Kostel svatého Jiljí (Markvartice)

Kostel svatého Jiljí
v Markvarticích
Kostel sv. Jiljí v Markvarticích ze silnice
Kostel sv. Jiljí v Markvarticích ze silnice
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajKrálovéhradecký
OkresJičín
ObecMarkvartice
Souřadnice50°25′49,54″ s. š., 15°11′50,34″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátturnovský
FarnostMarkvartice u Sobotky
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelObec Markvartice
Zasvěcenísvatý Jiljí
Architektonický popis
Výstavba17. století
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky33554/6-1250 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní[1] kostel svatého Jiljí v Markvarticích je barokní sakrální stavba.[2] Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie

Kostel je doložen již ve 14. století.[2] V 17. století byl zbarokizován.[4]

Architektura

Jedná se o obdélnou, jednolodní stavbu se čtvercovým presbytářem, k němuž po severní straně přiléhá sakristie. Má průčelní věž. Stěny kostela jsou hladké, okna jsou obdélná se segmentovými záklenky. Věž je jednopatrová s cibulovou bání. Má hlavním portál s kamennou šambránou a uvnitř je křížově sklenutá předsíň.[2]

Presbytář a sakristie jsou sklenuty křížovou klenbou. Loď má plochý strop. Dřevěná kruchta spočívá na jónských sloupech.[2]

Zařízení

Zařízení pochází ze 17.-19. století. Hlavní oltář je raně rokokový, rámový. Na oltáři je původní obraz sv. Jiljí a sochy sv. Vojtěcha a sv. Prokopa z období kolem roku 1740. Dva boční oltáře jsou rámové, raně rokokové. Jeden boční oltář je zasvěcen sv. Josefovi a nacházejí se na něm sochy sv. Kateřiny a sv. Barbory. Druhý boční oltář je zasvěcen Panně Marii a jsou na něm sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Isidora. Jsou dílem vesměs sochaře M. Jelínka ml. z období kolem roku 1760. Na kredenčním oltáříku je malovaný raně barokní epitaf v sloupovém rámu s obrazem Kalvárie s donátorem. Pochází z poloviny 17. století. V lodi je raně barokní oltář Panny Marie Bolestné. Pochází asi z roku 1640. Cínová křtitelnice je z 1. poloviny 18. století. Na zpovědnici se nachází soška sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století. Sochy českých patronů jsou z 19. století.[2]

Okolí kostela

Kostel má nedaleko dvoupatrovou roubenou dvoupatrovou zvonici,[4] která je z 2. poloviny 17. století. Na hřbitově se nachází klasicistní figurální náhrobek Václava Slavíka z roku 1868.[2]

Márnice – kostnice

V areálu kostela nachází také márnice – kostnice. Márnice byla spolu s celým komplexem kostela zapsána do seznamu kulturních památek ČR. Na podzim roku 2011 před započetím opravy márnice, byly objeveny kosterní ostatky pocházející z období před 2. polovinou 19. století, které zde byly uloženy a zakryty pod břidlicovou navážkou zřejmě z období výměny střešní krytiny. Za dohledu archeologů a antropologů došlo od podzimu 2011 do srpna 2012 k vyklizení prostoru. Poté byla část ostatků o objemu cca 8 m3 navrácena v květnu 2014 do zrekonstruované márnice, čímž se z márnice stala také kostnice. Zbytek kosterních ostatků o objemu cca 25 m3 byl pohřben do společného hrobu na současném místním hřbitově. Umístění tohoto hrobu je vlevo od středové cesty ve druhé řadě hrobů od vstupu na hřbitov.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 129. 
  2. ↑ a b c d e f POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Markvartice /Jičín/, s. 358. 
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 145205 : Kostel sv. Jiljí, Markvartice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 169. 
  5. ↑ Márnice – kostnice v areálu kostela sv. Jiljí v Markvarticích u Sobotky. 2015. vyd. Markvartice u Sobotky: Spolek Přátelé Markvartica z.s. 4 s. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“