Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty (Brno-Bystrc)
| Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty v Brně-Bystrci | |
|---|---|
 Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Okres | Brno-město |
| Obec | Brno |
| Souřadnice | 49°13′35,31″ s. š., 16°31′50,05″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Děkanát | brněnský |
| Farnost | Brno-Bystrc |
| Zasvěcení | Jan Křtitel |
| Další informace | |
| Ulice | náměstí 28. dubna |
| Kód památky | 48707/7-8059 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolický farní Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty, též zvaný kostel svatých Janů, se nachází v brněnské městské části Brno-Bystrc v jejím historickém středu na náměstí 28. dubna. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Kostel byl pravděpodobně založen již v první polovině 13. století, část z něj se pak dochovala v podobě části západní obvodové zdi hlavní lodi, první písemná zmínka pochází až z roku 1531. V roce 1592 pak byl zavěšen zvon odlitý zvonařem Matyášem z Velkého Meziříčí, pro který byla vystavěna věž. V 19. století byl přestavěn, nejprve rozšířením lodě kostela 1843, následované přestavbou věže (dokončena 1862), aby pak byl znovu v roce 1897 naposledy upraven do dnešní podoby.
V průběhu první světové války byly roku 1917 sneseny zvony (z roku 1531 a 1710) a spolu s píšťalami varhan roztaveny na materiál pro válečné potřeby. V roce 1923 pak byly zvony nahrazeny ocelovými a pořízeny nové varhany.
Ve druhé polovině 20. století byly prováděny opravy na fasádě i dalších částech kostela a byly zrekonstruovány varhany.
Program záchrany architektonického dědictví
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 3 000 000 Kč.[2]
| rok | 1997 | 1998 |
|---|---|---|
| částka | 2 100 | 900 |
Popis
Jde o původně pozdně románskou stavbu upravovanou v baroku a zejména v romantismu. Jednolodní stavba má odsazené čtyřboké kněžiště ukončené apsidou. Věž nad vstupem je zakončena jehlancovou střechou.
Betlém
V době vánoční je v přední části kostela vlevo vystaven betlém. Tvoří ho dřevěné vyřezávané figury veliké asi 30 centimetrů z poloviny 60. let 20. století, autor je neznámý. Betlém je přístupný kromě vánočních bohoslužeb vždy 25. prosince a 1. ledna odpoledne od 14 hodin do 17.30 hodin.[3]
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-09-14]. Identifikátor záznamu 161709 : Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
- ↑ Brno-Bystrc, kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty [online]. krestanskevanoce.cz [cit. 2018-01-11]. Dostupné online.
Související články
- Římskokatolická farnost u kostela sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty, Brno-Bystrc
- Seznam kostelů v Brně
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“