Kostel svatého Jana a Pavla (Dobrš)

Kostel svatého Jana a Pavla
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Jihočeský
Okres	Strakonice
Obec	Drážov
Lokalita	Dobrš
Souřadnice	49°9′21,71″ s. š., 13°45′22,51″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	českobudějovická
Vikariát	strakonický
Farnost	Čestice, dříve Dobrš
Status	filiální kostel
Zasvěcení	svatí Jan a Pavel
Architektonický popis
Stavební sloh	románský
Výstavba	1230–1240
Specifikace
Stavební materiál	lomový kámen
Další informace
Kód památky	17908/3-4090 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jana a Pavla v Dobrši (často označovaný jako kaple) je kulturní památka v římskokatolické farnosti Čestice (dříve farnost Dobrš) v okrese Strakonice.^[1]

Kostel stojí na návrší asi 200 metrů východně od farního kostela Zvěstování Páně. Existence dvou od sebe jen nepatrné vzdálených kostelů v jedné osadě nemá v jihočeském prostředí obdoby. Lze proto předpokládat, že obě stavby sloužily rozličnému účelu. Kostel sv. Jana a Pavla byl snad součástí feudálního sídla. Tuto domněnku by mohl ověřit až archeologický průzkum.^[2]

Historie

Kostel pochází ze druhé čtvrtiny 13. století. Byl postaven v románském slohu;^[3] uvádí se, že vznikl v místě bývalého pohanského obětiště.^[4] V renesanci byl v roce 1561 stavitelem Tomášem Rossim z Mendrisia chrámová loď nově zaklenuta. Nad lodí bylo v 19. století dodatečně zbudováno horní patro, ve kterém je velký zvon Maria z roku 1561,^[4] zhotovený v dílně pražského zvonaře Brikcího z Cimperka; tento zvon byl do 19. století umístěn v samostatné dřevěné zvonici východně od kostela, na úpatí návrší. V hranolové románské věži jsou nad sebou umístěny dva menší zvony ze 16. a 17. století.^[5]

Stavební fáze

Kostel sv. Jana a Pavla v Dobrši pochází z poloviny 13. století, přesněji z let 1230-1240. Kostel byl přestavěn v renesanci, kdy v roce 1561 stavitel Tomáš Rossi z Mendrisia přestavěl loď (stejně jako kostel Zvěstování Panny Marie, či Páně, ve vsi) a sklenul ji valenou klenbou s lunetami. Jižní portál kostela koresponduje s portálem zdejšího farního kostela, asi 200 m odtud SZ směrem, který lze patrně klást do přibližně stejní doby, nejspíše do čtvrtého desetiletí 13. století.^[6]

Stavební podoba

Kostel má novogotické patro, apsidu, hranolovou věž se sdruženými romanizujícími okénky v západním průčelí. Kostel je zastřešen valbovou střechou. Střechy jsou kryty prejzou. Fasáda kostela je podobná blízkému farnímu kostelu, je hladká s armováním v nárožích a je horizontálně členěna předsazenou patrovou a korunní římsou. V jižní fasádě je osazen obílený románský portál, podobný svým tvaroslovím západnímu portálu farního kostela. Jižní fasáda je v přízemí prolomena nad vstupem kruhovým otvorem a dvěma půlkruhovými úzkými okenními otvory. Fasády nad patrovou římsou jsou prolomeny hrotitými okenními otvory s dřevěnými žaluziovými okny. Hranolová věž má hladkou fasádu, v patře jsou sdružená okénka a nad nimi otvor pro ciferník hodin. Sdružená okna východní stěny jsou překryta střechou kostela.^[7]

Zařízení

V kapli je rozvilinový oltář se sochami svatých a dvě sochy andělů z doby okolo roku 1700.^[8]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatých Jana a Pavla na Wikimedia Commons