Kostel svatého Jana Křtitele (Staré Město)

Kostel svatého Jana Křtitele Na zábradlí
Kostel sv. Jana Křitele, stav před zbořením 1896
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Staré Město
Souřadnice	50°5′5,98″ s. š., 14°24′51,03″ v. d.
Základní informace
Církev	česká římskokatolická
Provincie	Česká církevní provincie
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Status	farní kostel
Zasvěcení	Jan Křtitel
Datum posvěcení	12. století
Zánik	kostel zrušen 1789 (stavba zbořena 1896)
Architektonický popis
Architekt	neznámý
Stavební sloh	románský, gotický
Typ stavby	kostel
Výstavba	1119–1130
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Staroměstský kostel svatého Jana Křtitele Na zábradlí (též zvaný Na brodu či Na smetišti^[1]) je zaniklý římskokatolický farní kostel v Praze na Starém Městě.

Historie kostela

Kostel stával na místě dnešního domu čp. 205/I na rohu Smetanova nábřeží (resp. ulice Karoliny Světlé) a ulice Na Zábradlí. Byl postaven při panském dvorci ve druhém desetiletí 12. století v románském slohu jako centrální stavba na půdorysu čtyřlistu shranolovou lodí zaklenutou jednou křížovou klenbou a třemi polokruhovými apsidami zaklenutými konchou. Ve čtvrté apsidě byl vchod. Mohutná osmiboká dvoupatrová věž se sdruženými okénky byla krytá jehlancovou střechou. Představoval ojedinělý architektonický typ chrámu s byzantskými vzory, jehož jediná stojící analogie v českých zemích se dochovala v jihomoravských Řeznovicích. Řeznovický chrám je však o čtyři desetiletí mladší. ^[2]

Farnímu obvodu, ustanovenému v polovině 14. století, již kapacita kostela nedostačovala, a proto byla na západní straně přistavena obdélná gotická loď. Ke stejnému řešení došlo i v Řeznovicích.

Kolem kostela byl farní hřbitov, fara a farní škola, později (1604) bylo přistavěno ještě skladiště.

V letech 1725–1730 celý komplex připadl pod správu staroměstského dominikánského kláštera u kostela svatého Jiljí.

V roce 1789 byl kostel zrušen a přestavěn na obytný dům podle plánů Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Z kostela byla před definitivním zbořením viditelná pouze jeho východní část – apsida. Celá budova pak byla v roce 1896, tj. v rámci pražské asanace, stržena.^[3]

Jacobus Gallus

Od roku 1586 až do konce svého života v kostele jako kantor a kapelník působil pozdně renesanční hudební skladatel slovinského původu Jacobus Gallus Carniolus. Na domě v ulici Na zábradlí je pamětní deska s jeho podobiznou a letopočtem od jeho krajana architekta Josipa Plečnika.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons

Literatura

• VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město – Josefov. Praha: Academia, 1996: s. 211–212. ISBN 80-200-0563-3
• EKERT, František. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1883-1884. 2 svazky (vi,479,xiii stran; 539,xiii stran). Svazek II. S. 392 - 393. Dostupné online.
• ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 211 - 212.
• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. V Praze: Pavel Körber, 1903-1904. 5 sv. Díl II. S. 567. Dostupné online.
• MÁDL, Karel B. Zbořený kostel sv. Jana na Zábradlí. S. 425–438. Památky archaeologické a místopisné [online]. Roč. 17, 1896-1897. S. 425–438. Dostupné online.