Kostel svatého Kiliána (Davle)

Kostel svatého Kiliána
Kostel sv. Kiliána v Davli u Prahy
Kostel sv. Kiliána v Davli u Prahy
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský kraj
OkresPraha-západ
ObecDavle
Souřadnice
Základní informace
Současný majitelřímskokatolická církev
ZasvěceníSvatý Kilián
Architektonický popis
Stavební slohrománský (zbytky stavby), gotický (přestavba) a barokní (konečná podoba)
Výstavbapolovina 12. století (původně románská stavba); druhá polovina 13. století (raně gotická přestavba); barokní dostavba (17. a 18. století)
Další informace
UliceKiliánská
Kód památky41382/2-2222 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Kiliána v Davli na Praze-západ je původně středověkou stavbou zasvěcenou svatému Kiliánovi. Toto kostelní patrocinium je jediné v Čechách. Světec byl iroskotský misionář, který se stal biskupem ve Würzburgu, kde zemřel mučednickou smrtí.[1] Jako patronu benediktinského řádu mu byl zasvěcen nejen Ostrovský klášter u Davle, druhý nejstarší mužský klášter v Čechách (založen asi roku 999), ale i kostel stejného zasvěcení zbudovaný benediktiny na přilehlém levém břehu Vltavy kolem roku 1160.[2]

Historická data

Kostel byl poprvé písemně zmíněn v registru papežských desátků v roce 1352 a přilehlá fara v roce 1323. Proto byl po dlouhá léta považován za gotickou stavbu. V 80. letech 20. století však archeologický nález zbytku románského zdiva posunul dobu jeho založení do poloviny 12. století. Románská stavba byla roku 1278 značně poškozena při vpádu Braniborů do Čech, a to včetně přilehlé řemeslnické lokality zvané Sekanka. Následně byl kostel raně goticky přestavěn. Další gotické úpravy následovaly ve 2. polovině 14. století. V roce 1692 byl kostel rozsáhle poškozen požárem. Obnoven byl až v roce 1775. Kostelní kruchta byla do kostelní lodi vestavěna až roku 1842.[3] Archeologický výzkum lokality započal již v 19. století, ale teprve průzkum vedený Karlem Guthem z Národního muzea ve 30. letech 20. století odkryl zajímavé stavební nálezy. Po druhé světové válce na tento výzkum navázal Archeologický ústav Československé akademie věd v 60. letech 20. století. Dokončen byl o 20 let později. Na jeho základě byl areál, zahrnující kostel sv. Kiliána s kaplí Božího hrobu, zvonici, ohradní zeď bývalého hřbitova, faru a kapličku sv. Jana Nepomuckého, prohlášen za chráněnou kulturní památku. Ještě v roce 1992 však kostel postihl požár následovaný konečnou barokní úpravou objektu.[4]

Stavební vývoj

Díky zbytkům románského zdiva se kostel, původně považovaný ve svém jádru za gotický, stal svým založením kostelem románským. Koncem 13. století byl goticky přestavěn a ve 14. století bylo dostavěno trojúhelníkové zakončení presbiteria. Nakonec kostel prošel rozšiřujícími barokními přestavbami, které mu daly dnešní podobu.[5]

Exteriér a interiér kostela

Kostel sv. Kiliána má jedinou chrámovou loď obdélníkového půdorysu. Trojboce zakončené presbyterium bylo zastropeno valenou klenbou s lunetami. Ke kostelu přiléhá samostatně stojí zvonice z roku 1768. Na jejím vrcholu se nachází soška sv. Kiliána. Kostelní loď byla zaklenuta napodobeninou valené klenky. Do západní části lodi byla vestavěna kruchta.[5] Interiéru kostela dominuje barokní oltář s obrazem Panny Marie spolu se svatým Kiliánem (asi z roku 1725). Po stranách tohoto hlavního oltáře je umístěn oltář sv. Barbory (1741) a oltář sv. Jana Nepomuckého (1770). Obraz sv. Benedikta s pohledem na klášter Ostrov je z roku 1724. K mobiliáři kostela náleží renesanční cínová křtitelnice z roku 1556.[5]

Ke kostelu sv. Kiliána patřila fara, při které byla zřízena jednotřídní obecná škola (1778).[6] Dnes budova fary slouží jako restaurační zařízení.

Okolní zástavba

Areál kostela sv. Kiliána zahrnuje na jižní straně situovanou kostelní stavbu a od ní jižněji se nacházející kapli Božího hrobu. Ze západní strany ke kostelu přiléhá zvonice. Na severní straně areálu se nachází fara a severně od fary kaple sv. Jana Nepomuckého. Celý areál zahrnující i pozemek zrušeného hřbitova je obklopen ohradní zdí.[7]

Odkazy

Reference

  1. Attwater D. Kilián, mučedník. In: Slovník svatých. Vydala nakladatelství Papyrus a Jeva, Vimperk a Rudná u Prahy, 1993. Str. 235.
  2. Vlček P., Sommer P., Foltýn D. Davle - Ostrov; zaniklé benediktinské opatství sv. Jana Křtitele. In: Encyklopedie českých klášterů Vydalo nakladatelství Libri s. r. o., Praha, 1997. Str. 210-212.
  3. Poche E. a kolektiv- Davle. Místní část: svatý Kilián. In: Umělecké památky Čech I (A-J). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1977. Str. 246.
  4. Svatý Kilián-https://www.turistika.cz/mista/svaty-kilian/detail
  5. a b c Poche E. a kolektiv- Davle. Místní část: svatý Kilián. In: Umělecké památky Čech I (A-J). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1977. Str. 246.
  6. Obermajerová K. Historie základní školy Davle (bakalářská práce; vedoucí práce PhDr J. Mojžíšová). Pedagogická fakulta UK, Katedra pedagogiky, Praha, 2013. 65 stran.
  7. Kostel sv. Kiliána s farou-https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-kiliana-s-farou-2164866

Literatura

  • POCHE E. a kolektiv Umělecké památky Čech I (A-J). Vydalo nakladatelství Academia, Praha, 1977. 644 stran.
  • HEROUT J. Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1978. 275 stran.
  • NOVÁKOVÁ M. a kolektiv Chrámy a kostely Čech, Moravy a Slezska. Vydal Reader’s Digest Výběr, s. r. o., Praha, 2011. 432 stran.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Davle, Kostel svatého Kiliána.jpg
Autor: Sovicka169, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: