Kostel svatého Jiljí (Úsov)

Farní kostel svatého Jiljí
Kostel v roce 2008
Kostel v roce 2008
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
OkresŠumperk
ObecÚsov
Souřadnice49°47′56,76″ s. š., 17°0′41,76″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézearcidiecéze olomoucká
DěkanátZábřeh
FarnostÚsov
Statusfarní kostel
Zasvěcenísvatý Jiljí
Architektonický popis
Stavební slohbaroko
Výstavba1736
Další informace
Kód památky27370/8-1166 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiljí v Úsově je barokní stavbou s prvky klasicismu z roku 1736 (přestavba staršího kostela). V roce 1964 byl zapsán na seznam kulturních památek.[1]

Historie

Farní kostel sv. Jiljí je doložen prameny teprve v 15. století. Zasvěcení kostela se shoduje se jménem prvního známého vlastníka Úsova Jiljího ze Švábenic a lze tedy předpokládat, že již v době jeho života v 13. století zde stála kaple sv. Jiljí, která byla v 15. století přestavěna na kostel. V 17. století byl kostel velmi bohatě vybaven, měl dva olomoucké misály, osm kalichů, patnáct obrazů na stěnách a mnohé další. Na věži visely 3 zvony, nejstarší se znakem pánů z Boskovic a z Vlašimi, datovaný r. 1474. [2]

Roku 1736 byl kostel přestavěn podle projektu architekta Antonia E. Martinelliho na popud knížete Josefa Václava z Lichtenštejna.[3] Na hřbitově u kostela byla postavena kostnice s kryptou. Kostel vysvětil olomoucký biskup Jakub Arnošt z Lichtenštejna-Kastellkornu 23. června 1741. Interiér se třemi oltáři byl vyzdoben obrazy známého barokního malíře Jana Kryštofa Handkeho a uničovského malíře Ignáce Oderlického. V záklenku u jižní zdi bylo umístěno sousoší Krista a jeho učedníků na Olivetské hoře olomouckého barokního sochaře Ondřeje Zahnera.

V letech 1881 – 1884 byl kostel nákladně restaurován. Na kůr byly instalovány varhany, které zhotovili v roce 1885 bratři Braunerové z Uničova. Nástroj daroval kníže Jan II. z Lichtenštejna jako výraz uznání za dobře provedenou rekonstrukci.

V roce 2011 byl ve věžních prostorách kostela nalezen mohutný velikonoční dřevěný hrkač z roku 1746, který byl používán o Velikonocích místo zvonů. Po opravě byl vrácen zpět do zvonice.[4]

Popis

Areál

Kostel stojí na vyvýšeném místě v horní části náměstí a tvoří dominantu městečka pod úsovským zámkem. Areál je obehnán kamennou ohradní zdí. Přístup ke kostelu je po zděném dvouramenném schodišti s vestavěnou kapličkou. U paty schodiště je k zábradlí přistavěn kamenný kříž z roku 1746 s korpusem Ježíše Krista a sochou Panny Marie.[1] Na severní straně areálu stojí v bezprostřední blízkosti ohradní zdi sloup se sochou Panny Marie Bolestné, který byl v roce 2016 prohlášen kulturní památkou. [5]

Exteriér kostela

Kostel je jednolodní orientovaná stavba obdélného půdorysu s trojbokým závěrem, k němuž je z jižní strany připojen nízký otevřený přístavek s půlkruhovou arkádou, v němž se nachází sousoší Krista a jeho učedníků na Olivetské hoře. Ze severní strany je přizděna přízemní sakristie obdélného půdorysu. Hlavní vstup s pískovcovým portálem je zasazen do středové osy v pokračování symetrického dvouramenného schodiště. Nad portálem je trojúhelníkový štít a štuková kartuše s křížem. Průčelí člení sdružené lizény a profilovaná hlavní římsa. Fasádu pod korunní římsou rytmizuje několik okenních otvorů ve třech osách. V bočních polích jsou dvě velké hluboké niky. Zjednodušený volutový štít se zvedá nad korunní římsou a zachovává trojité členění. Uprostřed je proraženo volské oko, na římse volutových boků stojí dva kamenné čučky. Hranolová věž, která se lícem kryje s hlavním průčelím je rámována lizénami a rytmizována čtyřmi pravoúhlými okenními otvory se žaluziemi. Střecha věže je mansardová s makovicí a dvojitým křížem. Kostel nemá hodiny, ve věži jsou čtyři zvony. Boční stěny a závěr kostela jsou členěny lizénovými rámy. V západní části (kněžiště) jsou nad sebou dvě obdélná okna, na bočních stranách lodi čtyři okna se segmentovými záklenky a s pozůstatky památkově velmi cenných okenních výplní složených z šestihranných skel.. Uprostřed lodi jsou na severní a jižní straně boční vchody s výraznými pískovcovými portály. Střecha nad lodí je sedlová, nad kněžištěm tříboce zvalbená. [1]

Interiér

Loď je sklenutá valenou klenbou se třemi páry lunet nad okny. Kněžiště je valeně zaklenuto párem lunet. V západní části lodi se nachází zděná kruchta s plným parapetem, podklenutá, třemi arkádami otevřená do lodi. Na kruchtě jsou instalovány varhany zhotovené v r. 1885.

Nákladné a umělecky hodnotné zařízení interiéru svědčí o někdejším významném postavení úsovské farnosti. Strop kostela zdobí nástropní malby sv. Rodiny a několika výjevů ze života Ježíše. V kostele se nacházejí tři oltáře svěcené v r. 1741, kazatelna, kamenná křtitelnice. Pro kostel vytvořil několik obrazů Jan Kryštof Handke: sv. Valentin, sv. Vincenc Fererský a sv. Mikuláš.[6] Dva závěsné obrazy pro boční oltáře Kající se Magdaléna a sv. Petr a oltářní obraz sv. Josefa namaloval uničovský malíř Ignác Oderlický. Součástí malé skupiny obrazů, které pro kostel sv. Jiljí namaloval, je také obraz sv. Barbora a sv. Kateřina, který je dnes součástí expozice Muzea baroka v Uničově.[7]

Jako památka na cechovní organizaci v Úsově se dochoval soubor 14 stojanů na svíce (postavníků), které byly využívány při různých církevních slavnostech. Nejstarší je z roku 1754 a patřil cechu tkalcovskému.[8]

  • Olej na plátně Sv. Antonín Paduánský namaloval v 60. letech 18. století Jan Kryštof Handke. Původně byl v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes je v Muzeu baroka v Uničově.
    (c) Michal Maňas, CC BY 4.0

    Olej na plátně Sv. Antonín Paduánský namaloval v 60. letech 18. století Jan Kryštof Handke. Původně byl v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes je v Muzeu baroka v Uničově.

  • Sv. Vincenc Ferrerský (1762), původně byl v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes je v Muzeu baroka v Uničově.
    (c) Michal Maňas, CC BY 4.0

    Sv. Vincenc Ferrerský (1762), původně byl v kostele sv. Jiljí v Úsově, dnes je v Muzeu baroka v Uničově.

Reference

  1. ↑ a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-06-15]. Identifikátor záznamu 138608 : kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ BŘEZINA, Jan. Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. 1.. vyd. Ostrava: Krajské nakladatelství, 1963. 
  3. ↑ ŠANDA, Martin. Antonio Ehorto Martinelli jako schwarzenberský knížecí architekt a stavitel [online]. Praha: 2011 [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  4. ↑ ASI.CZ;, Miloslav Ondilla, Lukáš Fiala - design & css; uzitecnyweb.cz;. Kostel sv. Jiljí Úsov : Region Mohelnicko - zastavte se.... www.regionmohelnicko.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Památkový katalog - 1000001274 - sloup se sochou Bolestné Panny Marie. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Kostel sv. Jiljí Úsov : Region Mohelnicko - zastavte se.... www.regionmohelnicko.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ KIRKOSOVÁ, Lenka. Umělecká tvorna Ignáce, Jana, Jana Nepomuka a Antonína Oderlických [online]. Olomouc: [cit. 2019-06-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ -Poddanské město Úsov a jeho vývoj v letech [online]. [cit. 2017-12-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Vincenc Ferrersky Jan Krystof Handke.jpg
(c) Michal Maňas, CC BY 4.0
Olej na plátně Sv. Vincent Ferrerský v Muzeu baroka v Uničově. Původně byl v kostele sv. Jiljí v Úsově. Malbu vytvořil Jan Kryštof Handke v roce 1762.
UsovKostel.jpg
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Antonin Paduansky Jan Krystof Handke.jpg
(c) Michal Maňas, CC BY 4.0
Olej na plátně Sv. Antonín Paduánský v Muzeu baroka v Uničově. Původně byl v kostele sv. Jiljí v Úsově. Malbu vytvořil Jan Kryštof Handke v 60. letech 18. století.