Kostel svatého Kryštofa (Kryštofovo Údolí)

Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí
Církevní areál kostela sv. Kryštofa v Kryštofově Údolí
Církevní areál kostela sv. Kryštofa
v Kryštofově Údolí
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajLiberecký
OkresLiberec
ObecKryštofovo Údolí
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátliberecký
FarnostKryštofovo Údolí
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
ZasvěceníSvatý Kryštof
Architektonický popis
Stavební slohrané baroko
Výstavba16831686
Specifikace
Umístění oltářesever
Další informace
Kód památky36695/5-4355 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svatého Kryštofa v Kryštofově Údolí je římskokatolický farní kostel[1] postavený jako roubená stavba v raně barokním slohu v letech 1683-1686. Společně s přilehlou farou a márničkou tvoří uzavřený celek uprostřed církevního areálu v prostředí starého hřbitova. Je citlivě zasazen do krajiny na východní straně stráni nad nedalekým centrem obce Kryštofovo Údolí v Libereckém kraji.[2] Kostel od doby svého vzniku neprodělal větší architektonické úpravy a zůstal zachovaný tak, jak jej stavitelé zamýšleli. Od roku 1966 je kostel spolu s farou chráněn jako kulturní památka.[3]

Historie

Pohled na posazení v krajině církevního areálu v Kryštofově Údolí
Loď kostela v Kryštofově Údolí a zvonice
Vstup do kostela v Kryštofově Údolí
Interiér márnice u kostela
Interiér kostela v Kryštofově Údolí

Roubený raně barokní kostel v horské údolní vesnici pochází z let 1683-1686,[4] kdy nahradil původní luteránský kostelík ze 16. století. Roubenou stavbu vystavěl Michl Schnöbel[2] (Schnoebel). Ta byla upravována v letech 17601761[4] a roku 1781 doplněn o zděnou sakristii na jih od presbytáře (stavitel J. J. Kunze). Od roku 1893 kryje vnějšek stěn břidlicový obklad, v 90. letech 20. století byl celý areál opraven.

Architektura

Jedná se o stavbu orientovanou od jihu k severu. Kostel je obdélný s pravoúhlým presbytářem a novější zděnou patrovou sakristií.[2]

Vnitřek je s jednotným kazetovým stropem a trojhrannou dřevěnou kruchtou.[4] Je bohatě malovaný rokokovou ornamentikou. Na poprsni kruchty je 17 obdélných malovaných výjevů z Nového zákona a dvě signované krajinomalby od J. J. Schölera (J. J. Schoellera) z Liberce z roku 1760. V presbytáři jsou zbytky původních ornamentálních raně barokních maleb.[2]

Zařízení

Zařízení je rokové z doby úpravy kostela. Hlavní oltář je sloupový, portálový s vysokým nástavcem a novou plastickou skupinou. V kostele jsou dva boční oltáře. Levý je zasvěcen Čtrnácti svatým pomocníkům. Má bohatou zlacenou rokokovou ornamentiku a dobře řezané sochy sv. Apolény a sv. Heleny z roku 1776. Obraz Čtrnácti svatých pomocníků pochází z roku 1774 od J. J. Hinkenickela z Jablonného v Podještědí. Pravý oltář sv. Josefa je původní z konce 17. století. Je sloupový se dvěma obrazy. Raně barokní křtitelnice je kamenná. V presbytáři jsou lavice s malovanými rokokovými čely. V kostele jsou tři umělecky kvalitní sochy: sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána a průměrnější sochy sv. Prokopa a sv. Jakuba na poprsnici kruchty. V presbytáři je socha Panny Marie Pomocné. Jedná se o lidovou práci na malovaném pozadí, s anděly držícími plášť. V sakristii je iluzívní malba na rokokové kredenci, která je vestavěná do zdi. Nacházejí se zde tabulové lidové obrázky sv. Starosty a sv. Vendelína z 18. století.[2]

Okolí kostela

Pozdně barokní fara[4] (čp. 24) byla dokončena roku 1768.

Zvonice

Stranou kostela stojí dřevěná zvonice,[4] která byla postavena při barokních úpravách areálu kostela v roce 1754. Stavba zřejmě souvisela s chystaným zřízením farnosti. V 90. letech 20. století důkladně opravena.

Vzhledem k umístění areálu v příkrém svahu má zvonice poměrně vysokou zděnou podezdívku z lomového kamene. Dřevěná hranolová část je dvoupatrová, obedněná,[2] s vyznačenými římsami. Ve druhém patře je otevřena okny s kruhovým horním zakončením (na sever a jih po dvou, na západ a východ po jednom). Střecha je mansardová, zvoncového tvaru, krytá břidlicí. Zvonice stojí v jihozápadním rohu hřbitova.

Márnice

Před zvonicí se nachází raně barokní, čtvercová, ploše krytá márnice. Je v ní sloupový, portálový oltáří ze 2. čtvrtiny 17. století, který je však rozebrán. Na stěnách márnice je osm pohřebních rokokový štítů, které jsou vykrajované na dřevě. Jsou na nich mravoličné výjevy a nápisy z období kolem roku 1760.[2]

Drobné kaple

U domu čp. 67 se nachází zděná kaple Panny Marie Pomocné. Na západním konci osady je kaple sv. Kryštofa, která není vysoké umělecké hodnoty. Při silnici do Liberce u domu čp. 33 stojí kaple Panny Marie Bolestné. Jedná se o sloupovou, odstupněnou edikulu se segmentovým štítem z roku 1742.[2]

Socha sv. Václava

Rokoková[2] socha sv. Václava pochází z roku 1763,[4] která stojí pod kostelem má na podstavci reliéfy sv. Ludmily a sv. Václava. Při cestě ke kostelu se nachází železný, empírový kříž. Jedná se o umělecky kvalitní dílo pěkných tvarů stojící na kamenném soklu z roku 1810.[2]

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 102. 
  2. a b c d e f g h i j POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Kapitola Kryštofovo Údolí /Liberec/, s. 154–155. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-08-01]. Identifikátor záznamu 148567 : Kostel sv. Kryštofa s farou, Kryštofovo Údolí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c d e f DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 125. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Krystofovo Udoli CZ St Christopher church.jpg
Autor:
This image is a work by Miloslav Rejha (User:M.Rejha). When reusing, please credit me as: Miloslav Rejha, Wikimedia Commons.

I would appreciate being notified if you use my work outside Wikimedia. Do not copy this image illegally by ignoring the terms of the license below, as it is not in the public domain. If you would like special permission to use, license, or purchase the image please contact me. More of my work can be found in my photostream on Flickr.

, Licence: CC BY-SA 2.0
Kostel sv. Kryštofa v Kryštofově Údolí, okres Liberec.
Kirche-Christofsgrund.jpg
Autor: SchiDD, Licence: CC BY 3.0
Holzkirche St. Christophorus in Christofsgrund (Kryštofovo Údolí) in Nordböhmen
Kryštofovo údolí kostel márnice 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kryštofovo údolí, hřbitovní kostel sv. Kryštofa s márničkou a farou
Kryštofovo údolí kostel int 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kryštofovo údolí, hřbitovní kostel sv. Kryštofa s márničkou a farou
Kryštofovo Údolí (2005-3).JPG
Autor: M.Rejha, Licence: CC BY-SA 3.0
Kryštofovo Údolí
Kryštofovo údolí kostel 4.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Kryštofovo údolí, hřbitovní kostel sv. Kryštofa s márničkou a farou