Kostel svatého Jiří (Hradešín)

Kostel svatého Jiří
(c) Gampe, CC BY-SA 3.0 Kostel sv. Jiří – přehlídka stavebních slohů
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Hradešín
Souřadnice	50°2′27,24″ s. š., 14°45′20,52″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Diecéze	pražská
Vikariát	jílovský
Farnost	Římskokatolická farnost Úvaly
Zasvěcení	svatý Jiří
Architektonický popis
Stavební sloh	od románského po baroko
Výstavba	od 12. stol.
Další informace
Kód památky	32096/2-726 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiří v Hradešíně je římskokatolický filiální kostel úvalské farnosti.^[1] Objekt kostela pocházející snad již ze 12. století se nachází na návrší v centru středočeské obce Hradešín na Kolínsku. V současné podobě je unikátní směsí několika stavebních slohů a jednou z nejvýznamnějších památek středověké architektury na území středních Čech.^[2] Na seznam kulturních památek byl zapsán v roce 1965.^[3]

Nachází se v nadmořské výšce 399 m n. m. a věž jeho zvonice je tak zdaleka viditelná ze širého okolí.

Základem dnešního kostela se stala jednoduchá románská rotunda umístěná zřejmě uvnitř opevněného panského dvorce. Jde o předpokládané údaje, neboť písemné dokumenty z nejstaršího období vývoje kostela chybějí. První písemná zmínka pochází až z roku 1367.^[2]

Patrně na objednávku patricijské rodiny Olbramoviců byl kostel dle výsledků dendrochronologického výzkumu krovu presbytáře po roce 1360 goticky přestavěn – k románské rotundě byla přistavěna nová čtvercová loď a kněžiště. Z této doby se zachoval zlomek vitráže žehnající ruky v křížové svatozáři z okna kněžiště, který je od roku 1906 uložen v Národním muzeu v Praze.

Po roce 1421 se kostel stal asi na dvě stě let utrakvistickým.^[2] V roce 1462 získal místní panství Čeněk z Klinštejna. Tento šlechtic se snažil kostel zabezpečit proti loupeživým nájezdům, a obklopila jej tak pozdně gotická hradební zeď se střílnami.

Další podobu kostela ovlivnili členové rodu Smiřických, do jejichž majetku panství přešlo v roce 1532. V roce 1557 tak například byla k jižní části lodi přistavěna předsíň s renesančním portálem, která se zachovala dodnes.

Po bitvě na Bílé Hoře byl zřejmě v roce 1624 na nátlak zakladatele knížecího rodu Lichtenštejnů Karla I. z Hradešína vypovězen poslední protestantský kněz. „Pro kritický nedostatek katolických duchovních“ byl kostel nicméně přifařen k Uhříněvsi, později ke Slušticím a nakonec k Tuklatům. Tamější faráři zde pak vykonávali duchovní správu po více než 100 let.^[2] Za třicetileté války kostel zřejmě poškodily vojenské nájezdy.

V roce 1734 obnovila hradešínskou farnost kněžna Marie Terezie Savojská. Téhož roku byl v blízkosti kostela vystavěn komplex barokních budov fary. Tento sloh ovlivnil i podobu kostela – k presbytáři byla záhy dostavěna barokní sakristie, v jeho těsné blízkosti vyrostla zvonice a výklenková kaple svatého Jiří v ohradní zdi hřbitova.

Poslední významnější úpravy kostel čekaly ve 2. polovině 19. století. Získal historizující mobiliář, k lodi byl připojen přístavek se schodištěm na kruchtu, roku 1897 byla necitlivě opravena středověká hřbitovní zeď – za své přitom vzala gotická vstupní brána a zbořena byla i barokní kaple sv. Jiří.

Dne 21. srpna 1905 byla hradešínská farnost na žádost obyvatel při příležitosti milénia založení obce povýšena pražským arcibiskupem Lvem Skrbenským z Hříště na děkanství, což bylo slavnostně vyhlášeno 8. září 1905^[4]. O pět let později byla ke zdi obklopující areál z kostela v Přišimasech přenesena renesanční kazatelna z roku 1575.

V roce 1907 patřily pod děkanství obce: Hradešín, Škvorec, Doubek, Doubravčice, Horka, Masojedy, Přišimasy a Skřivany. Bylo zde celkem 3 032 katolíků, 66 příslušníků ostatních křesťanských církví, 21 občanů židovského vyznání a 16 osob bez vyznání^[4].

Bohoslužba se v kostele koná každou 3., 4. a 5. neděli v měsíci v 11.30.^[5]

• 

  (c) Gampe, CC BY-SA 3.0
  Pohled od jihovýchodu
• 

  (c) Gampe, CC BY-SA 3.0
  Pohled od severovýchodu
• 

  (c) Gampe, CC BY-SA 3.0
  Pohled od severozápadu
• 

  (c) Gampe, CC BY-SA 3.0
  Renesanční kazatelna vně kostela
• 

  (c) Gampe, CC BY-SA 3.0
  Samostatně stojící zvonice

• PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek 24, politický okres českobrodský. Praha: Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1907. (Soupis památek). Dostupné online. Kapitola Radešín (Hradešín) – Děkanský kostel sv. Jiří, s. 136–142. 
• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl I.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1907. Dostupné online. Kapitola Hradešín (Radešín), děkanství, s. 18-20. 

• Seznam románských rotund ve Středočeském kraji

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiří v Hradešíně na Wikimedia Commons