Kostel svatého Jana Křtitele (Svojšice)
Kostel svatého Jana Křtitele ve Svojšicích | |
---|---|
pohled od jihovýchodu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Klatovy |
Obec | Petrovice u Sušice |
Lokalita | Svojšice |
Souřadnice | 49°14′36,65″ s. š., 13°27′9,42″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | Sušice-Nepomuk |
Farnost | Sušice |
Zasvěcení | Jan Křtitel |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotický |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Kód památky | 27456/4-3411 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jana Křtitele je původně gotický římskokatolický kostel ve Svojšicích. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Historie
Kostel, tj. presbytář a loď, byl vystavěn v raně gotickém slohu, pravděpodobně v době po roce 1250.[1] Starobylost kostela dokládají mohutné kamenné opěráky, tupě lomený vítězný oblouk, portál hlavního vchodu, křtitelnice, zdobné prvky kamenných svorníků a konzol. Nejstarší zpráva o kostelu je z roku 1366.[2] Z původních gotických konstrukcí se zachoval vítězný oblouk, klenba presbytáře, štíty, portál lodi a východní okno presbytáře.[3]
V roce 1706 byla při jižní straně kostela vybudována kaple svaté Barbory v barokním slohu. Následně byla v 18. století přistavěna sakristie a předsíňka v západním průčelí před vchodem do kostela. Konečná podoba kostela je z roku 1787, kdy proběhla poslední rekonstrukce.[1]
Z první poloviny 19. století pochází krovy a konstrukce věžičky.[3]
Stavební podoba
Loď kostela je vystavěna na čtvercovém půdorysu. Na loď navazuje presbytář sklenutý křížovou klenbou[1] a kaple svaté Barbory na jižní straně. Architektonicky cenné je kruhové okénko s čtyřlistou kamennou kružbou ve východní stěně presbytáře.[2]
Na jižní venkovní stěně lodi se nacházejí sluneční hodiny.[1]
Kostel a hřbitov, který jej obklopuje, chrání ohradní zeď s masivními opěrnými pilíři na severní straně. U zdi je možné přepokládat ještě předbarokní původ.[3]
Interiér kostela
Oltářní obraz svatého Martina z Tours z 18. století s jeho atributem, martinskou husou, svědčí o původním zasvěcení kostela.[2] Cennou částí vnitřního vybavení je barokní akantový oltář v kapli svaté Barbory.[4]
Uvnitř kostela se nachází sedm náhrobních žulových desek ze 16. a 17. století označujících místa pohřbení příslušníků místní šlechty.[1] V kostelíku je více než 500 let starý zvon mistra zvonaře Jana Konváře.[2]
Hřbitov
Kostel je obklopen hřbitovem využívaným pro pohřby zesnulých ze Svojšic. Před kostelem, na západní straně při zdi u hřbitovního vchodu, roste památná Svojšická lípa. Před vchodem na hřbitov je na kamenném podstavci postaven výrazný kříž.[1] Původně zde byl pohřben český herec Jan Kaška (1810–1869). V roce 1910 byly ostatky převezeny do rodinného hrobu na Olšanských hřbitovech a herce na hřbitově připomíná symbolická pamětní deska.
Galerie
- Celkový pohled na kostel s památnou lípou od západu
- Pohled západní průčelí na kostela
- Půdorysná dispozice kostela
- Památník obětem I. sv. války u kostela
- Pamětní deska Jana Kašky na hřbitově u kostela ve Svojšicích
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f Kostel sv. Jana Křtitele ve Svojšicích. [online]. turistika.cz [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Kostel sv. Jana Křtitele, Svojšice [online]. sumava.cz [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kostel sv. Jana Křtitele [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-02-04]. Dostupné online.
- ↑ Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. Svazek XII. Politický okres Sušický. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900. Dostupné online. S. 143–148.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons
- Kostel svatého Jana Křtitele ve Svojšicích na stránkách Sušické farnosti
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Půdorys kostela sv. Jana Křtitele ve Svojšicích.
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 4.0
Památník obětem I. sv. války u kostela sv. Jana Křtitele ve Svojšicích, Petrovice u Sušice, okr. Klatovy.
Autor: Krvesaj, Licence: CC BY-SA 4.0
Svojšice u Sušice.
Autor: Jik jik, Licence: CC BY-SA 4.0
Památní deska připomínající hrob herce Jana Kašky na hřbitově ve Svojšicích