Kostel svatého Lukáše (Myslibořice)
Kostel svatého Lukáše | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Vysočina |
Okres | Třebíč |
Obec | Myslibořice |
Lokalita | centrum obce u zámku |
Souřadnice | 49°6′7,26″ s. š., 15°59′1,87″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | moravská |
Diecéze | brněnská |
Děkanát | Moravské Budějovice |
Farnost | Myslibořice |
Status | farní kostel |
Užívání | užíván |
Zasvěcení | Svatý Lukáš |
Architektonický popis | |
Výstavba | 13. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Adresa | Myslibořice |
Kód památky | 33260/7-2874 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel sv. Lukáše se souborem soch) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Lukáše je farní kostel římskokatolické farnosti Myslibořice. Kostel se nachází v Myslibořicích v centru obce nedaleko zámku Myslibořice, jehož součástí je diakonický domov důchodců Diakonie Myslibořice.
Kostel je typicky venkovský se středověkým jádrem, přestavěný na pozdně renesanční stavbu s barokní úpravou. Před severním průčelím jsou umístěny čtyři barokní plastiky.[1] Jsou to sochy svatého Aloise, svatého Jana Nepomuckého (obě z roku 1767), svatého Antonína Paduánského a svatého Floriána (ty z doby kolem roku 1767).[2] Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Kostel je poprvé zmiňován v roce 1260.[3] V tomto roce patřil pod klášter v Oslavanech, a patřil pak pod něj až do husitské revoluce. V roce 1437 byl kostel i s patronátem a obcí zakoupen Janem Liznou z Arkletic a v roce 1550 přešel do rukou protestantů. Po bitvě na Bílé hoře byl kostel obnoven a již v roce 1625 v kostele působil farář Nigrín. V roce 1657 pak kostel přišel o faráře a byl přifařen k farnosti v Krhově a v mezi lety 1666 a 1704 spadal pod farnost v Lipníku u Hrotovic a od roku 1704 působil ve vlastní farnosti. V letech 1556, 1567 a 1609 kostel získal zvony, ten z roku 1567 byl posléze v roce 1791 přelit a znovu svěcen.[4] V roce 1804 byl kostel svatého Lukáše přestavěn do současné podoby.[2] Původně stál na místě tzv. starého hřbitova. V letech 1892–1894 byl na podnět tehdejšího faráře Tomáše Karáska kostel rekonstruován, došlo k nové vnitřní výmalbě a také byly zakoupeny nové varhany.[4]
V roce 2003 byl rekonstruován exteriér kostela[5] a v roce 2004 byl restaurován také interiér. Kostel byl vymalován a byla položena nová dřevěná podlaha, opravy proběhly částečně svépomocí, kdy občané obce odpracovali celkem 850 hodin.[6] Roku 2015 byl interiér kostela znovu opraven a byla získána z archivu původní farní kronika z let 1886–1948.[7]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Národní památkový ústav. kostel sv. Lukáše [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Obec Myslibořice. O Myslibořicích [online]. Myslibořice: Obec Myslibořice [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25.
- ↑ Kraj Vysočina. Kostel sv. Lukáše, Myslibořice [online]. Jihlava: Kraj Vysočina [cit. 2016-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b FRANTIŠEK, Dvorský. Vlastivěda Moravská. Hrotovský okres. [online]. Brno: Musejní spolek v Brně, 1916 [cit. 2016-11-24]. S. 178–180. Dostupné online.
- ↑ Obec Myslibořice. Kronika 2003 [online]. Myslibořice: Obec Myslibořice, 2004 [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25.
- ↑ Obec Myslibořice. Kronika 2004 [online]. Myslibořice: Obec Myslibořice, 2005 [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25.
- ↑ Obec Myslibořice. Zápis do kroniky 2015 [online]. Myslibořice: Obec Myslibořice, 2015 [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel svatého Lukáše na Wikimedia Commons
- Farnost na stránkách biskupství brněnského
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Koutne1, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: