Kostel svatého Jana Nepomuckého (Prostějov)

Kostel svatého Jana Nepomuckého
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecProstějov
Souřadnice49°28′24,09″ s. š., 17°7′0,77″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátProstějov
Farnostsv. Petra a Pavla Prostějov
Statusfiliální kostel
ZasvěceníJan Nepomucký
Datum posvěcení5. října 1755
SvětitelJan Karel Leopold von Scherffenberg
Architektonický popis
ArchitektAntonio Ehorto Martinelli
Stavební slohbaroko, rokoko
Výstavba1751-1755
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
UliceSvatoplukova
Kód památky27380/7-5700 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana Nepomuckého je filiální kostel římskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla a bývalý klášterní kostel kláštera milosrdných bratří na Svatoplukově ulici v Prostějově.

Historie

Na místě dnešního kostela se nacházel Obecní dvůr, nazývaný též Schellenbergův. V roce 1733 dvůr zakoupil řád Milosrdných bratří s přispěním rodiny knížat z Lichtensteinu. Ke dvoru přiléhala zahrada, ke které byl přikoupen pozemek pro budoucí klášterní hřbitov. Bratři nejprve vybudovali provizorní nemocnici a menší kapli. Po dalším rozšíření v roce 1739 a zprovoznění nemocnice se začalo hovořit o výstavbě klášterního kostela. Podnět k jeho stavbě dal převor P. Narcis Schön a realizaci finančně podpořili Lichtensteinové. Kněžna Alžběta darovala 10 000 zlatých. V letech 1751 až 1755 byl kostel sv. Jana Nepomuckého postaven dle návrhů Antonia E. Martinelliho. Slavnostně vysvěcen byl 5. října 1755 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Leopoldem ze Scherffenbergu. O tom svědčí latinský nápis nad hlavním vchodem. I po vysvěcení pokračovaly práce na výzdobě interiéru. V roce 1756 byly postaveny varhany, oratoř a boční oltář sv. Jana z Boha, zakladatele řádu milosrdných bratří. Teprve roku 1766 byla výzdoba dokončena italskými mistry jejichž jména se nedochovala. Klenby a stěny kostela vymaloval freskami František Antonín Sebastini, sochy jsou převážně dílem Josefa Schuberta a řezbářské práce Františka Hirnla.[1]

Současnost

Tridentská Mše slavená v kostele od ledna 2023 - pozdvihování při asistované Mši
Tridentská Mše slavená v kostele od ledna 2023 - stupňové modlitby při zpívané Mši

Kostel je nyní součástí farnosti sv. Petra a Pavla a Salesiáni v něm celebrují Mši jednou týdně v sobotu. Od ledna 2023 je z rozhodnutí biskupa v kostele slavena každou neděli v 17:15 tradiční latinská neboli Tridentská Mše.

Interiér

Rokokové dekorace kleneb v zákristii i v interiéru kostela jsou velmi bohaté. Hlavním námětem stropních maleb jsou výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém. V polích klenby jsou čtyři obrazy Zpověď královny Žofie, Výslech sv. Jana u krále Václava IV., Smrt sv. Jana Nepomuckého a Oslavení sv. Jana Nepomuckého v nebi. Poslední z obrazů je orámován členitou římsou. Scéna má symbolizovat nebeské společenství a je prosycena světlem. Klečící sv. Jan vzhlíží vzhůru a v rukou drží zámky – symbol mlčenlivosti. Kolem poletují andílci. Malba tvoří vrchol cyklu nejen tématem, ale i provedením.

Oltáře

  • Hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého – Pozdně barokní oltář s rokokovými prvky z roku 1755. V oltářní desce jsou ostatky mučedníků sv. Prima, Severa a Simplicia.
  • Oltář sv. Jana z Boha – Nejstarší oltář v kostele. Sepulchrum obsahuje ostatky sv. Perpetua, Urbana a Pacifiky. Dosvědčení o pravosti ostatků pochází z roku 1827. Na evangelní straně je znázorněn archanděl Rafael s poutnickou holí a naproti archanděl Michael v antickém oděvu s přilbou, hořícím mečem a štítem. Uprostřed je oltářní obraz sv. Jana z Boha. Uprostřed menzy je socha Božského Srdce Páně z první poloviny 20. století.
  • Oltář Svaté Rodiny – Uprostřed je oltářní obraz od F. A. Sebastiniho. Znázorňuje Pannu Marii s Ježíškem na klíně a sv. Josefa. V horní části retábula je královská koruna s nápisem: "Hoc mé Dom. Leopoldum I."
  • Oltář sv. Jiří – Z let 1765 až 1770.
  • Oltář sv. Petra a Pavla – Nachází se v blízkosti kazatelny. Střed tvoří kopie obrazu Loučení sv. Petra a Pavla. Jedná se o olejomalbu na plátně od Jarolíma Štantejského.
  • Oltář sv. Vendelína
  • Oltář Utrpení Páně

Kaple

  • Kaple sv. Kříže
  • Kaple Panny Marie

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ KAVIČKA, Karel. Klášterní kostel sv. Jana Nepomuckého. 1. vyd. Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2010. 29 s. ISBN 978-80-86157-28-3. 

Související články

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
High Tridentine Mass Prostějov 2023.png
Autor: Novis-M, Licence: CC BY-SA 4.0
Asistovaná forma tradiční latinské neboli Tridentské Mše v kostele Sv. Jana Nepomuckého v Prostějově, 16. dubna 2023.
Tridentská Mše v Prostějově 2023.jpg
Autor: Novis-M, Licence: CC BY-SA 4.0
Tradiční latinská neboli Tridentská Mše v kostele Sv. Jana Nepomuckého v Prostějově, 25. března 2023.