Kostel svatého Jana Nepomuckého (Podmokly)

Kostel svatého Jana Nepomuckého v Podmoklech
(Thunovská kaple)
Thunovský pohřební kostel (kaple) od západu
Thunovský pohřební kostel (kaple) od západu
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
okresDěčín
ObecDěčín
LokalitaDěčín VI.
Souřadnice50°46′1,5″ s. š., 14°11′13,61″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátděčínský
FarnostDěčín-Podmokly
Statusobecní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelStatutární město Děčín
ZasvěceníJan Nepomucký
Datum posvěcení21. ledna 1873
Architektonický popis
ArchitektFriedrich von Schmidt
Stavební slohnovogotika
Výstavba1868–1872
Specifikace
Délka30 metrů
Šířka15,5 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, cihly
Další informace
Adresaul. U Kaple, Děčín-Chrást
Kód památky37356/5-4102 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Nepomuckého (Thunovská kaple) je hrobní[1] sakrální stavbou v Děčíně VI.[2] Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3] Od roku 2009 je kaple ve správě příspěvkové organizace Zámek Děčín.

Historie

(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Thunovský pohřební kostel (kaple) z boku

Původní poutní barokní kostelík byl v místě postaven v letech 1722–1732[2] z nadšení místních farníků pro blahoslavení nového českého patrona sv. Jana Nepomuckého. Za Josefa II. byl zrušen a později rozebrán. V letech 1869–1872 na jeho místě nechal hrabě František Antonín I. z Thun-Hohensteinu (1786–1873) postavit novogotickou kapli s rodinnou hrobkou.[4] Stavitelem byl Josef Mocker, který postupoval podle plánů vídeňského architekta Friedricha von Schmidta.[2]

Architektura

Jedná se o pseudogotický jednolodní obdélný kostelík s polygonálním presbytářem, příčnou lodí a věží. Oltář pochází z roku 1872. Na terase kolem kostela je řada barokních soch z roku 1732. Sochy jsou dílem místních kamenosochařů, na jejich vytvoření měl být použit kámen z lomů v Oldřichově nebo Bělé u Děčína. V roce 1872 byly sochy upraveny a doplněny (2 byly zničeny). Autorem oltářního obrazu Bolestné matky je Josef Matyáš Trenkwald.[2] Protože sochy jsou v havarijním stavu, jsou postupně snímány a ukládány do vnitřních prostor kaple. Podle možností je prováděna jejich restaurace se záměrem umístit je na jejich původní místa.

Hrobka rodu Thun-Hohensteinů

Podrobnější informace naleznete v článku Hrobka Thun-Hohensteinů (Děčín-Chrást).

Pod kaplí se nachází krypta rodu Thun-Hohenstein. Už pod původní kaplí byla v letech 1834–1835 zřízena rodová hrobka. V roce 1835 byly do krypty převezeny ostatky členů rodu z 18. a 19. století z hrobky Thun-Hohensteinů na děčínském hřbitově.[5] V roce 1889 nechal František Antonín Thun-Hohenstein navíc při východní straně kaple zřídit dvě vnější hrobky pro rodiny svých strýců Františka (1809–1870) a Lea (Lva) (1811–1888). V roce 1929 byl v kryptě pohřben např. 2. kníže Jaroslav. Thun-Hohensteinové byli v Chrástu pohřbíváni až do roku 1935.[6] V roce 1995 došlo ke zpopelnění ostatků 31 členů rodu a k uložení schránek do krypty kostela Povýšení sv. Kříže v Děčíně.[7] V roce 2007 byly z hrobů u tohoto kostela do kostela Povýšení sv. Kříže přeneseny zpopelněné ostatky ještě dalších sedmi členů rodu. Mezi nimi byli sourozenci František mladší Thun-Hohenstein, který se angažoval ve Společnosti vlasteneckých přátel umění, Krasoumné jednotě a Jednotě pro dostavění chrámu svatého Víta, jeho mladší bratr hrabě Lev, český a rakouský politik, prezident českého gubernia v revolučním roce 1848 a dlouholetý rakouský ministr kultu a vyučování, a hraběnka Josefína Alžběta, zvaná Juža (1815–1895), které skladatel Fryderik Chopin (1810–1849) při své návštěvě Děčína v roce 1835 věnoval valčík As-dur, opus 34, číslo jedna, který je znám pod označením Děčínský.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 46. 
  2. ↑ a b c d POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A/J, sv. I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Děčín VI, s. 253. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-08-04]. Identifikátor záznamu 149269 : Pohřební kaple sv. Jana Nepomuckého, Thunovská se souborem soch. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ Noc kostelů 29.05.15. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2015. 82 s. Dostupné online. Kapitola Děčín, Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého, s. 17. 
  5. ↑ BELISOVÁ, Natalie. Příběh Jánské kaple aneb Duše Chrástu.... Děčín: Oblastní muzeum v Děčíně, 2003. 372 s. S. 195, 196, 320. 
  6. ↑ Thunovská kaple sv. Jana Nepomuckého v Děčíně-Chrástu [online]. Farnost Podmokly [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Thunská hrobní kaple sv. Jana Nepomuckého, Děčín [online]. SeverníČechy.info [cit. 2021-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-02. 
  8. ↑ VALIŠ, Zdeněk. Ostatky členů rodu Thun-Hohenstein spočinuly v děčínském kostele [online]. Český rozhlas, 2007-11-10 [cit. 2021-12-02]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Děčín-Letná, U Kaple, thunovská kaple (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Děčín VI-Letná, okres Děčín. U Kaple, kaple svatého Jana Nepomuckého.
Děčín - Thunovská kaple od západu.jpg
Autor: Jitka Erbenová (cheva), Licence: CC BY-SA 3.0
Thunovská kaple v Děčíně od západu