Kostel svatého Jiljí (Kostelní)

Kostel svatého Jiljí ; v Kostelní
	Kostel sv. Jiljí v Kostelní
Místo
Stát	Česko
Kraj	Karlovarský
Okres	Sokolov
Obec	Kraslice
Lokalita	Kostelní
Souřadnice	50°18′10,17″ s. š., 12°25′20,62″ v. d.
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Kostel sv. Jiljí; v Kostelní Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev	římskokatolická
Provincie	česká
Diecéze	plzeňská
Vikariát	sokolovský
Farnost	Kraslice
Užívání	příležitostné
Zasvěcení	svatý Jiljí
Architektonický popis
Stavební sloh	baroko
Specifikace
Stavební materiál	zdivo
Další informace
Kód památky	26773/4-616 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Jiljí je římskokatolický, dříve filiální kostel a farní kostel v Kostelní, místní části města Kraslice v okrese Sokolov. Od roku 1988 je spolu s ohradní zdí chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1] Je nejstarším kostelem na Kraslicku.^[2] U cesty, která vede ke kostelu, se nacházejí tři středověké kamenné smírčí kříže.^[3]

Historie

Přesná doba vzniku není známa, z názvu osady Kostelní lze vyvodit, že zde stál kostel již před rokem 1185, ze kterého pochází první písemná zmínka o osadě Kostelní. Tuto domněnku potvrzují i novější práce, jež kladou výstavbu kostela právě do druhé poloviny 12. století, tedy do počátku kolonizačního úsilí mnišského cisterciáckého řádu. Kostel sloužil jako filiální. Původní románský kostel byl v roce 1692 přestavěn v barokním slohu, což prozrazuje vytesaný letopočet. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a kostel postupně chátral. Počátkem 90. let 20. století došlo k rozsáhlým opravám kostela. Většina nákladů byla hrazena bývalými německými farníky.^[4]

Architektura

Orientovaný kostel je jednoduchou jednolodní stavbou s pravoúhlým presbytářem, se sakristií na severní straně. Před západním průčelím stojí mohutná hranolová věž s cibulovitou bání a lucernou. Okna z doby barokní přestavby jsou půlkruhově zakončená. Kostel má sedlovou střechu pokrytou šindelem. Při opravách kostela byly v roce 1991 nalezeny dva dveřní oblouky a dodatečně zaslepené románské okno ve východní straně presbytáře. Všechno pocházející z 12. století. Z architektonického hlediska je zajímavá odlišná výška zdivá lodi a presbytáře. Možným důvodem snížení zdivá presbytáře při barokní přestavbě mohlo být odbourání starší chórové věže. V krovu se v těchto místech nachází hrázděná nástavba s kamennou vyzdívkou. Kruchta na východní straně lodi má jedno rameno a je nesena dřevěnými pilíři. Triumfální oblouk je půlkruhový.^[4]

Interiér

Současný interiér se výrazně liší od toho, jaký zde byl ještě před několika desetiletími. Původní podoba je zřejmá z dobových fotografií. Odcizeny byly téměř všechny sochy, například sochy sv. Vavřince, sv. Šebestiána, sv. Barbora, Panny Maria s Ježíškem, sousoší Kristova křtu z křtitelnice a další. Rovněž zmizelo původní barokní oltářní plátno. Pozdně barokní oltářní plátno zobrazovalo sv. Jiljí modlícího se v otevřené krajině před krucifixem, v pozadí stála postava anděla. Současný obraz je novější neodborné dílo, na němž je zachycen sv. Jiljí s laní a anděly. Hlavní dřevěný a polychromovaný oltář pochází z konce 17. století. Součástí oltáře byly rovněž plastiky sv. Barbory a sv. Apoleny a pocházejí rovněž ze 17. století. Kromě toho byl oltář doplněn o barokní sochy sv. Antonína Paduánského a dalšího světce vedle retabula, na menze stály sv. Kateřina a sv. Markéta. Tato díla jsou z 18. století. Mladšího data jsou barokní postranní oltáře. Na epištolní straně stojí oltář Panny Marie, nyní bez barokní sochařské výzdoby. V kostele je kamenná křtitelnice z roku 1730. Veškeré současné nebo ukradené vybavení patří k běžnému vybavení, pro region má však kulturní význam.^[4]

Reliéfy

V jižní stěně kostela jsou vsazeny dva kamenné románské figurální reliéfy, které původně zdobily vstupní portál původního kostela a možná byly součástí reliéfního pásu. Inspiraci bylo nejspíš umělecké prostředí Regensburgu. Reliéfy jsou obvykle pojmenovávány jako Muž se svitkem a Muž zápasící s drakem. Originály se nacházejí v muzeu v Sokolově, ve zdi kostela jsou usazeny repliky.^[4]

Galerie

Pohled od jihu
Pohled od hřbitova
Reliéfy ve zdi kostela
Presbytář
Kostelní hřbitov

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-07-01]. Identifikátor záznamu 137973 : kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ Oficiální stránky města Kraslice. www.kraslice.cz [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-07.
↑ MonumNet - soubor tří smírčích křížů
↑ ^a ^b ^c ^d PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 370–375.

Literatura

KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jiljí na Wikimedia Commons
Znovuobjevené Krušnohoří

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-07-01]. Identifikátor záznamu 137973 : kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] Oficiální stránky města Kraslice. www.kraslice.cz [online]. [cit. 2016-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-07.

[3] MonumNet - soubor tří smírčích křížů

[Prokop-4] PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 370–375.

[1]

[2]

[3]

[4]

Navigation

Navigace

Tématické portály