Kostel svatého Jiljí (Křinec)

Kostel svatého Jiljí v Křinci
Kostel sv. Jiljí s farou v Křinci
Místo
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Okres	Nymburk
Obec	Křinec
Souřadnice	50°16′2,89″ s. š., 15°8′25,2″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	litoměřická
Vikariát	mladoboleslavský
Farnost	Křinec
Status	farní kostel
Užívání	bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů
Současný majitel	farnost Křinec
Zasvěcení	svatý Jiljí
Architektonický popis
Stavební sloh	rané baroko
Výstavba	okolo roku 1669
Specifikace
Stavební materiál	kámen, zdivo
Další informace
Adresa	Křinec 9
Kód památky	37839/2-1849 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní^[1] kostel svatého Jiljí v Křinci je raně barokní sakrální stavba^[2] na návsi. Od roku 1965 je kostel společně s farou chráněn jako kulturní památka.^[3]

Historie

Kostel byl postaven týmž architektem jako vedlejší zámek v Křinci. Pochází ze 3. čtvrtiny 17. století, snad okolo roku 1669, postaven byl na náklady majitele panství hraběte Pavla z Morzinu. V dalších stavebních úpravách byl kostel upraven barokně v roce 1760 a byla současně stavebně upravovaná i okna kostela. V roce 1763 byl stavebně upravován vrch věže. Fasády byly upraven pozdně klasicistně v roce 1861.^[2] Do roku 2000 se objevoval na seznamu poškozených a zničených kostelů v České republice. Sama obec Křinec se však snažila aktivně o opravu kostela a dotace na opravy. Po roce 2000 začaly rekonstrukce. Kostel dostal novou fasádu, jsou opraveny střechy a celkový vzhled ve druhé dekádě 21. století je k nepoznání se stavem před rokem 2000.

Program záchrany architektonického dědictví

V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč.^[4]

Bohoslužby

Pravidelné bohoslužby jsou v neděli v 10:30 a v úterý v 17 hod (zimní čas), v 18 hod (letní čas).

Architektura

Kostel je jednolodní, obdélný s pravoúhlým presbytářem. Má obdélnou oratoř a předsíň po jižní straně. Dále je s hranolovou věží s cibulí a se sakristií v přízemí na severní straně lodi. V západním průčelí je raně barokní portál. Okna jsou uzavřena půlkruhem a stěny členěny novoklasicistně podélným bosováním.^[2]

Presbytář je sklenut valeně s lunetami, sakristie má křížovou klenbu. Loď má plochý strop. Na stropě lodi je freska Prvního přijímání z roku 1911 od J. Hybše. Raně barokní zděná kruchta spočívá na dvou pilířích. Její poprsnice je zdobena štukovým boltcovým ornamentem ze 60. až 70. let 17. století.^[2]

Zařízení

Zařízení je pozdně barokní a klasicistní z období po roce 1760. Výjimkou jsou oba boční oltáře, které pocházejí vesměs z dílny R. Prachnera. Hlavní oltář je z roku 1761. Je rámový a jsou na něm andělé nesou obraz signovaný „Carolus Aurbach“. Po stranách sochy sv. Petra a sv. Pavla. Boční oltáře sv. Josefa a sv. Anny pocházejí z roku 1763. Jsou na nich protáhlé sochy sv. Ludmily, sv. Víta, sv. Jana Křtitele a Mojžíše. Kazatelna je odlitkem kazatelny z chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně z roku 1783. Jsou na ní, na řečništi, sochy božských ctností – Víry, Naděje a Lásky. Na stříšce kazatelny je socha zpodobňující Stětí sv. Jana Křtitele. Křtitelnice má tvar oltáře Kristova Křtu. Jsou na ní sochy Adama a Evy, které jsou kvalitním dílem z období kolem roku 1783. Vlastní křtitelnice je klasicistní z roku 1788. Ve výklencích pilířů se nacházejí sochy sv. Josefa a sv. Anny z období před polovinou 18. století. V lodi je obraz Piety signovaný „G. T. 1699“. V lodi kostela jsou zazděné tři náhrobníky členů panské rodiny Rašínů. Tyto náhrobky pocházejí původně z kostela v Bošíně. Náhrobníky jsou z období let 1598-1599.^[2]

Okolí kostela

Kolem hřbitova je pozdně barokní zeď z období kolem roku 1770. Vedle kostela se nachází upravená barokní fara z roku 1758. Je to obdélná, jednopatrová budova, která má zevně opěráky. Uvnitř se nacházely obrazy Ecce homo a obraz Bolestné Panny Marie ze začátku 18. století. Jednalo se o dar hraběte Václava Morzina. Kostel významně doplňuje vedlejší zámek, který je obklopen zbytky vzácného parku. V obci se nachází řada soch. Na mostě přes Mrlinu je sochařská alegorie Čtyř živlů. Datovaná je do roku 1707 a pochází snad od J. Brokoffa. Původně byla umístěna snad na Kuncberku. Na křižovatce u náměstí je barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1729. Socha Panny Marie na sloupu je z roku 1834. Na náměstí je socha sv. Jiljí od K. Kofránka z Vojic z roku 1864.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiljí na Wikimedia Commons
• Pořad bohoslužeb ve farním kostele sv. Jiljí, Křinec (katalog biskupství litoměřického)
• Bohoslužby ve farním kostele sv. Jiljí, Křinec na webu církev.cz/bohoslužby
• Program NOCI KOSTELŮ – Křinec, kostel sv. Jiljí
• Kostel sv. Jiljí v Křinci na webu Hrady.cz