2]

Zařízení

Podle Antonína Cechnera býval hlavní oltář pozdně renesanční z roku 1679. Nacházely se na něm znaky zakladatele Georgia Carola Sieberta, který býval křivoklátským hejtmanem, a jeho manželky Marie Agnes Siebertové z Germersheimu. Boční oltáře byly přestěhovány do kostela Všech svatých ve Veclově.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2023-07-25]. Identifikátor záznamu 157438 : Kostel sv. Jana Křtitele. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ a b c d e f g Kostel sv. Jana Křtitele [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ BEDNAŘÍK, Tomáš. Historické památky Rakovnicka. Rakovník: Raport, 1997. 178 s. ISBN 80-902190-2-0. S. 132. 
  4. ↑ a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 74. 
  5. ↑ a b c d e f CECHNER, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXXIX. Politický okres rakovnický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba V., s. 32–33. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“