Kostel svatého Jana Křtitele (Tatenice)

Farní kostel svatého Jana Křtitele
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Pardubický
Okres	Ústí nad Orlicí
Obec	Tatenice
Lokalita	na návrší v centru obce
Souřadnice	49°52′7,55″ s. š., 16°41′49,88″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	moravská
Diecéze	olomoucká
Děkanát	Zábřeh
Farnost	Tatenice
Status	farní kostel
Současný majitel	Farnost Tatenice
Zasvěcení	svatý Jan Křtitel
Architektonický popis
Architekt	Domenico Martinelli
Stavební sloh	baroko
Výstavba	1715–1723
Specifikace
Umístění oltáře	východ
Další informace
Adresa	Tatenice, Česko Česko
Kód památky	35334/6-4086 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Křtitele je farní kostel v tatenické farnosti. Stojí na mírném návrší v centru Tatenic v okrese Ústí nad Orlicí, v těsné blízkosti tatenického zámku. Obklopuje jej funkční hřbitov. Kostel je chráněn jako kulturní památka.^[1][2]

Kostel vznikl na místě původního dřevěného kostela.^[3] Výstavba proběhla v letech 1715–1723 na náklad Lichtenštejnů, kteří vlastnili i blízké panství Moravská Třebová. Autorství projektu je připisováno italskému architektovi Domenicu Martinellimu, který působil v lichtenštejnských službách.^[1]

Výmalbu kostela vytvořil v letech 1756-1757 malíř Juda Tadeáš Supper na náklad Václava Seidla z Krasíkova.^[1][3]

Kostel je jednolodní orientovaná stavba zakončená trojbokým presbytářem. Postaven byl ze smíšeného zdiva. Hlavní loď a presbytář jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi. Při severní stěně je přistavěná sakristie s oratoří. V západním průčelí je vložena věž se dvěma schodišťovými přístavky zakončená cibulovitou bání s lucernou, krytá měděnými pláty. Těmi je krytý i osmiboký sanktusník na východní straně. Hlavní vstup je ze západu pískovcovým portálem s ostěním. Další dva vstupy jsou z jižní a severní strany. Vysoká okna jsou zaklenutá půlkruhově se zarámovanými šambránami na parapetní římse.^[4] V lodi je kruchta na třech arkádách.^[5]

Zvenčí kostel vypadá poměrně stroze. Uvnitř je ale vyzdoben freskami od Judy Tadeáše Suppera z šedesátých let 18. století. Ty představují Navštívení Panny Marie, korunování Panny Marie, Narození Páně a oslavu Beránkovu. Největší cenností je oltář z dvacátých let 18. století. Uprostřed se nachází svatostánek se sochou Panny Marie Neposkvrněné. Vedle svatostánku jsou umístěny sochy klanějících se andělů, o něco dále pak nejpřednější apoštolové Petr a Pavel. Nad hlavním oltářem je pak umístěn Supperův obraz svatého Jana Křtitele. Kromě hlavního má kostel i dva oltáře boční. Prvním je oltář svatého Jana Nepomuckého s jeho sochou a sochami svatých Valentina a Blažeje ve výklencích. Druhý znázorňuje snímání Kristova těla z kříže a je inspirováno plátnem od vlámského malíře Van Dycka. Myšlenkově je spojen s malbou nad ním (ukládání Krista do hrobu). Po stranách jsou umístěny sochy Panny Marie Bolestné a svatého Josefa.^[1]

Kostel je obklopen funkčním hřbitovem s ohradní zdí, do které jsou vloženy dvě barokní kaple. Jsou vloženy do jižní stěny. První je kaple Panny Marie Pomocné, ke které přiléhá přístavek kaple Olivetské hory. Vstupní brána do areálu je umístěna v západní části a po jejích stranách jsou umístěny sochy Panny Marie a svatého Jana Evangelisty. Druhá brána je ve východní části. V první polovině 20. století byl prostor před ní upraven a byl tady umístěn pomník padlým v první světové válce od architekta Oskara Czepy.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons