Kostel svatého Karla Boromejského (Malá Strana)
Kostel svatého Karla Boromejského na Malé Straně v Praze | |
---|---|
Průčelí kostela svatého Karla Boromejského | |
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Malá Strana |
Lokalita | Vlašská |
Souřadnice | 50°5′12,84″ s. š., 14°23′45,96″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická církev v Česku |
Provincie | česká |
Diecéze | Arcidiecéze pražská |
Vikariát | První pražský vikariát |
Zasvěcení | Karel Boromejský |
Datum posvěcení | 14. května 1854 |
Architektonický popis | |
Architekt | Adalbert Gudera |
Stavební sloh | původně klasicismus |
Typ stavby | hala |
Specifikace | |
Umístění oltáře | sever |
Stavební materiál | cihlové zdivo, kámen |
Další informace | |
Adresa | Vlašská 336/36, Praha 1-Malá Strana |
Ulice | Vlašská |
Kód památky | 38901/1-492 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Karla Boromejského je původně klášterní římskokatolický kostel v malostranském v areálu Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského "Pod Petřínem", postavený v klasicistním slohu v návaznosti na stavbu této nemocnice a vysvěcen 4. listopadu 1855. Nachází se v městské části Praha 1-Malá Strana. Jeho adresa je Vlašská 336/36. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka.[1]
Stavba
Kostel sv. Karla Boromejského je jednolodní sálová stavba v pozdně klasicistním slohu, s polokruhovou apsidou zaklenutou konchou, a se sanktusovou věžičkou. Navrhl ji stavitel Adalbert Gudera jako součást mateřského kláštera, zahradního domu a nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Sestry z kongregace, založené roku 1652 v severofrancouzském Nancy, přišly do Prahy roku 1837 na pozvání Aloise Klara. Roku 1841 získaly na Malé Straně pozemek někdejší vinice strahovských premonstrátů s domem od barona Josefa Bretfelda, a s pomocí zbožných donátorů, sourozenců Františka Jiřího a Heleny Lobkovicových tam založily svůj mateřinec.
Exteriér
Na jižním průčelí kostela jsou v nikách umístěny tři sochy svatých patronů kongregace: ve štítu sv. Josef pěstoun Páně, pod ním sv. Šebestián a sv. Roch - oba patroni proti moru. Při vstupu do nemocnice u jižní ohradní zdi je kamenné barokní sousoší Piety mezi anděly, dílo Jana Brokoffa z roku 1695, přenesené sem z Karlova mostu.
Interiér
Interiér kostela je orintován hlavním oltářem k severu. Na jižní straně je předsíň, oddělená třemi oblouky arkády. Kruchta je dvoupatrová, horní patro je přímo přístupné z nemocnice, aby mohli být nemocní přítomni bohoslužbě v izolaci od ostatních.
Z fresek se dochovala pouze malba Panny Marie Královny andělů v konše apsidy. Provedl ji pražský malíř-nazarén Vilém Kandler roku 1855, který v letech 1853–1854 namaloval také obraz Svatý Karel Boromejský v Miláně vede procesí ke kříži pro hlavní oltář, nyní bez rámu zavěšený na stěně chrámu. Boční oltáře, kazatelna ani původní skříň s varhanami se nedochovaly. Boční oltáře s obrazy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Srdce Panny Marie namaloval vídeňský malíř Josef Neugebauer. Sochy vytvořil Václav Levý se svými tovaryši. nad hlavním oltářem.
Dějiny
15. srpna 1952 sestry musely nemocnici a dům opustit. Kostel byl přifařen ke sv. Mikuláši a zůstal v provozu do 2. září 1962, pak byl odsvěcen, zrušen a jeho mobiliář rozdělen do kostelů v celé ČSSR. Oltářní obraz sv. Karla se dostal do kněžského semináře v Košicích. Státní zdravotní ústav v kostele zřídil depozitář zdravotnické literatury se skladovacím prostorem téměř pro 90 000 svazků knih, v chórech se skladoval vyřazený nábytek, na místě oltáře byly toalety.
23. dubna 1990 byl kostel vrácen Kongregaci sester boromejek a začala postupná obnova. Na rekonstrukci se podíleli ing. arch. Josef Hýzler, Stavební huť Pavla Širokého a malířka-restaurátorka Marie Kolafová. 22. srpna 1993 byl chrám znovu vysvěcen. Kříž s ukřižovaným Kristem, zavěšený v apsidě, daroval kostelu architekt Karel Filsak.
Polychromovaná dřevořezba piety je vzácná gotická plastika ze 14. století, pochází z klášterního kostela benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Po zrušení kláštera Josefem II. byla deponována na arcibiskupství, později ji boromejkám daroval pražský arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu.
20. dubna 1996 byla dokončena oprava presbytáře a pražský arcibiskup Miloslav Vlk posvětil kamenný oltář. Oltář, ambon a svatostánek z mramoru navrhl a provedl ak. sochař a restaurátor Petr Váňa. V posledních letech se chrám stal střediskem úcty k někdejší představené kongregace, milosrdné sestře Vojtěše Hasmandové, jejíž postulaci ke svatořečení v Římě připravili Mons. ThDr. Josef Laštovica a Remigie Češíková.
Po delších jednáních se v roce 2021 sestrám podařilo získat z Košic zpět Kandlerův oltářní obraz "Svatý Karel Boromejský v Miláně vede procesí věřících ke kříži". Obraz v kostele visí na západní stěně presbytáře.[2]
Betlém
V kostele je ve vánočním čase vystavován betlém, který v letech 2000–2010 vytvořil pan Jirkovský podle betlému v Pavlicích.[3]
Galerie
- Socha sv. Rocha v průčelí kostela
- Kostel sv. Karla Boromejského
- Kostel sv. Karla Boromejského v roce 2019
- Bohoslužba v kostele
- Předsíň a kruchta
- Vilém KandlerːPanna Maria královna andělů
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-09]. Identifikátor záznamu 150909 : nemocnice - mateřinec Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, z toho jen: kostel sv. Karla Boromejského, zahradní dům čp. 340, sousoší Piety. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ [2]
- ↑ DOFFEK, Jiří; KOMPAS, Petr. Křesťanské Vánoce - Praha 1 - Malá Strana, kostel sv. Karla Boromejského. www.krestanskevanoce.cz [online]. [cit. 2018-12-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Karla Boromejského na Wikimedia Commons
Literatura
- František EKERT, Posvátná místa kr.hl. města Prahy a obcí sousedních, I. Praha 1883, s. 202-203.
- Pavel VLČEK a kolektiv, Umělecké památky Prahy, 3. díl, Malá Strana. Praha 1999, s. 439.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Malá Strana. Vlašská, kostel svatého Karla Boromejského.
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Malá Strana, kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
Autor: Kenyh Cevarom, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Malá Strana. Vlašská, Interiér kostela svatého Karla Boromejského.
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Interiér kostela sv. Karla Boromejského v Praze na Malé Straně
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Architekt Adalbert Gudera, Interiér kostela sv. Karla Boromejského v Praze na Malé Straně, kruchta, vysvěceno 1855
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Malá Strana, kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Vilém Kandlerː Panna Maria ve slávě; freska v konše apsidy (1856)
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: Dobroš, Licence: CC BY-SA 4.0
Vilém Kandlerː Svatý Karel Boromejský v Miláně vede lid ke kříži