Kostel svatého Jana Nepomuckého (Dejvice)
Kostel svatého Jana Nepomuckého | |
---|---|
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Dejvice |
Souřadnice | 50°6′24,89″ s. š., 14°21′13,65″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Jan Nepomucký |
Další informace | |
Ulice | K vršíčku |
Kód památky | 40500/1-1493 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel sv. Jana Nepomuckého, zvaný V trníčku na Jenerálce v Praze-Dejvicích byl postaven v barokním slohu v roce 1713 a dnes slouží jako římskokatolická kaple.[1] Do 1. poloviny 20. století patřil do katastru obce Nebušice.[2]
Historie
Na místě byl nejdříve během velké morové epidemie v roce 1680 zřízen morový hřbitov, a to na území premonstrátů, jimž tehdy dvůr Jenerálka patřil. Na počátku 18. století byla zřízena kaple se sochou Jana Nepomuckého, svatořečeného až roku 1729. Po další morové epidemii v roce 1713 byl hřbitov rozšířen a na místě kaple postaven současný kostel.
Při původně filiálním kostele spadajícím pod strahovskou farnost u kostela sv. Rocha (resp. následně u kostela Nanebevzetí Panny Marie) byla 21. října 1785 (podle jiných pramenů už v roce 1783) zřízena lokálie, povýšená v roce 1857 na samostatnou farnost. V roce 1886 byla zdejší farnost rozdělena a přenesena k nově postavenému kostelu sv. Cyrila a Metoděje v Nebušicích a do Střešovic.
Po druhé světové válce přestaly být v kostele slouženy bohoslužby. Kostel byl obnoven teprve koncem 80. let 20. století, v současné době slouží jako kaple.
Popis
Stojí na nízkém skalnatém kopečku nedaleko silnice z Prahy do Horoměřic a má čtvercovou loď s trojboce uzavřeným kněžištěm. Sakristie na severu byla přistavěna roku 1822. Vnitřní výbava je různorodě poskládána ze zejména 18. a 19. století, včetně soch sv. Norberta a sv. Václava od Františka Platzera. Kostel byl již v 19. století opakovaně vykraden, kdy přišel o vzácnou liturgickou výbavu a dvakrát o zvon.
Pod kostelem se nacházel hřbitov, který původně sloužil jako morový a později na něm byli pohřbíváni farníci z Nebušic a Střešovic; hřbitov zanikl koncem 19. století. Některé rodinné náhrobky z něj byly kolem roku 1900 přeneseny na nově založený Střešovický hřbitov.
Odkazy
Reference
- ↑ Informace duchovní správy Nebušice na smaltové tabulce na kostele.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 4983-1 Nebuschitz (Nebussic) - mapováno 1840, mapový list č. V. Dostupné z WWW.
Literatura
- VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha, A-L. Praha: Academia, 2012. 1080 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 235–236.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého. Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první: Arcidiecéze pražská. Díl VI. Vikariát Libocký.. [s.l.]: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. Dostupné online. Kapitola 1. Andělka, kuracie, s. 3-10.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Jeneralka