Kostel svatého Libora (Jesenec)
Kostel svatého Libora | |
---|---|
Kostel svatého Libora zezadu | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Olomoucký |
Okres | Prostějov |
Obec | Jesenec |
Souřadnice | 49°36′37,39″ s. š., 16°51′47,56″ v. d. |
Základní informace | |
Provincie | moravská |
Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
Děkanát | konický |
Farnost | Římskokatolická farnost Jesenec |
Zasvěcení | Liborius |
Datum posvěcení | 1711 |
Architektonický popis | |
Architekt | Jan Blažej Santini-Aichel (připisováno, vyloučené autorství) |
Další informace | |
Kód památky | 35376/7-5556 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Jesenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Libora v Jesenci je významnou barokní památkou na střední Moravě, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] Je farním kostelem římskokatolické farnosti Jesenec.
Historie
V roce 1673 založila Zuzana Kateřina Liborie ze Zástřizl (1637 – 9. dubna 1691) v Jesenci votivní kapli zasvěcenou svému osobnímu patronovi sv. Liborovi, jako poděkování za zázřačné uzdravení vodou z místní studánky. V roce 1690 předala panství Jesenec premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích, aby z jeho výnosu mohla být budována hned dvě poutní místa: kostel v Jesenci a mariánský kostel ve Křtinách. Premontrátský opat Engelbert Hájek dal vybudovat snad na místě původní tvrze v roce 1710 řádovou rezidenci (dnešní zámek) a zároveň vystavět na místě kaple nový kostel, posvěcený v roce 1711. Tradované připsání autorství architektonickému projektu Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi bylo přesvědčivě popřeno Mojmírem Horynou a Jiřím Kroupou. Kostel se stal poutním místem, kde kázal mj. i slavný barokní kazatel Bohumír Josef Hynek Bilovský. Po zrušení zábrdovického kláštera v roce 1784 se panství stalo součástí náboženského fondu, u kostela byla zřízena kuracie a v roce 1843 fara.
Popis
Kostel je oválná jednolodní stavba bez věží, spojená stavebně s budouvou zámku, Horyna a Kroupa ji připisují některému z následovníků Giovanniho Pietra Tencally. V interiéru se nacházejí cenné stropní fresky a obrazy Karla Františka Josefa Haringera a Antona Schoonjanse.
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-02]. Identifikátor záznamu 147153 : Areál zámku s kostelem sv. Libora. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Literatura
- Bohumil Samek, heslo Jesenec, Kostel sv. Libora, in: Bohumil Samek (ed.), Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek (J/N), Praha 1999, s. 57.
- Němcová Dragonová, Martina. Mýtus a legenda v barokním kázání Bohumíra Hynka Bilovského In: SLAVICA IUVENUM 2007, Ostrava, Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2007, s. 103-108. ISBN 978-80-7368-407-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Libora na Wikimedia Commons
- Popis kostela na stránkách obce Jesenec
- Údaje o kostele v Jesenci na stránkách Poutní místa na Moravě a ve Slezsku
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 3.0
Kostel svatého Libora - zadní pohled, Jesenec, okres Prostějov