Kostel svatého Karla Boromejského (Malá Strana)

Kostel svatého Karla Boromejského na Malé Straně v Praze
Průčelí kostela svatého Karla Boromejského
Místo
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Čtvrť	Malá Strana
Lokalita	Vlašská
Souřadnice	50°5′12,84″ s. š., 14°23′45,96″ v. d.
Základní informace
Církev	římskokatolická církev v Česku
Provincie	česká
Diecéze	Arcidiecéze pražská
Vikariát	První pražský vikariát
Zasvěcení	Karel Boromejský
Datum posvěcení	14. května 1854
Architektonický popis
Architekt	Adalbert Gudera
Stavební sloh	původně klasicismus
Typ stavby	hala
Specifikace
Umístění oltáře	sever
Stavební materiál	cihlové zdivo, kámen
Další informace
Adresa	Vlašská 336/36, Praha 1-Malá Strana
Ulice	Vlašská
Kód památky	38901/1-492 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Karla Boromejského je původně klášterní římskokatolický kostel v malostranském v areálu Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského "Pod Petřínem", postavený v klasicistním slohu v návaznosti na stavbu této nemocnice a vysvěcen 4. listopadu 1855. Nachází se v městské části Praha 1-Malá Strana. Jeho adresa je Vlašská 336/36. Je chráněn jako nemovitá kulturní památka.^[1]

Kostel sv. Karla Boromejského je jednolodní sálová stavba v pozdně klasicistním slohu, s polokruhovou apsidou zaklenutou konchou, a se sanktusovou věžičkou. Navrhl ji stavitel Adalbert Gudera jako součást mateřského kláštera, zahradního domu a nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Sestry z kongregace, založené roku 1652 v severofrancouzském Nancy, přišly do Prahy roku 1837 na pozvání Aloise Klara. Roku 1841 získaly na Malé Straně pozemek někdejší vinice strahovských premonstrátů s domem od barona Josefa Bretfelda, a s pomocí zbožných donátorů, sourozenců Františka Jiřího a Heleny Lobkovicových tam založily svůj mateřinec.

Na jižním průčelí kostela jsou v nikách umístěny tři sochy svatých patronů kongregace: ve štítu sv. Josef pěstoun Páně, pod ním sv. Šebestián a sv. Roch - oba patroni proti moru. Při vstupu do nemocnice u jižní ohradní zdi je kamenné barokní sousoší Piety mezi anděly, dílo Jana Brokoffa z roku 1695, přenesené sem z Karlova mostu.

Interiér kostela je orintován hlavním oltářem k severu. Na jižní straně je předsíň, oddělená třemi oblouky arkády. Kruchta je dvoupatrová, horní patro je přímo přístupné z nemocnice, aby mohli být nemocní přítomni bohoslužbě v izolaci od ostatních.

Z fresek se dochovala pouze malba Panny Marie Královny andělů v konše apsidy. Provedl ji pražský malíř-nazarén Vilém Kandler roku 1855, který v letech 1853–1854 namaloval také obraz Svatý Karel Boromejský v Miláně vede procesí ke kříži pro hlavní oltář, nyní bez rámu zavěšený na stěně chrámu. Boční oltáře, kazatelna ani původní skříň s varhanami se nedochovaly. Boční oltáře s obrazy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Srdce Panny Marie namaloval vídeňský malíř Josef Neugebauer. Sochy vytvořil Václav Levý se svými tovaryši. nad hlavním oltářem.

15. srpna 1952 sestry musely nemocnici a dům opustit. Kostel byl přifařen ke sv. Mikuláši a zůstal v provozu do 2. září 1962, pak byl odsvěcen, zrušen a jeho mobiliář rozdělen do kostelů v celé ČSSR. Oltářní obraz sv. Karla se dostal do kněžského semináře v Košicích. Státní zdravotní ústav v kostele zřídil depozitář zdravotnické literatury se skladovacím prostorem téměř pro 90 000 svazků knih, v chórech se skladoval vyřazený nábytek, na místě oltáře byly toalety.

23. dubna 1990 byl kostel vrácen Kongregaci sester boromejek a začala postupná obnova. Na rekonstrukci se podíleli ing. arch. Josef Hýzler, Stavební huť Pavla Širokého a malířka-restaurátorka Marie Kolafová. 22. srpna 1993 byl chrám znovu vysvěcen. Kříž s ukřižovaným Kristem, zavěšený v apsidě, daroval kostelu architekt Karel Filsak.

Polychromovaná dřevořezba piety je vzácná gotická plastika ze 14. století, pochází z klášterního kostela benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Po zrušení kláštera Josefem II. byla deponována na arcibiskupství, později ji boromejkám daroval pražský arcibiskup Bedřich ze Schwarzenbergu.

20. dubna 1996 byla dokončena oprava presbytáře a pražský arcibiskup Miloslav Vlk posvětil kamenný oltář. Oltář, ambon a svatostánek z mramoru navrhl a provedl ak. sochař a restaurátor Petr Váňa. V posledních letech se chrám stal střediskem úcty k někdejší představené kongregace, milosrdné sestře Vojtěše Hasmandové, jejíž postulaci ke svatořečení v Římě připravili Mons. ThDr. Josef Laštovica a Remigie Češíková.

Po delších jednáních se v roce 2021 sestrám podařilo získat z Košic zpět Kandlerův oltářní obraz "Svatý Karel Boromejský v Miláně vede procesí věřících ke kříži". Obraz v kostele visí na západní stěně presbytáře.^[2]

V kostele je ve vánočním čase vystavován betlém, který v letech 2000–2010 vytvořil pan Jirkovský podle betlému v Pavlicích.^[3]

• 
  Socha sv. Rocha v průčelí kostela
• 
  Kostel sv. Karla Boromejského
• 
  Kostel sv. Karla Boromejského v roce 2019
• 
  Bohoslužba v kostele
• 
  Předsíň a kruchta
• 
  Vilém KandlerːPanna Maria královna andělů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Karla Boromejského na Wikimedia Commons

• František EKERT, Posvátná místa kr.hl. města Prahy a obcí sousedních, I. Praha 1883, s. 202-203.
• Pavel VLČEK a kolektiv, Umělecké památky Prahy, 3. díl, Malá Strana. Praha 1999, s. 439.