Kostel svatého Jana Křtitele (Vřeskovice)

Kostel svatého Jana Křtitele
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Plzeňský
Okres	Klatovy
Obec	Vřeskovice
Souřadnice	49°31′31,56″ s. š., 13°16′15,99″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská[1]
Farnost	personální farnost mimořádného ritu
Status	filiální kostel
Zasvěcení	Jan Křtitel
Architektonický popis
Stavební sloh	gotický, klasicistní, novobarokní[2]
Specifikace
Stavební materiál	zděný
Další informace
Kód památky	46143/4-2770 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel Navštívení Panny Marie je původem gotický římskokatolický kostel ve Vřeskovicích na Klatovsku, podstatně přestavěný roku 1870. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.^[2] Kostel je součástí personální farnosti mimořádného ritu, jejímž sídlem je Útvina.^[3]

Historie

Kostel ve Vřeskovicích pochází patrně z první poloviny 14. století^[2] i když jiné zdroje kladou datum jeho vzniku už do konce 13. století^[4][5] Kostel je poprvé zmiňován k roku 1384.^[2] Z původní gotické podoby kostela se do současnosti zachoval presbytář.^[2] V 16. století, pravděpodobně v letech 1592–1593, prošel kostel rekonstrukcí.^[2]

Zásadní přestavba do současné podoby, kombinující klasicistní a novobarokní styl, proběhla v roce 1870.^[2] Původní loď byla z obou stran obestavěna bočními loděmi a kostel získal trojlodní podobu.^[2] Úpravy zahrnovaly vybourání arkád ve stěnách původní lodi a její nové zaklenutí, předělání vítězného oblouku, nové zaklenutí presbytáře, navýšení věže o druhé a třetí patro včetně doplnění schodišťového přístavku a přistavění oratoře.^[2] Rovněž veškeré stropní konstrukce, krovy, zvonová stolice, štíty, členění fasád, vstupy a okna nově vzniklých lodí pocházejí z přestavby v 19. století.^[2]

V průběhu 20. století byl kostel průběžně udržován. V roce 1933 byly provedeny dílčí opravy na střeše a fasádách věže a v roce 1940 proběhla částečná oprava střech.^[2] V roce 1989 byly opraveny fasády a u věže též krov, krytina a omítky.^[2] V letech 1999–2000 následovala oprava krovů a krytin u zbylých částí kostela.^[2] V roce 2002 byla opravena krycí stříška západního štítu hlavní lodi.^[2]

Stavební podoba

Kostel je trojlodní s pětiboce uzavřeným presbytářem a bohatě členěným západním štítem.^[2] Původní chrámová síň (13 metrů dlouhá a 7,5 metru široká) nyní tvoří střední loď, jenž je po stranách od bočních lodí oddělena širokými oblouky a čtverhranným pilířem.^[4] Vítězný oblouk oddělující střední loď a presbytář je segmentový, přizpůsobený valené klenbě presbytáře.^[6] V závěru je presbytář zaklenut paprskovitě.^[6] K levé části presbytáře přiléhá vysoká třípatrová věž s hodinami. Prostor kostela je v prostoru lodí osvětlován z každé strany čtveřicí oken, nahoře polokruhovitě uzavřených.^[6] Kostel je obklopen hřbitovem s novobarokní márnicí, jež byla postavena v roce 1870 společně s přestavbou kostela.^[7] Vzhledem ke své vyvýšené poloze tvoří kostel, a především jeho věž, výraznou krajinnou dominantu.^[2]

Interiér kostela

Vnitřní zařízení kostela je převážně barokní.^[8] Hlavní oltář svatého Jana Křtitele pochází z 18. století.^[4] Na oltáři je vystavený obraz s motivem křtu Krista Janem Křtitelem a olejomalba z počátku 18. století s vyobrazením hlavy Jana Křtitele na míse.^[4] Dále jsou na hlavním oltáři umístěny sochy svatého Petra a svatého Pavla životní velikosti.^[4] Boční oltáře s obrazy svaté Filomény a Panny Marie, stejně jako socha svatého Felixe, pocházejí rovněž z 18. století.^[4] Ambonu zdobí tři reliéfy znázorňující Krista jako pastýře, svatého Jana Křtitele na poušti a jako rozsévače.^[6] Výmalba v interiéru proběhla na konci 19. století.^[2] Křtitelnice v kostele je cínová, zdobená dvěma aliančními erby: nalevo roupovskou orlicí a napravo překříženými ostrvemi.^[6] V pravé lodi kostela se nacházejí dva náhrobky z červeného mramoru s postavou muže a ženy.^[5] Jedná se o náhrobní kameny Alžběty Šicové a Albrechta Šice z Drahonic.^[5]

Varhany v kostele pocházejí z roku 1863.^[4] Jejich tvůrci byli Josef Garther z Prahy a Ferdinand Guth z Čisté u Rakovníka.^[4] Ve věži kostela byl umístěny čtyři zvony, z nichž dva nejstarší pocházely z let 1465 a 1514.^[4] Za druhé světové války byly tři ze zvonů zabaveny a sňaty.^[4] Největší ze zvonů byl po válce nalezen v Praze a navrácen do kostela.^[4]

Galerie

• 

  (c) Richenza, CC BY-SA 3.0
  Pohled na kostel od jihu
• 

  (c) Richenza, CC BY-SA 3.0
  Pohled na kostel od severovýchodu
• 

  (c) Richenza, CC BY-SA 3.0
  Pohled na kostelní věž od severovýchodu
• 

  (c) Richenza, CC BY-SA 3.0
  Pohled průčelí lodi kostela od jihozápadu
• 
  Věžní hodiny z vřeskovického kostela v expozici Domu historie Přešticka

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Křtitele na Wikimedia Commons