Kostel svatého Jiří (Přimda)
| Kostel svatého Jiří | |
|---|---|
 | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Plzeňský |
| Okres | Tachov |
| Lokalita | Přimda |
| Souřadnice | 49°40′27,84″ s. š., 12°40′36,98″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | česká |
| Diecéze | plzeňská |
| Vikariát | tachovský |
| Farnost | Bor u Tachova |
| Status | filiální kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | svatý Jiří |
| Další informace | |
| Ulice | Náměstí Republiky |
| Kód památky | 32352/4-1883 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jiří stojí v centru na východním okraji náměstí Republiky ve městě Přimda. Město stojí na úpatí kopce, na kterém se nachází zřícenina románského hradu Přimda. Díky jeho strategickému umístění se jednalo o významnou pohraniční pevnost, která stála na cestě mezi Prahou, Plzní a Horní Falcí. Hrad sloužil také jako vězení, ve kterém byl mimo jiné vězněn roku 1249 Přemysl Otakar II., po neúspěšné vzpouře proti otci Václavovi I. První písemná zmínka o kostele v Přimdě pochází z roku 1384.[1]
Stavební fáze
Původně románská stavba, ze které se dochovalo obvodové zdivo lodi, prošla přibližně v 1. polovině 14. století gotickou přestavbou. Ze 14. století pochází vystavěný presbytář s opěráky a křížovou žebrovou klenbou, vítězný oblouk, sakristie a okna lodi. Rok 1429 je spojen s požárem, jenž byl pravděpodobně způsoben vypleněním města husity. Kolem roku 1500 prošla kostelní loď rekonstrukcí a k jejímu průčelí byla vystavěna hranolovitá pozdně gotická věž. Poté zřejmě následovalo zvýšení lodi a presbytáře spolu se zaklenutím lodi. Jedna z nejrozsáhlejších úprav proběhla v letech 1824–1826, kdy vzniklo zastřešení věže. Během druhé světové války bylo město bombardováno a došlo tak k požáru, který poničil celý kostel. Na konci 20. století prošel kostel sv. Jiří rozsáhlou rekonstrukcí, při které došlo k obnovení střechy, po vzoru podoby, kterou měla před požárem.[2]
Stavební podoba
Jednolodní obdélný kostel s nepravidelně polygonálním závěrem presbytáře, který je zaklenutý křížovou žebrovou klenbou a paprskovými žebry v závěru. Z vnější strany je presbytář doplněný opěrnými pilíři, které jsou posazeny mezi lomenými okny. K presbytáři se na severní straně napojuje sakristie s valenou klenbou, která byla k presbytáři dodatečně přistavěná. Loď kostela je připojená k presbytáři vítězným obloukem. Na jižní stranu lodi navazuje předsíň, která je čtvercového půdorysu. Kruchta je položena na západní stěně kostela a je zaklenuta valenou klenbou. Do výšky pěti pater stojí na západní straně mohutná hranolovitá věž, která je i dnes dominantou kostela.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Památkový katalog NPÚ, katalogové číslo 1000143918, dostupné na: pamatkovykatalog.cz
- ↑ Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980
- ↑ Zdeněk Vyšohlíd – Zdeněk Procházka, Čím ožívá krajina: Osudy 129 kostelů na Domažlicku a Tachovsku 1990–2000, Průvodce historií západních Čech č. 6, Plzeň 2001
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiří na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor: Pastorius, Licence: CC BY 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: