Kostel svatého Jiří (Bělotín)
Kostel svatého Jiří v Bělotíně | |
---|---|
Kostel svatéhoo Jiří v roce 2014 | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Okres | Přerov |
Obec | Bělotín |
Souřadnice | 49°35′16,3″ s. š., 17°48′11,4″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostel sv. Jiří Bělotín | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | olomoucká |
Děkanát | Hranice |
Farnost | Bělotín |
Status | farní kostel |
Užívání | užíván |
Zasvěcení | svatý Jiří |
Datum posvěcení | 2. října 1757 |
Světitel | Václav Onufer Böhm |
Architektonický popis | |
Architekt | František Antonín Grimm |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 1754–1757 |
Specifikace | |
Stavební materiál | zděný, omítaný |
Další informace | |
Adresa | Bělotín 1, 753 64 Bělotín |
Kód památky | 36069/8-379 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jiří je farní kostel v obci Bělotín, náleží do děkanátu Hranice, arcidiecéze olomoucká, je farním kostelem římskokatolické farnosti Bělotín[1]. Kostel je kulturní památka České republiky.[2]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1201. Původní kostel pocházel z 15. století a patřil luteránům. V roce 1622 získal panství kardinál František z Dietrichsteina, který panství rekatolizoval.[3] V roce 1646 byl kostel vypálen švédskými vojsky, kostel byl dřevěný, pouze věž byla zděná (z 16. století[4]).[5] Znovu vyhořel po zapálení bleskem v roce 1696. V roce 1720 byla nově zastřešena věž a kostel v roce 1754 znovu vyhořel. V roce 1754 Karel Maxmilián zakložil nový kostel. K zděné renezanční věži je na původních základech přistavěna loď a 2. října 1757 byl kostel vysvěcen. Autorem přestavby byl brněnský stavitel a dvorní architekt kardinála Františka Dietchsteina, František Antonín Grimm.[3]
Architektura
Jednolodní orientovaná zděná barokní stavba. Loď čtvercovým půdorysem s kruchou je ukončena půlkruhovým odsazeným kněžištěm. Ke kněžišti se z jihu přimyká sakristie. Střecha lodi a kněžiště je sedlová krytá plechem. Na hřebenu střechy lodi je sanktusník tvořen lucernou s jehlanovou střechou.
Věž
Hranolová věž je přisazena osově k západnímu průčelí. Z věže vede přístup po schodech na kruchtu s varhany, do zvonového patra, k věžním hodinám a do půdních prostor lodi.[6][7] Ve zvonovém patře se nacházely zvony z roku 1548[7] a dva z roku 1695 a 1697 ulité opavským zvonařem Jiřím Maderhoferem.[4] Věž byla v roce 1764 nově zastřešena, krytá šindelem.
Interiér
Interiér je barokní. Hlavní oltář je zasvěcen svatému Jiří je z roku 1819, v roce 1829 byl opatřen polychromií. Oltářní obraz Boj sv. Jiří s drakem namaloval v roce 1857 oderský malíř Josef Heinz. Po stranách oltáře jsou zlacené alabastrové sochy Cyrila a Metoděje z roku 1831.[4] Obrazy křížové cesta namaloval novojičínský malíř Ignác Berger. Na evangelijní straně boční oltář je zasvěcen sv. Tekle s oltářním obrazem od Ignáce Bergera z roku 1885 a po stranách sochy sv. Petra sv. Pavla od Jana Kammereitha (1715–1769).[3] Na epištolní straně boční oltář je zasvěcen Panně Marii Růžencové, jejíž obraz namaloval Antonín Nevídal a po stranách oltáře jsou sochy sv. Anny a sv. Jáchyma od Jana Kammereitha.
Kazatelna z roku 1864 je zdobena reliéfy od Josefa Heinze, nad kazatelnou je stříška s plastikou Mojžíše s deskami Desatera.[3]
Varhany byly pořízeny v roce 1850 u novojičínského varhanáře Johanna Neussera (1807–1878). Příspěvek na varhany v částce 800 zlatých poskytli farníci a také kníže František Josef z Dietrichsteina a vedení společnosti Severní dráhy císaře Ferdinanda. V roce 1905 vyhotovil nové varhany Karel Neusser (1844–1925), syn Johana.[8]
Okolí
V roce 2015 byla před bělotínskou faru postavena socha akademického sochaře Michala Moravce Sv. Jiří – patron obce Bělotína. Socha byly slavnostně vysvěcena u příležitosti otevření Muzea na Faře.[9] Budova Fara je dvoupodlažní zděná budova s valbovou střechou. Uzavřený areál fary s přilehlou zděnou hospodářskou budovou a zahradami tvoří se základní školou dominantu obce.[10] Na přístupové cestě k základní škole byla od roku 2016 postavena řada soch pod názvem Husovy pravdy [11]
Galerie
- Interiér
- Hlavní vchod podvěžím s erbem Dietrichsteinů
- Boční oltář sv. Tekly a kazatelna
Odkazy
Reference
- ↑ Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-13.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-11]. Identifikátor záznamu 147902 : Kostel sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d OHNŮTKOVÁ, Eva. Umělecký mecenát Dietrichsteinů na hranickém a lipnickém panství v 18. století. Masarykova universita Brno 2014, s. 49–52 [cit. 2017-08-11] Dostupné online závěrečná práce.
- ↑ a b c Přerov. www.kostelycz.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online.
- ↑ KOBZA, Miroslav. Kostel stojí na nejvyšším místě Bělotína už od počátků vesnice. Český rozhlas. 2016-03-10. Dostupné online [cit. 2017-08-11].
- ↑ Farní kostel sv. Jiří. www.belotin.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ a b VÍTEK, Pavel. kostel sv. Jiří, Bělotín. www.hrady.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Varhany a varhanáři v České republice. www.varhany.net [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Svatý Jiří - patron Bělotína (jezdecká socha). www.belotin.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
- ↑ Památky. www.belotin.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-11.
- ↑ Cyklus Husovy pravdy. www.belotin.cz [online]. [cit. 2017-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Jiří na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Kankovaa, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Kankovaa, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Kankovaa, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Kankovaa, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: