Kostel svatého Jiří (Hradešín)
Kostel svatého Jiří | |
---|---|
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0 Kostel sv. Jiří – přehlídka stavebních slohů | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Hradešín |
Souřadnice | 50°2′27,24″ s. š., 14°45′20,52″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | pražská |
Vikariát | jílovský |
Farnost | Římskokatolická farnost Úvaly |
Zasvěcení | svatý Jiří |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | od románského po baroko |
Výstavba | od 12. stol. |
Další informace | |
Kód památky | 32096/2-726 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Jiří v Hradešíně je římskokatolický filiální kostel úvalské farnosti.[1] Objekt kostela pocházející snad již ze 12. století se nachází na návrší v centru středočeské obce Hradešín na Kolínsku. V současné podobě je unikátní směsí několika stavebních slohů a jednou z nejvýznamnějších památek středověké architektury na území středních Čech.[2] Na seznam kulturních památek byl zapsán v roce 1965.[3]
Nachází se v nadmořské výšce 399 m n. m. a věž jeho zvonice je tak zdaleka viditelná ze širého okolí.
Historie
Základem dnešního kostela se stala jednoduchá románská rotunda umístěná zřejmě uvnitř opevněného panského dvorce. Jde o předpokládané údaje, neboť písemné dokumenty z nejstaršího období vývoje kostela chybějí. První písemná zmínka pochází až z roku 1367.[2]
Patrně na objednávku patricijské rodiny Olbramoviců byl kostel dle výsledků dendrochronologického výzkumu krovu presbytáře po roce 1360 goticky přestavěn – k románské rotundě byla přistavěna nová čtvercová loď a kněžiště. Z této doby se zachoval zlomek vitráže žehnající ruky v křížové svatozáři z okna kněžiště, který je od roku 1906 uložen v Národním muzeu v Praze.
Po roce 1421 se kostel stal asi na dvě stě let utrakvistickým.[2] V roce 1462 získal místní panství Čeněk z Klinštejna. Tento šlechtic se snažil kostel zabezpečit proti loupeživým nájezdům, a obklopila jej tak pozdně gotická hradební zeď se střílnami.
Další podobu kostela ovlivnili členové rodu Smiřických, do jejichž majetku panství přešlo v roce 1532. V roce 1557 tak například byla k jižní části lodi přistavěna předsíň s renesančním portálem, která se zachovala dodnes.
Po bitvě na Bílé Hoře byl zřejmě v roce 1624 na nátlak zakladatele knížecího rodu Lichtenštejnů Karla I. z Hradešína vypovězen poslední protestantský kněz. „Pro kritický nedostatek katolických duchovních“ byl kostel nicméně přifařen k Uhříněvsi, později ke Slušticím a nakonec k Tuklatům. Tamější faráři zde pak vykonávali duchovní správu po více než 100 let.[2] Za třicetileté války kostel zřejmě poškodily vojenské nájezdy.
V roce 1734 obnovila hradešínskou farnost kněžna Marie Terezie Savojská. Téhož roku byl v blízkosti kostela vystavěn komplex barokních budov fary. Tento sloh ovlivnil i podobu kostela – k presbytáři byla záhy dostavěna barokní sakristie, v jeho těsné blízkosti vyrostla zvonice a výklenková kaple svatého Jiří v ohradní zdi hřbitova.
Poslední významnější úpravy kostel čekaly ve 2. polovině 19. století. Získal historizující mobiliář, k lodi byl připojen přístavek se schodištěm na kruchtu, roku 1897 byla necitlivě opravena středověká hřbitovní zeď – za své přitom vzala gotická vstupní brána a zbořena byla i barokní kaple sv. Jiří.
Dne 21. srpna 1905 byla hradešínská farnost na žádost obyvatel při příležitosti milénia založení obce povýšena pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště na děkanství, což bylo slavnostně vyhlášeno 8. září 1905[4]. O pět let později byla ke zdi obklopující areál z kostela v Přišimasech přenesena renesanční kazatelna z roku 1575.
1907
V roce 1907 patřily pod děkanství obce: Hradešín, Škvorec, Doubek, Doubravčice, Horka, Masojedy, Přišimasy a Skřivany. Bylo zde celkem 3 032 katolíků, 66 příslušníků ostatních křesťanských církví, 21 občanů židovského vyznání a 16 osob bez vyznání[4].
Bohoslužby
Bohoslužba se v kostele koná každou 3., 4. a 5. neděli v měsíci v 11.30.[5]
Fotogalerie
- (c) Gampe, CC BY-SA 3.0Pohled od jihovýchodu
- (c) Gampe, CC BY-SA 3.0Pohled od severovýchodu
- (c) Gampe, CC BY-SA 3.0Pohled od severozápadu
- (c) Gampe, CC BY-SA 3.0Renesanční kazatelna vně kostela
- (c) Gampe, CC BY-SA 3.0Samostatně stojící zvonice
Odkazy
Reference
- ↑ filiální kostel sv. Jiří, Hradešín :: Katalog AP. katalog.apha.cz [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ a b c d RIŠLINK, Vladimír. Kostel sv. Jiří [online]. Oficiální stránky obce Hradešín, 2013-11-8. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-06-14]. Identifikátor záznamu 143651 : Kostel sv. Jiří s kaplí a farou. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Stupno, fara, s. 18-20.
- ↑ Rozpis bohoslužeb na stránkách farnosti Úvaly
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 24, politický okres českobrodský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Radešín (Hradešín) – Děkanský kostel sv. Jiří, s. 136–142.
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Hradešín (Radešín), děkanství, s. 18-20.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiří v Hradešíně na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: