Kostel svatého Klimenta (Velké Hydčice)
Kostel svatého Klimenta | |
---|---|
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0 | |
Místo | |
Stát | ![]() |
Kraj | Plzeňský |
Okres | Klatovy |
Obec | Velké Hydčice |
Souřadnice | 49°18′54,35″ s. š., 13°40′53,72″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | českobudějovická |
Vikariát | Sušice-Nepomuk |
Farnost | Horažďovice |
Status | filiální kostel |
Zasvěcení | Klement I. |
Další informace | |
Adresa | Velké Hydčice, ![]() |
Kód památky | 20796/4-3497 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Klimenta je malý hřbitovní kostel, zasvěcený svatému Klimentovi, stojící v nadmořské výšce 512 metrů nad mořem asi 2 km severovýchodně od obce Velké Hydčice nedaleko od zříceniny hradu Prácheň.
Historie
Kdy přesně byl postaven původní chrám, není jasné. Původní svatyně byla dřevěná a byla devátou na území Čech, kostel měl světit svatý Metoděj, který tudy procházel se svatým Gorazdem, pravděpodobně stavba chrámu probíhala souběžně se stavbou Prácheňského hradu.[1]
Na místě stavby z velkomoravské doby byl postaven v první čtvrtině 14. století raně gotický zděný kostelíček.
Popis
Kostel svatého Klimenta je jednolodní s převýšeným pětiboce ukončeným presbytářem s opěráky, přilehlou sakristií a novogotickou předsíní v jižní straně lodi, v období baroka byla postavena hlavní loď a v roce 1859 byla přistavena předsíň, poslední větší úpravy byly provedeny mezi roky 1938–1940.[2]
Střecha je rozdělena na dvě části, vyšší je nad presbytářem, nižší nad hlavní lodí, na které je dřevěná věžička, vchod je na jižní straně kostela, vnitřní zařízení je jednoduché, oltář pochází z roku 1700 a z poloviny 19. století je obraz svatého Klimenta.[1] Stavba sakristie zřejmě spadá do doby stavby presbytáře, v jeho severní straně je letopočet 1594, který zřejmě souvisí s opravou omítek, drobné úpravy objektu proběhly v 18. století, kdy došlo k prolomení nových oken lodi a sakristie, úpravu ostění vstupu z presbytáře do sakristie. Jižní portál mohl vzniknout úpravou staršího vchodu.[2]
Na místním hřbitově jsou pohřbeni spisovatel Josef Pavel a regionální historik Karel Němec.[2]
Pověsti
O prokletém zvonu
Když se stal pánem Práchně Půta Švihovský, proslulý svou tvrdostí a přísností na poddané, rozhodl se, že dá opravit starobylý prácheňský kostelíček, ale nechtěl sám nést břímě vydání.[3] Po čase nechal ulít zvon, který nařídil otočit, a poddaní do něho měli přispívat. Když byla ke příspěvku donucena chudá vdova, ta po odevzdání posledních peněz zvon proklela a zvon plný bohatství se zřítil do hlubin a nikdo jej již nenašel.[4] Jednou se o to pokusil bohatý měšťan z nedalekých Horažďovic, když svou motykou narazil na korunu zvonu ozval se křik: „Hoří! Horažďovice hoří!“ Měšťan kopání přerušil a běžel se podívat, když se vrátil, jáma i motyka byly pryč. Nahoře na hradbách seděl šeredný mužík, který strouhal lakomci mrkvičku. Měšťan posedlý strachem uháněl s prázdnem domů.[3]
Potrestané dítě
Ve vsi Velké Hydčice žila matka s malým synkem, kterého rozmazlovala. Chlapec se vymkl kontrole a matku bil metlou. Byl potrestán a přes veškerou lékařskou péči zemřel, krátce po něm i jeho matka. Od té doby se provinilý chlapec snaží dostat z hrobu, ze kterého nejdříve vystrčí ruce, v té chvíli se objeví duch matky a šlehá jej přes ruce. Dotyčná metla se na Práchni dochovala a byla pro výstrahu vystavena ve svatoklimentském kostelíčku jako výstraha pro zlobivé děti. Dnes již v kostele není, zmizela neznámo kdy a neznámo kam.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ a b BOUŠKA, Bohumír. Prácheň, kostel sv. Klimenta. - Kostel. Turistika.cz [online]. 2019-03-24 [cit. 2025-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kostel sv. Klimenta na Práchni stojí v areálu někdejšího přemyslovského hradiště. Turistické listy [online]. 2020-11-28 [cit. 2025-02-04]. Dostupné online.
- ↑ a b PAVEL, Josef. Pověsti českých hradů a zámků. 4. vyd. Praha: XYZ, 2004. 347 s. Dostupné online. ISBN 9788086864006, ISBN 8086864006. OCLC 85084145
- ↑ MATURA, Petr. Starobylý, tajemný hrad Prácheň, sídlo prokletého Půty Švihovského z Rýzmberka. Babinet.cz [online]. 2021-04-19 [cit. 2025-02-04]. Dostupné online.
- ↑ DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír, aj. Za strašidly na hrady a zámky 2. 1. vyd. Praha: Ikar, 2007. 232 s. ISBN 9788024909080, ISBN 8024909081. OCLC 188560953
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Klimenta na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Klimenta se hřbitovem mezi obcí Velké Hydčice a Horažďovicemi v okrese Klatovy, Plzeňský kraj - pohled od severu.
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Klimenta se hřbitovem mezi obcí Velké Hydčice a Horažďovicemi v okrese Klatovy, Plzeňský kraj.
(c) Czeva, CC BY-SA 3.0
Kostel sv. Klimenta se hřbitovem mezi obcí Velké Hydčice a Horažďovicemi v okrese Klatovy, Plzeňský kraj.