Kostel svatého Jana Nepomuckého (Prostějov)
Kostel svatého Jana Nepomuckého | |
---|---|
Místo | |
Stát | ![]() |
Obec | Prostějov |
Souřadnice | 49°28′24,09″ s. š., 17°7′0,77″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | Olomouc |
Děkanát | Prostějov |
Farnost | sv. Petra a Pavla Prostějov |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Jan Nepomucký |
Datum posvěcení | 5. října 1755 |
Světitel | Jan Karel Leopold von Scherffenberg |
Architektonický popis | |
Architekt | Antonio Ehorto Martinelli |
Stavební sloh | baroko, rokoko |
Výstavba | 1751-1755 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný |
Další informace | |
Ulice | Svatoplukova |
Kód památky | 27380/7-5700 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jana Nepomuckého je filiální kostel římskokatolické farnosti sv. Petra a Pavla a bývalý klášterní kostel kláštera milosrdných bratří na Svatoplukově ulici v Prostějově.
Historie
Na místě dnešního kostela se nacházel Obecní dvůr, nazývaný též Schellenbergův. V roce 1733 dvůr zakoupil řád Milosrdných bratří s přispěním rodiny knížat z Lichtensteinu. Ke dvoru přiléhala zahrada, ke které byl přikoupen pozemek pro budoucí klášterní hřbitov. Bratři nejprve vybudovali provizorní nemocnici a menší kapli. Po dalším rozšíření v roce 1739 a zprovoznění nemocnice se začalo hovořit o výstavbě klášterního kostela. Podnět k jeho stavbě dal převor P. Narcis Schön a realizaci finančně podpořili Lichtensteinové. Kněžna Alžběta darovala 10 000 zlatých. V letech 1751 až 1755 byl kostel sv. Jana Nepomuckého postaven dle návrhů Antonia E. Martinelliho. Slavnostně vysvěcen byl 5. října 1755 olomouckým světícím biskupem Janem Karlem Leopoldem ze Scherffenbergu. O tom svědčí latinský nápis nad hlavním vchodem. I po vysvěcení pokračovaly práce na výzdobě interiéru. V roce 1756 byly postaveny varhany, oratoř a boční oltář sv. Jana z Boha, zakladatele řádu milosrdných bratří. Teprve roku 1766 byla výzdoba dokončena italskými mistry jejichž jména se nedochovala. Klenby a stěny kostela vymaloval freskami František Antonín Sebastini, sochy jsou převážně dílem Josefa Schuberta a řezbářské práce Františka Hirnla.[1]
Současnost


Kostel je nyní součástí farnosti sv. Petra a Pavla a Salesiáni v něm celebrují Mši jednou týdně v sobotu. Od ledna 2023 je z rozhodnutí biskupa v kostele slavena každou neděli v 17:15 tradiční latinská neboli Tridentská Mše.
Interiér
Rokokové dekorace kleneb v zákristii i v interiéru kostela jsou velmi bohaté. Hlavním námětem stropních maleb jsou výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém. V polích klenby jsou čtyři obrazy Zpověď královny Žofie, Výslech sv. Jana u krále Václava IV., Smrt sv. Jana Nepomuckého a Oslavení sv. Jana Nepomuckého v nebi. Poslední z obrazů je orámován členitou římsou. Scéna má symbolizovat nebeské společenství a je prosycena světlem. Klečící sv. Jan vzhlíží vzhůru a v rukou drží zámky – symbol mlčenlivosti. Kolem poletují andílci. Malba tvoří vrchol cyklu nejen tématem, ale i provedením.
Oltáře
- Hlavní oltář sv. Jana Nepomuckého – Pozdně barokní oltář s rokokovými prvky z roku 1755. V oltářní desce jsou ostatky mučedníků sv. Prima, Severa a Simplicia.
- Oltář sv. Jana z Boha – Nejstarší oltář v kostele. Sepulchrum obsahuje ostatky sv. Perpetua, Urbana a Pacifiky. Dosvědčení o pravosti ostatků pochází z roku 1827. Na evangelní straně je znázorněn archanděl Rafael s poutnickou holí a naproti archanděl Michael v antickém oděvu s přilbou, hořícím mečem a štítem. Uprostřed je oltářní obraz sv. Jana z Boha. Uprostřed menzy je socha Božského Srdce Páně z první poloviny 20. století.
- Oltář Svaté Rodiny – Uprostřed je oltářní obraz od F. A. Sebastiniho. Znázorňuje Pannu Marii s Ježíškem na klíně a sv. Josefa. V horní části retábula je královská koruna s nápisem: "Hoc mé Dom. Leopoldum I."
- Oltář sv. Jiří – Z let 1765 až 1770.
- Oltář sv. Petra a Pavla – Nachází se v blízkosti kazatelny. Střed tvoří kopie obrazu Loučení sv. Petra a Pavla. Jedná se o olejomalbu na plátně od Jarolíma Štantejského.
- Oltář sv. Vendelína
- Oltář Utrpení Páně
Kaple
- Kaple sv. Kříže
- Kaple Panny Marie
Odkazy
Externí odkazy
- Oficiální web pro Tridentské Mše konané v kostele každou neděli
Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jana Nepomuckého na Wikimedia Commons
Reference
Literatura
- ORÁLKOVÁ, Iva. Klášter Milosrdných bratří řádu sv. Jana z Boha v Prostějově. In: Sborník NPÚ ÚOP v Olomouci. Olomouc: NPÚ ÚOP Olomouc, 2016. ISBN 978-80-86570-30-3. S. 77-92.
Související články
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Novis-M, Licence: CC BY-SA 4.0
Asistovaná forma tradiční latinské neboli Tridentské Mše v kostele Sv. Jana Nepomuckého v Prostějově, 16. dubna 2023.
Autor: Lehotsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Novis-M, Licence: CC BY-SA 4.0
Tradiční latinská neboli Tridentská Mše v kostele Sv. Jana Nepomuckého v Prostějově, 25. března 2023.