Kostel svatého Jiří (Bludov)
| Kostel svatého Jiří | |
|---|---|
 Kostel v roce 2008 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Bludov |
| Souřadnice | 49°56′40,2″ s. š., 16°55′30,72″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Olomouc |
| Děkanát | Šumperk |
| Farnost | Bludov |
| Status | farní kostel |
| Zasvěcení | svatý Jiří |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, baroko, 19. století |
| Výstavba | dnešní podoba 1837-1838 |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | zděný |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jiří v Bludově je v dnešní podobě výsledkem historické přestavby staršího středověkého kostela. Na kostel navazuje hrobka Žerotínů. Součástí areálu jsou památkově chráněné barokní sochy Nejsvětější Trojice a sv. Jana Nepomuckého a kamenný kříž .
Historie
Původní bludovský kostel zasvěcený svatému Jiří mučedníku byl dřevěný a postaven byl patrně před rokem 1350. Zanikl v průběhu 15. století a na jeho místě byl vystavěn menší kamenný kostel bez věže.
Kostel má středověké jádro (obvodní zdi západní části lodi), k němu byla koncem 16. století přistavěna věž s nízkými okénky střílnového typu. Celý kostel byl barokně upraven v letech 1764-68 (kněžiště, sakristie s oratoří), byly vytvořeny boční dřevěné balkony přístupné schodišti přistavěnými podél věže. Věž byla zvýšena na 19 m a získala barokní podobu. V roce 1832 byl zrušen hřbitov kolem kostela. V r. 1837 byl kostel pro havarijní stav uzavřen a následovala radikální přestavba. V letech 1837–1838 byl kostel zvětšen do dnešní podoby prodloužením lodi o tři klenební pole na východ, původní sakristie byla změněna na kapli a na protější straně přistavěna boční kaple s oratoří v patře. Loď kostela byla zaklenuta křížovými klenbami. Nová sakristie byla postavena nad hrobkou pánů ze Žerotína umístěnou ve svahu a přístupnou samostatným vstupem. Kostel byl slavnostně vysvěcen v r. 1838 V roce 1841 byla provedena vestavba klasicistního kůru a přistavěna vstupní předsíň. V r. 1887 byl nově osazen hlavní oltář.[1] V sedmdesátých letech 20. století byla provedena úprava interiéru. Byly odstraněny oba boční oltáře, hlavní oltář byl upraven a byla odstraněna mřížka oddělující presbytář od hlavní lodi. Na začátku 80. let 20. století bylo provedeno statické zajištění kostela - celý kostel byl ve výši nadokenních parapetů stažen ocelovými lany, čímž bylo zabráněno dalšímu rozevírání klenby uprostřed stropu. V letech 1987-1988 byla provedena generální oprava maleb. V roce 1992 byl vysvěcen nový obětní stůl. Roku 1996 byla mědí oplechována střecha a položen nový chodník.
Popis kostela
Orientovaná podélná jednolodní sálová stavba na východě půlkruhově uzavřená. V prodloužení stavební osy přiléhá sakristie, pod ní hrobka přístupná z úrovně terénu pod svahem. Na bocích sálu čtyřboké kaple s oratořemi v patře, v ose západního průčelí předstupuje hranolová věž. Vstup do kostela podvěžím, chráněn sloupovým portikem. V západní části lodi hluboká hudební kruchta na toskánských sloupech.[2]
Hlavní oltář s obrazem sv. Jiří-drakobijce zahrnuje sošky evangelistů, velké sochy sv. Cyrila a Metoděje a sochu Krista. Pro výmalbu stropu byla použita technika tzv. průmyslové výmalby, na Moravě ojedinělá. Strop nese tři hlavní kresby: Spasitel, sv. Rodina a sv. Cecilie. Dvě malovaná okna byla pořízena koncem 19. století, další dvě s obrazy zemských patronů Václava a Ludmily až v r. 1946. Historicky nejstarší součástí inventáře kostela je kamenná křtitelnice tvaru kalicha s lichtenštejnským aliančním znakem. Varhany byly pořízeny v r. 1929. Nejstarší zvon ve věži pochází z r. 1599 a ulil jej Jan Wolf v Olomouci. V r. 1999 byly pořízeny další dva nové zvony, které ulila firma Manoušek Zbraslav.[3]
Areál kostela
Žerotínská hrobka
_02.jpg)
Roku 1802 Žerotínové natrvalo přesídlili z Velkých Losin do Bludova a v letech 1837-8 nechali postavit pod sakristií kostela sv. Jiří novou rodinnou hrobku. Jedná se o jednoduchou stavbu se čtyřmi zamřížovanými obloukovými okny a prostým empírovým vchodem. Na jižní stěně hrobky je druhotně osazen žerotínský erb. V hrobce jsou uloženy ostatky nejvýznamnějšího představitele rodu, Karla Staršího ze Žerotína (1564-1636)[4] a dalších příslušníků rodu, poslední z r. 1985.[3]
%2c_Nejsv%c4%9bt%c4%9bj%c5%a1%c3%ad_Trojice.jpg)
Sloup Nejsvětější Trojice
Volně v areálu kostela stojící barokní sousoší místní provenience. Pískovcová skulptura je tvořena podstavcem, na kterém je osazen ionský sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Datováno r. 1859. Památkově chráněno od r. 1958.[5]
Socha sv. Jana Nepomuckého
Kvalitní polorustikální sochařská práce s barokními reminiscencemi. Doklad vyspělého kamenosochařství na severozápadní Moravě v období klasicismu. Bohatě zdobený vysoký podstavec s reliéfem pražského mostu a mučedníka. Socha světce stojí na soklu, který je ozdoben reliéfem jazyka. Datováno r. 1818. Památkově chráněno od r. 1958.[6]
Kamenný kříž
Stojí na jižní straně kostela. Původně se zřejmě jednalo o hlavní kříž na hřbitově, který byl zrušen v r. 1832. Opraven byl v r. 1884.[3]
Reference
- ↑ MARKOVÁ, Jarmila. Kostel sv. Jiří Bludov - Sborník NPÚ ÚOP Olomouc. Olomouc: Národní památkový ústav, 2005. ISBN 80-86570-04-5. S. 37–41.
- ↑ SAMEK, B. Umělecké památky Moravy a Slezska 1. A–I. Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2.
- ↑ a b c ŠIMEK, Bc. Jaroslav. Obec Bludov - Kostel sv. Jiří. www.bludov.cz [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-04.
- ↑ POLÁCH, Drahomír. Historické toulky Šumperskem. 1. vyd. Štíty: nakl. Pavel Ševčík - VEDUTA, 2013. ISBN 978-80-86438-42-9. S. 207.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-09]. Identifikátor záznamu 151166 : sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-09]. Identifikátor záznamu 124942 : socha sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2].
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Pavlína Koncošová, Licence: CC0
Sloup se sochou svatého Rocha v obci Bludov v okrese Šumperk (původní popisek na webu www.drobnepamatky.cz: Sloup se sochou svatého Rocha Bludov 2016) – záznam č. 13277.